14. října 2009
Objem kombinované dopravy se v České republice do roku 2020 více než zdvojnásobí. I přes nepatrný pokles jejího podílu (z 85,7 na 83,5 procenta) jí bude nadále dominovat mezinárodní doprava do námořních přístavů. Hlavním vítězem však bude nedoprovázená kontinentální kombinovaná doprava s nárůstem více než sedminásobným. Na závěrečném worksho-pu k výsledkům projektu DIO- MIS II to na konci září v Praze uvedl ředitel společnosti K+P Transport Consultants Hans-Paul Kienzler. Jedním z důsledků takového nárůstu bude i vznik nových úzkých míst na drážní infrastruktuře. Zatímco dosud lze pozorovat dílčí omezení na východ od Prahy, na severní Moravě a na několika jednokolejných úsecích, do roku 2020 podle závěrečné studie hrozí vážné kapacitní problémy i v polabském koridoru, kterým prochází drtivá většina české kombinované dopravy. „To vše za předpokladu zachování výkonů osobní dopravy na současné úrovni a nárůstu nákladní dopravy jen o dvacet procent. V praxi to zřejmě bude ještě uvedl horší,“ uvedl Hans–Paul Kienzler. Cílem mezinárodního projektu DIOMIS II, který pro Mezinárodní železniční unii UIC zajistily německé poradenské společnosti KombiConsult a K+P Transport Consultants, bylo zmapovat možnosti rozvoje kombinované dopravy ve vybraných zemích střední a východní Evropy, modelovat kapacitní omezení, identifikovat další problémy, které brzdí rozvoj kombinované dopravy, a navrhnout jejich možná řešení. Projekt navazuje na tříletou první fázi projektu DIOMIS (Developing Infrastructure use and Operating Models for Intermodal Shift), jejímž výstupem byl loni soubor Agenda 2015 (viz DN 18/08). V rámci druhé etapy projektu zpracovatelé zkoumali, jestli bude v roce 2020 pro kombinovanou dopravu na železniční infrastruktuře osmi zemí střední Evropy a východní Evropy dostatek kapacit za předpokladu jejího odhadovaného růstu, plánovaného rozvoje železničních aktivit a investic do železniční infrastruktury. Stejně jako v případě projektu DIOMIS I, zaměřeného především na země západní, severní a jižní Evropy, odhalili nebezpečí řady úzkých míst v různých částech sítě a poukázali na nutnost, aby správci infrastruktury, operátoři a provozovatelé terminálů přikročili k novátorským řešením, která přehodnotí současné modely provozu a užívání infrastruktury.Za Českou republiku se projektu jako hlavní partner zúčastnila společnost ČD Cargo, a. s. K analýze a výstupům projektu aktivně přispěli jednotliví operátoři kombinované dopravy, Správa železniční dopravní cesty, ministerstvo dopravy a další uživatelé kombinované dopravy. Východiska… Při zpracovávání studie zpracovatelé vycházeli z ověřených údajů o výkonech kombinované dopravy v roce 2007 a hodnocení aktuálního stavu oboru (viz tabulku 1). Prognóza na rok 2020 je založena na vyhodnocení socioekonomické prognózy, obecných očekáváních vývoje kombinované dopravy a expertních odhadech. Česká republika z mezinárodního srovnání zemí střední a východní Evropy (Polska, Slovenska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Slovinska a Chorvatska) vyšla jako země s druhým nejvyšším HDP na hlavu (po Slovinsku), ale současně také s nejnižším meziročním nárůstem společných výkonů silniční s železniční dopravy ze všech osmi sledovaných zemí. …a závěry Ve střednědobém horizontu (do roku 2012) bude dominantní kontejnerová doprava do vnitrozemí. Nadprůměrně bude růst kombinovaná doprava ve směru východ – západ, přesun do středomořských přístavů lze očekávat jen ve velmi omezeném rozsahu v důsledku technických omezení v jižních přístavech. Ani tržní podíl přístavů v zemích střední a východní Evropy se nebude nijak významně zvyšovat. V relaci mezi Českou republikou a západem kontinentu (Německem) přitom bude přetrvávat dostatečná kapacita s výjimkou trasy přes Furth im Wald, úzkým místům se naopak nevyhne doprava do Polska. Předpokladem pro další rozvoj vnitrozemské kombinované dopravy, podrobené ostré konkurenci silniční dopravy, bude vznik veřejných terminálů. V dlouhodobém horizontu – do roku 2020 – se podle studie roční celkový objem kombinované dopravy v České republice oproti roku 2007 více než zdvojnásobí – z 831 na 1936 tisíc TEU. Objem vnitrostátní dopravy