21. října 2010
Od 5. října každý týden pět pravidelných vlaků na lince Lovosice – Duisburg. To je ten nejlepší dárek, který mohli oba operátoři vlaků kombinované dopravy – Bohemiakombi a Kombiverkehr – přesně v den pátého výročí jejího provozu věnovat první kontinentální lince v České republice a oslavit tak toto malé jubileum.
Když v červnu roku 2004 skončilo desetileté trvání provozu linky Ro-La Lovosice – Drážďany, zdálo se, že má kontinentální kombinovaná doprava silnice – železnice v Čechách na dlouhou dobu odzvoněno. Situace budila nepříjemný dojem, že kombinovaná doprava zde bude nadále vnímána už jen v podobě vlaků s námořními kontejnery. Třebaže se v západní Evropě tou dobou dařilo na železnici úspěšně rozvíjet nedoprovázené přepravy intermodálních návěsů anebo výměnných nástaveb, české specifické podmínky v ničem nenasvědčovaly tomu, že by se tento perspektivní přepravní trend mohl rychle prosadit i zde.
Pro úspěšné zavedení kontinentálních linek nedoprovázené kombinované dopravy nebyly v České republice zrovna optimální podmínky. Spíše naopak: pro zahájení provozu pravidelných kontinentálních linek zde v roce 2004 chybělo prakticky všechno. V první řadě nebyla k dispozici infrastruktura překladišť kombinované dopravy s garantovaným nedis-kriminovaným přístupem. Všechna důležitá překladiště na českém území byla v privátních rukou, vlastnicky nepřímo ovládaná zahraničními národními železnicemi. Vlastníci překladišť koncentrovali své úsilí na podnikatelsky zajímavější přepravy kontejnerů z námořních přístavů do českého vnitrozemí.
Silniční dopravní firmy zase až na výjimky nevlastnily žádné intermodální návěsy ani výměnné nástavby, které by bylo možné přepravovat po železnici. Nebylo tedy divu, že České dráhy nevlastnily a ani nepotřebovaly vlastnit speciální vozy určené pro přepravy intermodálních návěsů.
Zdaleka největší překážkou pro zavádění a hospodárné fungování linek kombinované dopravy, které by sloužily potřebám silničních dopravců, byla ovšem značná nedůvěra mnohých českých dopravních firem vůči železnici, v níž spatřovali především zatracovanou konkurenci.
Překladiště kombinované dopravy otevírají cestu na železnici
V průběhu pěti let, jež už od startu první kontinentální linky kombinované dopravy Lovosice – Duisburg dne 5. října roku 2005 uplynuly, se naštěstí mnohé změnilo k lepšímu:
- Vedení Českých drah se rozhodlo napravit nedobrý stav v infrastruktuře překladišť a investovalo peníze do vybudování prvního terminálu ČD-DUSS s garantovaným nediskriminovaným přístupem pro všechny zájemce o kombinovanou dopravu v Lovosicích. Z obou lovosických překladišť se pak během krátké doby staly brány do sítě evropských expresních vlaků kombinované dopravy, jejichž součástí se mezitím už dvě provozované linky staly.
- Po určité době majitelé českých dopravních firem pochopili jedinečnou příležitost, kterou jim linky nabízejí, a rozhodli se pro milionové investice na pořízení vlastních intermodálních návěsů a vlastních výměnných nástaveb včetně nádržkových.
Krize jako výzva
Po mírném a krátkodobém poklesu v prvních fázích se globální krize ukázala být naopak silným stimulátorem dalšího růstu kombinovaných přeprav. Nebyla to samozřejmě jen hospodářská krize, která růst motivovala k hledání řešení a cest, jak snížit náklady za přepravu zboží. Také další postupně se měnící okolnosti vytvářely ze spolupráce silničářů se železničáři stále zajímavější téma: výběr mýtného na zvětšující se síti zpoplatňovaných evropských dálnic a růst jeho sazeb, zvyšování cen nafty, úbytek zkušených kvalifikovaných řidičů, zpřísňování sociálních předpisů pro řidiče, zavádění digitálních tachografů, požadavky na růst mezd řidičů…
Systém přepravy s vysokou produktivitou práce
Spolupráce silničářů a železničářů má nepopiratelný smysl a její význam do budoucna ještě zesílí. Oběma stranám totiž umožňuje dosažení vyšší produktivity práce:
- silničáři, kteří na sebe berou složitost a vyšší nákladovost přepravy zboží na takzvané první a poslední míli, ji umějí obsloužit pružněji, rychleji a přitom efektivněji než železnice;
- železničáři zase naopak zvládají přepravy o velkých objemech na dlouhé vzdálenosti s vyšší produktivitou práce než silničáři.
Nejen pro silničního dopravce, ale především pro koncové zákazníky je velmi důležité, že přepravy po obchodní i organizační stránce zůstávají plně v rukou silničního dopravce, a to v celém přepravním řetězci. Úzká vzájemná spolupráce obou dopravních oborů silnice a železnice má za těchto předpokladů silnou logiku a nepopiratelný smysl. I proto je zřejmé, že perspektivnější budoucnost má ještě teprve před sebou.
Vyhlídky do budoucna jsou dobré
Českých dopravních firem, které už službu kombinované dopravy na železnici zcela běžně a pravidelně využívají, je dnes několik, a tak počet jízd jejich návěsů, které místo po evropských dálnicích křižují Evropou po železnici, jde do tisíců. Zásluhu na tom má také český stát, který silniční dopravce využívající servisu kombinované dopravy v roce 2009 investičně podpořil.
Také proto bude letošní počet návěsů přepravených po železnici oproti minulým rokům až několikanásobně vyšší. Pozitivní signály od českých i zahraničních silničních dopravců dávají oprávněnou naději, že letošní čísla budou rekordní. Je to dobrý signál, že konečně nastává čas, kdy vlaky kombinované dopravy naložené silničními návěsy budou moci už brzy jezdit z Německa nejen do Lovosic, ale konečně snad už také napříč Českou republikou.
Ing. Vladimír Fišer, jednatel společnosti Bohemiakombi
