24. srpna 2010
Německý operátor Kombiverkehr se po loňském propadu objemu přepravy v důsledku krize v prvních měsících letošního roku vrátil na cestu růstu. „V posledních měsících jsme zaznamenali v celé naší síti dvouciferné přírůstky. Navázali jsme tak na nadprůměrný růst z roku 2008,“ řekl předseda představenstva Armin Riedl na červnové valné hromadě společníků, které se zúčastnilo na 150 speditérů.
Pro celý letošní rok ovšem management lídra evropského trhu kombinované dopravy se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem odhaduje celkový nárůst objemu přepravy kvůli nejasným obecným hospodářským vyhlídkám jen mezi sedmi a devíti procenty.
„I v době krize, kdy nezbytně došlo na určitou redukci odjezdů, jsme našim zákazníkům dokázali nabídnout největší evropskou síť spojů pro přepravu kamionových zásilek po železnici. Naši nabídku jsme mohli opřít rovněž o četné ,přestupy‘ v naší husté síti terminálů,“ dodal člen představenstva Robert Breuhahn. „Díky tomu jsme si udrželi jádro zákazníků. To dalo základ stabilizace a nyní i k dalšímu růstu. Jsme s náskokem největším operátorem kombinované dopravy v Evropě,“ zdůraznil. Kombiverkehr loni přepravil 855 553 kamionových zásilek, o 166 150 méně než v rekordním roce 2008. V meziročním srovnání se jeho výkony snížily o 16,3 procenta. „Krize nás stála tři roky růstu. Předpokládáme však, že v následujících dvou letech ztrátu překonáme,“ řekl k tomu Robert Breuhahn. Obrat koncernu klesl o 19,6 procenta na 347 milionů €, Kombiverkehr nicméně i loňský rok uzavřel se ziskem (0,04 milionu €).
Úhrnná statistika za loňský rok ukázala, že pokles objemu zakázek na domácím německém trhu (-18,2 procenta na 205 733 zásilek) byl vyšší než v případě mezinárodního provozu (-15,6 procenta na 649 820 zásilek). Na mezinárodních trasách panovaly rovněž značné rozdíly. Tradičně spíše silné relace jako severní Evropa ztratily nejvíce (-22 procent), nadprůměrné ztráty vykázaly rovněž spoje s Francií a Polskem. V Polsku se projevil nejen vliv krize, ale také určitý pokles kvality služeb. Provoz s Českou republikou a Slovenskem naproti tomu krize zasáhla jen poměrně slabě, meziroční pokles se zastavil na minus 4,5 procenta.
Úspěšné relace Turecko a Nizozemsko
Pro Kombiverkehr se jako nejnadějnější ukázaly poměrně nedávno ustavené spoje s Tureckem a s přístavem Rotterdam. Spoje z a do Istanbulu posílily o 65,7 procenta a provoz mezi Německem a Nizozemskem vzrostl o 30,6 procenta. Zásadními faktory úspěchu bylo podle managementu operátora nasazení vlastní trakce a ukázková spolupráce s největším provozovatelem kontejnerových terminálů v Rotterdamu, společností Europe Container Terminals (ECT).
„Vývoj ukázal, že bylo správné jít do nezanedbatelného rizika expanze na trhu. Také se nám podařilo prosadit se s konceptem kombinované dopravy v zemích, kde má čistě silniční nákladní doprava silnou pozici. Kombiverkehr získal do budoucna velký potenciál rozvoje,“ uvedl Robert Breuhahn.
Průměrná délka přepravy loni mírně vzrostla na 804 kilometrů. Podle Armina Riedla to zapadá do dlouhodobého trendu prodlužování vzdálenosti přeprav celovozových zásilek. „Profitují z toho operátoři kombinované dopravy, tedy i Kombiverkehr. Dalším vítězem – vedle zákazníků, kteří si kombinovanou dopravu zvolí – je životní prostředí. Přeprava na železnici produkuje o dvě třetiny méně škodlivých emisí než běžná silniční nákladní doprava. Činnost Kombiverkehru tak v loňském roce ušetřila 893 tisíc tun CO2. Pro evropské silnice znamenalo působení Kombiverkehru odlehčení v rozsahu 3425 jízd kamionů denně,“ dodal Armin Riedl.
Německé spolkové ministerstvo dopravy očekává, že letos poroste německý trh o pět procent, obor železniční dopravy dokonce o 5,4 procenta. „Určité skutečnosti hrají v náš prospěch. Například rostoucí ceny pohonných hmot, přetížené silnice a celospolečenský tlak na využívání zelené logistiky,“ připomněl Armin Riedl. Za prvních pět měsíců letošního roku se vytížení spojů Kombiverkehru mezi Německem a Itálií zvýšilo téměř o deset procent.
Destabilizační momenty
Určitý destabilizační prvek představují změny v dopravní politice.
Silniční dopravci prosazují nasazení delších a těžších souprav.
Jakékoli novinky v této oblasti rozkolísávají podle manažerů
Kombiverkehru dlouhá léta budovanou křehkou rovnováhu mezi silniční a
železniční, respektive kombinovanou dopravou. „Intenzivní diskuse
o zavádění obřích souprav na evropských silnicích problematizují naše
rozhodování ohledně investic do vozového parku. Těžko můžeme uvažovat
o pořizování nových vagonů, když není jasné, jaké kapacity budou moci
nasadit silniční dopravci,“ uvedl Armin Riedl. Špatnou zprávou pro
německou komunitu kombinované dopravy je podle něj i zmrazení investic do
velkých intermodálních překladišť.
n www.kombiverkehr.de
