21. března 2012
Rotterdam rozšiřuje nabídku intermodálního spojení se svým zázemím ve střední Evropě. Po zavedení pravidelné linky kombinované dopravy do terminálu společnosti Metrans v Praze-Uhříněvsi v dubnu roku 2010 (viz například DN 44/10) a loňském otevření spoje do terminálu skupiny AWT v Ostravě-Paskově (viz DN 28/11) začne letos v dubnu sloužit i kontejnerový vlak mezi největším evropským přístavem a bratislavským terminálem společnosti Slovenská plavba a prístavy.
Linka bude v provozu zatím dvakrát týdně, její výchozí bod bude v Tilburgu nedaleko Rotterdamu, oznámil minulý týden na workshopu pro zákazníky přístavu z České republiky a Slovenska v Rotterdamu Roland Verbraak z nizozemské společnosti GVT, která je jedním ze tří partnerů nového projektu.
Vlaky nové služby Danubegate by měly z Bratislavy vyjíždět vždy v sobotu a úterý, v opačném směru o dva dny později. Doba jízdy mezi železničním terminálem v brabantském Tilburgu ve vzdálenosti asi 85 kilometrů od Rotterdamu potrvá necelých třicet hodin. Svoz do nově otevřeného zařízení v Tilburgu nejen z Rotterdamu, ale také z belgických přístavů Antverpy a Zeebrugge může zajišťovat železniční doprava, silniční tahače i plavidla vnitrozemské plavby.
Na projektu se vedle GVT a SPaP podílí nizozemská společnost Veka Logistics, která počítá s možností další přepravy kontejnerů z Bratislavy dále po Dunaji, možná až do rumunského přístavu Constanta, kde má pobočku. Podrobné informace pro zákazníky v České republice a na Slovensku hodlají zúčastněné společnosti zveřejnit během března.
Rozvojový program Port Compass
Rozvoj spojů s vnitrozemím a postupné zvyšování podílu železnice a zejména vnitrozemské plavby na celkových výkonech návazné dopravy jsou jednou z podmínek naplnění loni aktualizované rozvojové strategie přístavu do roku 2030.
Dokument Port Compass mimo jiné předpokládá, že by se měl Rotterdam do budoucna stát centrem nejvýznamnějšího evropského uskupení petrochemického průmyslu. Rozsáhlý průmyslový klastr by měl sahat až do 80 kilometrů vzdáleného belgického přístavu Antverpy a jeho význam by měl být srovnatelný s postavením amerického Houstonu, uvedl na workshopu k jednomu z hlavních bodů nové strategie vedoucí přístavní správy pro strategický rozvoj Peter de Lange.
Rozvojová strategie však podle něj předpokládá především upevnění pozice Rotterdamu jako jednoho z největších globálních dopravních center. V roce 2003 jej sice po 42 letech sesadil z pozice největšího přístavu světa Singapur a později i Šanghaj, nadále si však drží dominantní postavení v Evropě před Antverpami, Hamburkem, Marseille a Amsterdamem. V závislosti na různých předpokládaných scénářích hospodářského vývoje mu strategický dokument do roku 2030 předpovídá zvýšení objemu překladu na 475 až 750 miliónů tun.
Loni se objem překladu v Rotterdamu zvýšil o 0,8 procenta na 433 milionů tun a o tři miliony tun tak přesáhl i rekordní výsledek roku 2010. Dovoz vzrostl o 0,8 procenta na 308 milionů tun, vývoz o 0,7 procenta na 126 milionů tun (viz DN 8/11). Přístav tradičně těží především ze snadného přístupu z moře a nepřetržitého provozu. Jako první zastávku v Evropě jej na cestě z Asie najíždí více než třetina všech lodí. Cílem setkání bylo připomenout i to, že přístav nabízí také vysoce efektivní celní systém a výhodné procedury pro plátce daně.
Práce na Maasvlakte 2 pokračují
Při očekávaném tempu nárůstu odbaveného zboží by Rotterdam již za několik let praskal ve švech. Na rozdíl od většiny ostatních evropských přístavů naštěstí disponuje dostatkem prostoru pro další rozvoj, což v jeho případě znamená především budování nové přístavní zóny Maasvlakte 2 v rámci širšího projektu Rotterdam Mainport Development Project (PMR).
Na další rozšíření pevniny v ústí řeky Mázy do Severního moře, které zvětší plochu Nizozemského království o dalších zhruba tisíc hektarů nové pevniny a přibližně stejnou rozlohu vodních ploch mezi moly, bude do roku 2020 směřovat polovina všech investic přístavu (4 miliardy €).
Výstavba nové zóny začala 1. září roku 2008 a zatím ambiciózní projekt v celkové hodnotě 2,9 milionu € postupuje přesně podle plánu, jak pokud jde o časový harmonogram, tak i plánovaný rozpočet. Letos v létě je v plánu otevření definitivního vstupu do nové přístavní zóny přes část původní Maasvlakte – Yangtzehaven – a uzavření posledního přístupu z volného moře, dozvěděli se účastníci workshopu na návštěvě v informačním centru Maasvlakte 2 FutureLand.
Po testovací fázi v příštím roce by pak měly oba terminály vstoupit do plného provozu v roce 2014. První smlouvy na využití nových ploch správa přístavu podepsala již v roce 2007 a plných 40 procent ploch se jí podařilo obsadit již před zahájením výstavby v roce 2008. V Maasvlakte 2 s hloubkou kolem dvaceti metrů budou moci kotvit i největší kontejnerové lodě. Po dokončení v roce 2033 by měla nabídnout plnou roční kapacitu kolem 17 milionů TEU.
Příště asi zase v Praze
Poslední jednání přístavní správy a podniků přístavního hospodářství se zástupci české logistiky uspořádala správa přístavu v Rotterdamu ve spolupráci s českým Svazem spedice a logistiky v září roku 2010 (viz DN 40/10). Tradičně se s nimi setkává i na půdě Nizozemského velvyslanectví v Praze. Další akce se již plánuje, uvedl Peter ten Broek.