se zvýší o 20 procent a dosáhne tržního podílu 5,2 procenta. Mezinárodní doprava do a z České republiky vzroste o 154,8 procenta, její tržní podíl se bude pohybovat kolem 70 procent. Tržní podíl dominantní dopravy do námořních přístavů se sníží z 62,9 na 61,5 procenta ve prospěch dopravy kontinentální, jejíž objem se zvýší dramaticky o 622,1 procenta. Pokud jde o tranzitní dopravu, studie jí předpovídá nárůst o 133,6 procenta a tržní podíl 23,4 procenta. Průměrný počet vlaků kombinované dopravy za týden se mezi lety 2007 a 2020 zvýší o 94 procent na 469. Relativně nižší nárůst počtu vlaků než objemu přepraveného zboží je dán předpokládaným zvýšením produktivity drah o 14 procent. Zatímco v současné době jeden vlak přepravuje v průměru 57 TEU, v roce 2020 zpracovatelé prognózy počítají s průměrem 65 TEU/vlak. Kombinovaná doprava má v českých podmínkách vysoký potenciál dalšího rozvoje, takový je jeden z hlavních závěrů prezentace výsledků studie DIOMIS II pro Českou republiku. Mimořádný význam při jeho naplňování však bude mít aktivní spolupráce a koordinovaný přístup všech aktérů, dostatek politické vůle a podpora ze strany úřadů. „Pro rozvoj kombinované dopravy jako významného samostatného dopravního odvětví bude také nutná národní i mezinárodní koordinace a kooperaci,“ uzavřel Hans–Paul Kienzler. Luboš Spálovský www.uic.org/diomis
Současný stav kombinované dopravy v České republice l kombinovaná doprava v České republice roste nejdynamičtěji ze všech dopravních oborů (mezi lety 2000 až 2007 o 148 procent) l ve stejném období se výrazně snížila tranzitní kombinované doprava l v roce 2008 se počet vlaků zvýšil o 14 procent, ale v důsledku krize bylo jejich průměrné vytížení podstatně nižší l letos operátoři provozují o 13 procent vlaků méně než loni l rozvoj kombinované dopravy je založen na vývozu a dovozu, vychází tedy z hospodářské síly českých podniků l i když na českém trhu působí celkem 11 operátorů, plných 97,9 procenta výkonu obstarává tzv. Velká pětka (z toho jen Metrans zhruba 50 procent) l kombinovaná doprava slouží téměř výhradně pro přepravy do námořních přístavů, vnitrozemské přepravy tvoří jen tři až čtyři procenta celkového objemu (z toho 70 procent v tranzitu) l v námořních i vnitrozemských přepravách jde o dopravu na střední vzdálenosti (námořní v průměru 216 kilometrů, vnitrozemské 334 kilometrů) l terminály jsou relativně dobře vybaveny a s jedinou výjimkou jsou uzpůsobeny pro námořní přepravy (nižší požadavky na plochu, průmyslové procedury) l většina překladišť je v soukromém vlastnictví l nárůst vnitrozemských přeprav si vyžádá volně přístupné terminály
Závěry pražského workshopu
Pražského workshopu se zúčastnili zástupci rozhodujících aktérů kombinované dopravy v České republice: operátorů kombinované dopravy, ČD Cargo, a. s., Ministerstva dopravy ČR, Správy železniční dopravní cesty, provozovatelů terminálů kombinované dopravy a také zástupci akademické obce. Konstatovali, že: l potenciál růstu kombinované dopravy v České republice je vysoký. Do roku 2020 byl predikován nárůst množství zboží přepraveného kombinovanou dopravou o 136 procent – z 831 565 TEU v roce 2007 na 1 963 300 TEU v roce 2020; l dominantní pozici v kombinovaných přepravách v České republice budou mít i nadále přepravy námořních kontejnerů do a z námořních přístavů, jejichž objemy vzrostou o 130,6 procenta; l nejvyšší potenciál růstu mají kontinentální přepravy (+622 procent do roku 2020). Jejich rozvoj je však přímo závislý na rozvoji terminálů kombinované dopravy se zaručeným volným a nediskriminovaným přístupem pro jejich uživatele; l byla specifikována konkrétní úzká místa na železniční síti ČR, která při absenci účinných opatření v budoucnu ohrozí rozvoj kombinované dopravy. Bez jejich řešení nebude možné naplnit výše uvedený prognózovaný růst kombinované dopravy; l byla zdůrazněna nutnost aktivní spolupráce a koordinovaného přístupu všech aktérů angažovaných v oblasti rozvoje kombinované dopravy, a to jak z oblasti veřejnoprávní a politické, tak i podnikatelské, soukromé i státní – operátoři, dopravci, správci infrastruktury a další; l kombinovaná doprava by měla působit jako jednotný progresivní „průmysl“ disponující vysokým rozvojovým potenciálem do budoucna. K dosažení výše uvedeného je nutné také maximálně rozvinout spolupráci nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni. (Zdroj: Závěrečné usnesení účastníků workshopu)
