26. února 2009
Po zavedení prvních kontinentálních linek kombinované dopravy s přepravou tankových kontejnerů, výměnných nástaveb a sedlových návěsů po železnici, jimiž společnost Bohemiakombi spojila Lovosice s terminály v západní části Evropy, využívali zpočátku jejich služeb prakticky jen zahraniční silniční dopravci. Jedním z prvních českých dopravců, který se stal pravidelným uživatelem linek, je společnost Omega Servis Holding, a. s., Želátovice. Jejího ředitele Antonína Prachaře jsme se zeptali, jak vidí v České republice budoucnost dosud stále jen málo rozšířeného druhu kombinované dopravy.¨
„Má kombinovaná doprava silnice-železnice pro silniční dopravce vůbec nějaký smysl? Jakou jí dáváte budoucnost?“
„Kombinovaná doprava má svůj smysl jako legitimní dopravní systém a nemůže být považována za pouhou konkurenci silniční dopravy, ale za jejího rozhodujícího partnera. Pohled na strukturu přeprav v západní části Evropy, množství ucelených vlaků a zapojení jednotlivých subjektů do celkové logistiky je toho důkazem. Do budoucna bude mít trvalý nárůst zejména v procesu rozvíjení systému ve východní části Evropy. Bohužel zde zůstává deficit vybavenosti terminálů, neochota železničních dopravců přizpůsobit svou obchodní politiku trhu a negativní reakce silničních dopravců, odesílatelů a příjemců zboží.“
„Do jaké míry kombinovaná doprava splnila vaše očekávání a do jaké míry očekávání vašich zákazníků?“
„Je třeba přiznat, že při vstupu do systému kombinované dopravy jsme v prvních fázích prožívali i my jisté rozčarování. Ale po více než dvou letech aktivní účasti již můžeme vyzvednout jednoznačné přínosy, které oceňují i naši zákazníci, paradoxně více zákazníci ze západní Evropy než tuzemští partneři. Mezi důležitými aspekty je možnost dodávky zboží na dlouhé vzdálenosti při relativně stabilním cenovém prostředí. Podstatným aspektem je snížení zatížení silniční infrastruktury a ekologie. Z hlediska obchodu je dobré i prohloubení spolupráce s partnery v oblasti silniční dopravy v jednotlivých zemích při využívání služeb svozu a distribuce našich a jejich tankových kontejnerů.“
„Vnímáte kombinovanou dopravu silnice-železnice jako konkurenci silniční dopravy?“
„Klasická silniční doprava není konkurencí kombinované dopravy a naopak. Bohužel u českých dopravců je vybavenost pro kombinovanou dopravu až na výjimky mizivá. Jakýkoliv úbytek práce v silniční dopravě je pak považován za vítězství konkurence.“
„Jak moc se musel změnit styl vlastní práce, především vašich dispečerů, při vstupu do kombinované dopravy?“
„Ochota účastnit se nových projektů za účelem získání lepší pozice na trhu, oslovení širšího spektra klientů a v konečné fázi i vyrovnání nabídky se srovnatelnou západní konkurencí znamená vždy zásah do vnitřních struktur společnosti. Prvořadým úkolem je přesvědčit lidi uvnitř společnosti, že se jedná o výhodu i při změně organizace práce – dohody s operátorem železnice, sledování pohybu kontejnerů, objednávání služeb truckingových partnerů, a to vše pod kontrolou a odpovědností silničního dopravce vůči objednateli přepravy. Celý proces je podstatně složitější než jízda po silnici z A do B bez ohledu na druh přepraveného zboží. U přeprav chemických látek nebo zboží pod kontrolovanou teplotou je tento proces ještě složitější.“
„Přináší vám kombinovaná doprava úsporu nákladů?“
„To je třeba vyhodnocovat případ od případu. Obecně však lze říci, že vstup do systému kombinované dopravy a jeho rozvoj nás udržely ve hře na dopravním trhu i v současných nelehkých podmínkách.“
„Jak hodnotíte podporu ze strany českého státu?“
„Neodpustím si komentář na mnohdy lživé proklamace o podpoře státu. Velmi smutný je přístup státu k celému procesu dopravy. Všichni představitelé stále ve svých vyjádřeních podporují ekologii a převod zatížení dopravy ze silnice na alternativní systémy, ale pouze ve vlastních představách nebo politických proklamacích před volbami. Skutek žádný. Jak jinak si lze vysvětlit nemožnost čerpání finančních prostředků z unijních programů pro silniční dopravce v systému kombinované dopravy? Snad jen neexistencí adekvátních programů v ČR…
Nezbývá než věřit, že i zde dojde časem k nápravě. Doufám, že alespoň část silničních dopravců přečká tuto složitou dobu a dočká se srovnatelného přístupu jako jejich zahraniční konkurenti.“ Tomáš Johánek
