24. února 2013
Loňský rok byl pro společnost METRANS rokem zlomovým ve všech směrech, do historie se zapíše jako rok, kdy se začaly realizovat nové, přelomové aktivity největšího českého operátora kombinované dopravy. „Stále lépe se nám daří využívat naši středoevropskou síť kombinované dopravy s osmi vlastními terminály ve třech zemích pro rozvíjející se kontinentální přepravy,“ řekl generální ředitel společnosti METRANS, a. s., Jiří Samek.
Kombinovaná doprava zažívá zlaté časy. Jak se loni dařilo vaší společnosti?
„Velmi dobře. Především se nám o sto procent zvýšily přepravy kontinentální kombinované dopravy u linek směřujících ze střední Evropy do Rotterdamu a Duisburgu, a to ze-jména v tranzitu do Slovenské republiky, Maďarska, Rumunska. Tento směr pořád vidíme jako perspektivní a s naší soukromou železniční dopravou dosahujeme výborné kvality a přesnosti dodávek. Proto jsme například prodloužili naši linku z Dunajské Stredy do našeho terminálu v Budapešti a zvýšili frekvenci vlaků z Dunajské Stredy do Košic.
Ukazuje se, že ucelenou sítí kontinentálních linek jsme schopni efektivně konkurovat silniční dopravě bez dotací ze strany státu, a naopak ,dotujeme‘ prostřednictvím zpoplatnění i stát, respektive tak nepřímo přispíváme na osobní železniční dopravu. V roce 2012 jsme rovněž rozšířili naše aktivity v Německu a Rakousku. Od 1. října loňského roku provozuje naše nová dceřiná společnost METRANS (Danubia) Krems GmbH první terminál v rakouském Kremsu. Terminál je nyní zasíťován pravidelnými vlaky do Dunajské Stredy a do České Třebové. To ovšem samozřejmě nejsou všechny naše aktivity.“
Na konci loňského roku jste zprovoznili i nový terminál v České Třebové. Co od něj očekáváte?
„První etapa terminálu byla zkolaudována začátkem prosince loňského roku a od začátku ledna je terminál v ostrém provozu se dvěma portálovými jeřáby. Od začátku února je v provozu i třetí jeřáb. Do května máme ambice zprovoznit ještě depo prázdných kontejnerů. Celková skladová kapacita již nyní je 5500 TEU. Momentálně se na terminálu odbavuje 16 vlaků denně. Od května to bude 24 vlaků a měly by už najíždět ve vlnách vždy šest vlaků v jednom směru, tak, aby síťová konsolidace jednotlivých kontejnerů probíhala bez časových ztrát. Terminál je nejmodernější a umožňuje průběžné najíždění vlaků včetně elektrických traťových lokomotiv a tím pádem bez časového zpoždění a bez vícenákladů potřebných pro obsluhy vlečky.
Česká Třebová je svou polohou na železniční síti předurčena k tomu, aby byla železničním rozcestím pro osobní i nákladní dopravu. My bychom chtěli polohu nového terminálu v tomto klíčovém uzlu využít pro konsolidaci zbožových toků a prostřednictvím sítě nákladních vlaků k maximálnímu vytížení kapacit vlaků. Zároveň vidíme v ucelenosti vlaků velkou výhodu železniční dopravy. Jenom ucelené vlaky ložené na maximum traťových podmínek mohou z hlediska efektivity a hlavně spolehlivosti konkurovat silniční dopravě a terminál v České Třebové tomu výrazně napomůže.“
Hovoříte o velké výhodě v ucelenosti vlaků. Jaký je váš postoj k současným diskusím o budoucnosti přepravy jednotlivých vozových zásilek, kterou nyní zajišťuje ČD Cargo?
„Domnívám se, že přeprava jednotlivých vozových zásilek je velký mýtus, který pramení z minulosti a konzervativního přístupu. Většina státních železnic v Evropě již postupně jednotlivé zásilky výrazně omezila, jejich efektivita se přitom zvýšila a neznamenalo to úbytek přepravních výkonů. Jsem přesvědčen o tom, že většina zákazníků je při menších organizačních opatřeních schopna konsolidovat tyto vozové zásilky a přepravovat je v ucelených vlacích.
Ministerstvo dopravy se však snaží podporovat jednotlivé zásilky na úkor ucelených nákladních vlaků tím, že jsou zvýhodňovány o více než 50 procent z hlediska zpoplatnění železniční dopravní infrastruktury. To povede k tomu, že většina soukromých železničních dopravců bude raději ucelené vlaky dělit na českém úseku, a dokonce někdy i fiktivně spojovat, aby dosáhli na nižší poplatky.
To rozhodně není cesta správným směrem. Věřím, že novému ministrovi se podaří tyto zmíněné nelogické kroky ministerstva zvrátit a nastavit správné nediskriminační podmínky mezi osobní a nákladní dopravou, jak je to dáno ve směrnicích Evropské unie, a že se podaří prosadit i harmonizaci mezi silniční a železniční dopravou z hlediska zpoplatnění dopravní infrastruktury.“
Tomáš Johánek