3. dubna 2003
Představitelé panevropského operátora kombinované dopravy
Intercontainer-Interfrigo (ICF) a rakouského operátora Intercontainer Austria (ICA) na přelomu roku oznámili, že společně převzali majoritní podíl akcií společnosti ČSKD-Intrans. Podle tiskového prohlášení tímto krokem sledovali posílení své přítomnosti na středoevropském trhu a další rozšíření své evropské sítě regionálních překladových center. O dalších důvodech majetkového vstupu do jednoho z největších českých operátorů a o budoucích záměrech aliance jsme v Praze na konci února hovořili s generálním ředitelem akciové společnosti Intercontainer-Interfrigo René Hellinghausenem.
„Jaké jsou vaše plány s ČSKD-Intrans?“
„Nejdříve bych chtěl opět zdůraznit, že jsme majoritní podíl v ČSKD-Intrans odkoupili spolu s Intercontainer Austria: oba partneři převzali rovný díl 40 procent akcií. V Intercontainer-Interfrigo jsme se již řadu let rozhlíželi po partnerovi z České republiky a ze Slovenska. V uplynulých letech jsme v tomto směru ztratili dost přeprav a zkoušeli proto nejrůznější nové cesty. V podobě naší účasti na ČSKD-Intrans se nám nakonec podařil mistrovský kousek, o tom jsem přesvědčen. ČSKD-Intrans se stane členem naší ‚rodiny‘ a dobře zapadne i do strategie naší nové sítě pro Evropu – sítě X.net. My v ICF budeme i nadále vyvíjet evropské projekty a provozovat kombinovanou dopravu v rámci Evropy, ČSKD-Intrans bude tyto produkty prodávat na českém a slovenském trhu a připravovat odpovídající národní nabídku.Celý vstup se mimochodem odehrál velmi rychle: první kontakty s bývalými majiteli jsme navázali v druhém pololetí loňského roku a rychle jsme zareagovali.“
„Jakou pro ČSKD-Intrans připravujete budoucnost? Zůstane zachován současný název společnosti a pozvete k účasti další subjekty, například České dráhy? Dlouho se již také hovoří o nutnosti nahrazení omezeného žižkovského terminálu…“
„Pokud jde o otázku týkající se případných dalších partnerů, domnívám se, že na konkrétní odpověď je v případě ČSKD-Intrans zatím příliš brzy. Již o tom diskutujeme s ICA a nabízejí se také různé možnosti, ale zatím mohu jen v obecné rovině prohlásit, že my v ICF jsme vždy otevřeni novým partnerům v podnicích, na nichž se podílíme. -Prozatím kapacity Žižkova na odbavení našich přeprav postačují. Souběžně s tím však musíme o otázce nového terminálu pro Prahu začít detailně jednat s odpovědnými místy. Takoví noví partneři ovšem musí být schopni a ochotni k rozvoji těchto podniků – v tomto případě ČSKD-Intrans – rovněž nějak přispívat, například jako poskytovatelé trakce. V jiných zemích, u jiných účastí, jsme s podobnou konstelací učinili dobré zkušenosti.
K terminálu Žižkov chci odpovědět takto: víme, že Žižkov nebudeme moci dále rozvíjet tak, jak by to pražský region potřeboval. Na druhou stranu jej nemůžeme jen tak zavřít, to by byla pro Prahu a kombinovanou dopravu jednoduše katastrofa. Jsme si vědomi toho, že terminál leží v centrální části města, tak jako řada podobných terminálů v jiných městech. I v ostatních městech se již řadu let vede diskuse a přijímají se nejrůznější plány. Pro nás je v tuto chvíli jistá jediná věc: prozatím kapacity Žižkova na odbavení našich přeprav postačují. Souběžně s tím však musíme o otázce nového terminálu pro Prahu začít detailně jednat s odpovědnými místy. A k těmto diskusím musíme jako partnera přizvat i České dráhy.
