29. srpna 2016
Meziroční nárůsty objemu nedoprovázené kombinované přepravy po železnici (vyjádřené v přepravených hrubých tunách) se mezi roky 1993 až 2007 pohybovaly většinou mezi 10 až 15 procenty, výjimku tvořil rok 2009, kdy s ohledem na celosvětovou ekonomickou a hospodářskou krizi došlo i v ČR k poklesu o zhruba 10,5 procenta. Od roku 2010 se pak meziroční nárůsty pohybují kolem jednoho milionu hrt, což odpovídá zhruba 10 procentům. V roce 2015 činil meziroční nárůst více než 1,22 milionu hrt, tedy 11 procent.
Objemy nedoprovázené KP po železnici dosahované v posledním desetiletí již značně překračují objemy realizované na konci 80. let v celé tehdejší ČSFR (rok 1989 – 3,9 milionu tun, z toho mezinárodní 1,55 milionu tun). Přitom v porovnání s přepravním trhem bývalé ČSFR došlo k diametrálním změnám, a to jak v dovozu a vývozu zboží, tak také k útlumu našeho průmyslu v důsledku restrukturalizace. Rozsah vnitrostátní přepravy byl negativně ovlivněn rozdělením Československa a z toho vyplývajícím výrazným zkrácením přepravní vzdálenosti. Výrazně se rovněž projevila změna na využívání jednotlivých druhů dopravy, a to značným nárůstem přímé silniční dopravy.
Roste zejména objem dovozu
Celkový objem KP v roce 2015 (vyjádřený v hrubých tunách) dosáhl výše 13,606 milionu hrt (zahrnuta přeprava naplněných/ložených/přepravních jednotek), z toho vnitrostátní přeprava tvořila 2,874 milionu hrt (meziroční pokles o přibližně 13 procent) a mezinárodní přeprava pak 10,732 milionu hrt (meziroční nárůst o 11,5 procenta). Všech těchto objemů bylo dosaženo v rámci přeprav po železnici. K průběžnému nárůstu objemů nedoprovázené KP po železnici vyjádřených počtem přepravených hrubých tun došlo oproti roku 1993 ve všech jejích segmentech. Největší nárůst je v dovozu, kde v tomto období došlo prakticky ke čtyřicetinásobnému nárůstu. U vývozu došlo v tomto období k patnáctinásobnému nárůstu. Objemy tranzitu se také zvýšily, ale v posledních letech dochází k jejich mírnému poklesu. V přímém tranzitu došlo v roce 2015 k meziročnímu poklesu o 22 procent, ale oproti roku 2012 se jedná o pokles o téměř 40 procent. Objemy vnitrostátní přepravy také mají rostoucí trend, i když v roce 2015 došlo k meziročnímu poklesu. Jedná se ale přitom většinou o pokračování přeprav z/do námořních přístavů a mírně se zvyšují přepravy sypkých substrátů a volně ložených odpadů a chemikálií při použití vnitrozemských a odvalovacích kontejnerů.
Pokud se jedná o přepravu věcí/zboží, tj. ukazatel čisté tuny, bylo za rok 2014 dosaženo objemu ve výši 9,958 milionu tun (meziroční nárůst +10,6 %), z toho bylo 2,774 milionu tun realizováno ve vnitrostátní přepravě (meziroční nárůst +2,8 %) a 7,184 milionu tun v mezinárodní přepravě (meziroční nárůst +10,8 %). Za pozornost stojí skutečnost, že od roku 2012 je vývoz vyšší než dovoz (v roce 2014 konkrétně 4,423 milionu hrt, respektive 4,114 milionu hrt). Tento trend byl i v období 1993 až 2001. Od roku 2002 do roku 2011 včetně však převyšoval dovoz segment vývozu.
Obdobně je to i u výkonů KP vyjádřených v tunokilometrech (tkm). Jedná se o tarifní tunokilometry (pouze pro naplněné/ložené/přepravní jednotky) vypočtené z přepravní vzdálenosti uvedené v nákladním listu, přičemž pro výpočet se uvažuje vzdálenost ujetá jen na území ČR po celostátní nebo regionální dráze. V roce 2015 bylo dosaženo přepravního výkonu 2,531 miliardy tkm, došlo tedy ke značnému meziročnímu zvýšení o 11,1 procenta. Výkony vnitrostátní přepravy dosáhly 483,7 milionu tkm, což je podstatné snížení oproti předchozím rokům, a tvořily 19,1 procenta z celkového výkonu. Naproti tomu výkony mezinárodní přepravy pak činily 1688,9 milionu tkm (nárůst oproti roku 2013 o 2,3 procenta). Výkony v rámci tranzitu se také průběžně snižují, v roce 2015 dosáhly 139,5 milionu tkm (tj. pokles oproti roku 2014 o 11,5 procenta) a podílu pouze 5,5 procenta. Pro srovnání v roce 2005 to bylo 222,3 milionu tkm a podíl tvořil 19,6 procenta.