o projektu diomis Počátečním bodem projektu DIOMIS byla tzv. kapacitní studie, kterou v roce 2004 zveřejnila Mezinárodní železniční unie UIC. Studie byla prvním souhrnným průzkumem dostupných kapacit kombinované dopravy a prognózou jejího budoucího vývoje od zprávy poradenské společnosti AT Kearney z roku 1989. Na zakázku UIC ji zpracovalo konsorcium poradenských firem K+P Transport Consultants a KombiConsult. Na základě této studie zahájila UIC v roce 2005 projekt DIOMIS (Developing Infrastructure use and Operating Models for Intermodal Shift – Rozvoj využití infrastruktury a řídicích modelů pro převod na intermodální dopravu). V rámci projektu zkoumala možnosti zvýšení konkurenceschopnosti vnitrostátní i mezinárodní železniční nákladní dopravy s cílem zajistit přesun významného objemu zboží ze silnice na železnici. Projekt měl dát odpověď na klíčovou otázku: Jak zajistit pro předpokládaný nárůst objemu kombinované dopravy v příštích letech dostatečné kapacity na železnici, která je již dnes přetížená? První dvouletá etapa projektu přinesla mimo jiné zjištění, že v roce 2005 dosáhl celkový objem nedoprovázené kombinované dopravy v Evropě 125 milionů tun (z toho 71,1 milionu ve vnitrostátní a 53,6 milionu tun v mezinárodní kombinované dopravě) a za posledních sedmnáct let se tak zvýšil téměř dvojnásobně. Výrazně tedy překonal i prognózu AT Kearney, která například v letech 1988 až 2002 předpokládala nárůst jen o 176 procent místo skutečně dosažených 215 procent. Cílem UIC bylo mimo jiné ukázat, že objem kombinované dopravy může narůstat i v podmínkách omezené kapacity železniční a terminálové infrastruktury, pokud se podaří začít využívat účinné řídicí modely na straně správců infrastruktury i operátorů a za podmínky lepší vzájemné spolupráce a mezinárodní koordinace. Projekt DIOMIS byl rozdělen do devíti modulů. Každý z nich uzavírá samostatná závěrečná zpráva, v níž zpracovatelé navrhují možnosti řešení. Výsledky prvních tří modulů (Rozvoj národní kombinované dopravy, Nejlepší využití stávajících kapacit železnice a Zpráva o kombinované dopravě) UIC zveřejnila v roce 2007. Mezi navrhovanými možnostmi řešení je například nasazení delších vlaků, posílení investic do železniční infrastruktury a zvýšení výkonnosti terminálů. Konečným výsledkem projektu DIOMIS je dokument Agenda 2015, v jehož podobě UIC nabídla soubor nástrojů na zlepšování služeb kombinované dopravy, ukázala na nutnost investičních akcí v zájmu zvýšení kapacity a vyššího stupně mezinárodní spolupráce a koordinace (viz DN 18/08). Projekt DIOMIS II Už během prací na projektu DIOMIS I se ukázalo jako nevyhnutelné rozšířit projekt i na vybrané země střední a východní Evropy tak, aby se nové rostoucí trhy začlenily do obrazu intermodální dopravy v celé Evropské unii. Loni proto UIC zahájila práce na navazujícím projektu DIOMIS II. Jeho Modul 3 – Kombinovaná doprava ve střední a východní Evropě – je zaměřen na perspektivy rozvoje kombinované dopravy do roku 2015/2020, vyhodnocení hrozeb a požadavků na růst kombinované dopravy a vypracování strategického plánu rozvoje kombinované dopravy. Současně hodnotí vliv plánovaného vývoje na železniční infrastrukturu a kapacity terminálů kombinované dopravy ve vybraných zemích. Cíle projektu DIOMIS II l doplnění projektu DIOMIS 1 o chybějící aspekty (především o údaje o kombinované dopravě ve střední a východní Evropě v rámci tzv. Modulu 3) l zajištění toho, že výsledky projektu DIOMIS I vedou ke konkrétním akcím rozhodujících činitelů a že se staly součástí jejich rozvojových strategií l zlepšení znalostí relevantních rozhodujících činitelů o kombinované dopravě Cíle Modulu 3 v rámci projektu DIOMIS II l odhad vývoje kombinované dopravy ve vybraných zemích v horizontu let 2015/2020 l zhodnocení rizik a předpokladů pro rozvoj kombinované dopravy l zpracování strategického rozvojového plánu kombinované dopravy l odhad dopadů na kapacitu jednotlivých tratí a terminálů