Na otázku budoucího jména nemohu dát zatím žádnou definitivní odpověď. Na jedné straně si sice přeji identifikaci s rodinou ‚Intercontainer‘, na druhé straně je nám známo, že ČSKD-Intrans je v České republice i na Slovensku dobře zavedená značka.
A nakonec k budoucnosti ČSKD–Intrans: velký potenciál spatřuji v přepravách do východní Evropy a zemí Společenství nezávislých států. Plánujeme již například napojení na náš vlak ‚Ostwind‘, respektive ‚Westwind‘ přes Ostravu, a také další rozvoj spojení se zeměmi východní a jižní Evropy. V této oblasti hodláme využít rozsáhlého know-how ČSKD-Intrans při dalším převádění toků zboží ze silnice na železnici.“
„Jaké postavení budou mít ve struktuře ICF nové centrum v Praze a existující jihoevropský ‚hub‘ v Šoproni? Nejsou od sebe příliš vzdáleny?“
„Konkurence nemůže nikdy škodit. Proto nesledujeme strategii ‚buď a nebo‘, nýbrž ‚dohromady‘, protože si dokáži velmi dobře představit dva huby v jednom regionu – jeden v Praze a druhý v Šoproni. Oba uzly plní rozdílné úkoly. Šoproň prošla velkou výstavbou po krizi v Jugoslávii a dnes je naším – velmi dobře fungujícím – hubem pro jihovýchodní Evropu. To by v Praze nebylo možné, protože v ní chybějí odpovídající kapacity.
Ovšem i z Prahy chceme vybudovat skutečný hub, a to pro exportní a importní přepravy do německých přístavů a zemí Beneluxu. Později chceme obě centra propojit a vytěžit tak maximum ze synergického efektu. Při provozu sítí jako X.net je velmi důležité správně identifikovat body, v nichž lze dobře a výhodně produkovat.“
„Kdy budou nová spojení ICF do Prahy v provozu?“
„Očekáváme, že již v dubnu budeme moci uvést do provozu ucelený vlak mezi hubem sítě X.net ve Wanne-Herne a Prahou, který by měl zpočátku jezdit dvakrát týdně v obou směrech. Díky tomu bude moci ICF nabízet dobré a z hlediska kvality stabilní spojení mezi Českou republikou a důležitými destinacemi sítě X.net – například do Beneluxu, ale také na Iberský poloostrov, do Francie nebo Velké Británie. Tvrdím, že spojení X.net-Praha způsobí v kombinované dopravě s Českou republikou a Slovenskem ‚kvantový skok‘.“
Byla již uzavřena jednání s bývalými vlastníky?“
„De facto ano, z právního hlediska však zatím nikoli, protože je ještě nutné vyjasnit otázky kartelového práva. To je ovšem záležitost jen několika dní a – jak mi vysvětlili naši právní zástupci – nebude to spojeno s žádnými riziky a nepřinese žádné překvapení.“
„Jak ve vyvíjely výkony Intercontainer-Interfrigo v loňském roce? Projevilo se již na výsledcích pozitivně zprovoznění sítě X.net?“
„Pro letošní rok již v rozpočtu počítáme s nárůstem o 16 procent. Síť X.net se totiž skutečně projeví až v letošním roce, protože v první fázi od 1. července byly stávající vlaky vedeny přes síť X.net, jen aby se vyčerpal podnikový optimalizační potenciál na těchto trasách. Teprve v listopadu a v prosinci jsme zprovoznili nové vlaky a nová spojení, která se pozitivně projeví v obchodním roce 2003. Nárůst o zhruba deset procent v obtížné hospodářské situaci a při poklesu objemu zboží loni představoval příliš vysoký cíl.
Na pokles objemů jsme ostatně zareagovali právě v podobě sítě X.net – a byla to skutečná reakce, nikoli pouhé souběžné odstavování jednotlivých míst nebo kapacit. Máme již velmi konkrétní představu o dalších projektech dopravy s Českou republikou a Slovenskem. Věřím, že se světové hospodářství rychle zotaví a již se nevyskytnou události, které by uměle brzdily další růst.“
Luboš Spálovský