Zvyšuje se poptávka po přepravách kontejnerů z/do Asie
Vývoj u nedoprovázené KP (silnice – železnice) je tedy pozitivní. Její postupný nárůst úzce souvisí s růstem světového obchodu, tedy i zvyšující se maritimní přepravou kontejnerů zvláště z/do Asie a tím i zvyšováním návazné železniční přepravy kontejnerů z/do námořních přístavů (především Hamburk, Bremerhaven, Rotterdam, příp. Koper, Pireus a Terst). V této souvislosti dochází i k postupnému zvyšování počtu přímých ucelených vlaků na linkách z/do námořních přístavů a k zavádění dalších návazných anténních linek z tzv. hub překladišť do dalších překladišť ve vnitrozemí. Naproti tomu rozsah nedoprovázené KP v rámci evropského kontinentu je dosud velice malý. Od léta 2005 je realizována v ČR vnitrostátní přeprava dřevních štěpků ve speciálních vnitrozemských kontejnerech ucelenými vlaky a v roce 2012 se k těmto přepravám přidaly přepravy kalů ze severní Moravy do Čech. Od října 2005 je provozována první mezinárodní kontinentální linka KP Lovosice – Duisburg a od června 2006 pak linka Lovosice – Hamburk-Billwerder, které jsou především určeny pro přepravu výměnných nástaveb a silničních návěsů upravených pro vertikální překládku (silničních intermodálních návěsů). Od roku 2010 se tyto přepravy postupně rozšířily o linky s pravidelnou přepravou kontejnerů, výměnných nástaveb a silničních intermodálních návěsů i v relaci Paskov – Lovosice – Duisburg, Paskov – Verona, později Terst, Brno – Rostock a Lovosice – Charleroi (nyní neprovozována). V roce 2012 byl zahájen provoz na kontinentální lince Praha-Uhříněves – Duisburg, na které se přepravují především kontejnery. V rámci kontinentální KP se i nadále realizují přepravy rozložených osobních automobilů v univerzálních kontejnerech ISO řady 1 ze ŠKODY AUTO Mladá Boleslav do Ruské federace a do Kazachstánu. Právě kontinentální přepravy realizované jinými systémy (než námořními kontejnery) představují značný potenciál do budoucnosti.
Nedoprovázené KP dominují kontejnery
V nedoprovázené KP především dominují kontejnery, tedy přeprava zboží v kontejnerech. Přitom vykazované statistické údaje nelze rozdělit na kontejnery ISO řady 1 a na vnitrozemské kontejnery. V roce 2015 kontejnery tvořily 95,9 procenta, výměnné nástavby 0,7 procenta a silniční intermodální návěsy 3,4 procenta z celkového počtu přepravených přepravních jednotek. U ostatních přepravních jednotek je jejich podíl stále malý. Počet přepravených naplněných silničních intermodálních návěsů v rámci KP se sice mírně zvyšuje, ale naproti tomu průběžně klesá počet přepravených výměnných nástaveb. V letech 2004 a 2005 se jednalo o přepravu jen několika desítek naplněných silničních intermodálních návěsů, od roku 2006 se pak jedná o pravidelné přepravy. V roce 2015 bylo přepraveno téměř 32 tisíc silničních intermodálních návěsů. Pokud se jedná o podíly vztažené na TEU, pak v roce 2015 kontejnery tvořily 93,5 procenta, výměnné nástavby 0,6 procenta a silniční intermodální návěsy 5,9 procenta.
V souvislosti s KP je nutné zmínit i přepravu prázdných kontejnerů, která se co do počtu každoročně také zvyšuje. Zatímco v letech 2000 a 2001 byl podíl přepravy prázdných kontejnerů na celkové přepravě kontejnerů (součet naplněných a prázdných kontejnerů ISO řady 1, vnitrozemských a odvalovacích) nejnižší – okolo 20 procent, poté se tento podíl pohyboval v rozmezí 24 až 29 procent. V roce 2015 tento podíl činil 23,1 procenta, což je určité snížení oproti předchozím rokům, přičemž došlo i ke snížení absolutního počtu oproti roku 2014. Podíl na vnitro-státní přepravě kontejnerů však byl vždy vyšší, konkrétně v minulém roce dosáhl 36,3 procenta.
Roste rovněž podíl KP na nákladní přepravě
Rozvoj kombinované přepravy lze dokumentovat jejím stále se zvyšujícím podílem na nákladní přepravě (tj. silniční, železniční, vnitrozemské vodní, letecké a potrubní) – v roce 2015 byl tento podíl u celkové přepravy asi 2,6 procenta, u mezinárodní přepravy pak mnohem více – přibližně 9,3 procenta. Značně tak roste podíl KP na celkové železniční nákladní přepravě, který byl v minulém roce (v hrubých tunách) asi 14,7 procenta – pro srovnání v roce 2005 to bylo pouze 6,2 procenta, obdobně se zvyšuje i její podíl v čistých tunách. U mezinárodní přepravy je tento podíl ještě výrazně vyšší, v roce 2015 poprvé překročil hranici 20 procent (konkrétně 20,2 %). Uvedené statistické údaje dokladují, že význam KP neustále roste. Velkým pozitivem je nejen průběžné zvyšování objemů KP, ale i zvyšování podílu KP na železniční přepravě. Rozhodující pro další vývoj kombinované přepravy bude hospodářská a ekonomická situace v ČR a s ohledem na převažující podíl mezinárodní přepravy na kombinovaných přepravách i celosvětový hospodářský a ekonomický vývoj. Další rozvoj především kontinentální KP by měl příznivě ovlivnit program Podpora modernizace a výstavby překladišť kombinované dopravy, jehož 1. výzvu vyhlásilo ministerstvo dopravy jako řídící orgán Operačního programu Doprava 2014 – 2020 dne 29. července; s ukončením podávání projektových žádostí dne 21. října 2016.
Ing. Ivan Novák, CSc.
