25. listopadu 2022, PR
Pořízení jeřábu pro manipulaci kontejnerů, návěsů, cisteren a dalších ložných jednotek (dále jen ILU Intermodal Loading Unit) na intermodálním terminálu představuje nemalou finanční investici. Může tato investice přinést něco navíc oproti klasickým zakladačům (Reach Stacker)?
Rozhodnutí o pořízení jeřábu záleží, kromě ekonomických, stavebních a dalších hledisek, především na počtu manipulací, které se denně s ložnými jednotkami provádí. V porovnání s jeřáby jsou sice kolové překladače výrazně levnější na pořízení, avšak jejich životnost dosahuje jen zlomku životnosti jeřábu. Provozní náklady jsou výrazně vyšší v případě dieselových strojů nežli elektrických jeřábů. Dá se zjednodušeně říci, že se nasazení jeřábu vyplatí od stovek manipulací denně.
Pro společnosti, které chtějí nabízet a zajišťovat vnitrozemskou kombinovanou přepravu je naprosto zásadní efektivní provoz překladiště, kde se ILU překládají ze silnice na železnici a naopak. Rychlou a efektivní manipulaci s ILU mohou zajistit především portálové jeřáby. Provoz jeřábů je zpravidla řízen firemním informačním systémem a to umožňuje optimalizovat jejich práci tak, aby počet manipulací s ložnými jednotkami byl co nejmenší a zároveň, aby byla minimální i ujetá vzdálenost po dráze jeřábu. Tím se minimalizují okamžité provozní náklady, například spotřeba elektřiny. Také se snižuje opotřebení klíčových mechanických částí jeřábu, což má vliv na cenu údržby.
Výhodou jeřábu je možnost přístupu ke kontejneru, který je uprostřed bloku. Zatímco zakladač musí odstranit kontejnery i ze sloupců před kontejnerem, která má být manipulován, jeřáb přistupuje shora a přemístí pouze kontejnery, které jsou nad hledaným. Pokud jeřáb disponuje širokým ramenem s přesahem nad silnici, může snadno obsloužit více kolejí, které jsou položeny vedle sebe, a překládat ILU mezi vagony a auty, nebo mezi dopravními prostředky a plochou terminálu.
Použití jeřábu umožňuje ukládat ILU (především kontejnery) do větších bloků s minimálními mezerami a tím optimalizovat prostor na ploše terminálu. To ale na druhou stranu znamená zvýšené nároky na kvalitu té části informačního systému terminálu, která se zabývá plánováním pohybů ILU. Nestačí totiž jen ILU umístit na volnou pozici a evidovat jeho aktuální polohu, ale je nutné každý pohyb předem analyzovat s výhledem na to, co se má s danou jednotkou dít v blízké budoucnosti. Systém by měl být schopen u každého pohybu určit optimální cílovou pozici ILU, aby se ušetřil čas u budoucích manipulací. To se týká hlavně plných kontejnerů, u kterých je zpravidla naplánován datum a čas nakládky. Pokud je například kontejner určen k nakládce na auto, které již je na parkovišti terminálu, je výhodné ho odložit na místo, které slouží k obsluze tahačů, a zajistit, aby nebyl založen jinými kontejnery. Kontejnery určené k nakládce na vlak je pak výhodné ukládat podél koleje apod. Algoritmus plánování pohybů využívá data z dalších podpůrných systémů, které dodávají data potřebná pro optimální rozhodování. Patří sem plánování příjezdů aut a vlaků, technické údaje o vagonech, jejich délka, únosnost, pořadí na vlaku atd. Výsledkem je určení pozic ILU a pořadí, v jakém se manipulace mají provádět. IS tedy poskytuje potřebné výpočty pro to, aby bylo ILU umístěno vždy v optimální pozici a komunikuje s řídicím systémem jeřábu samostatně na pozadí. Informační systém KONTI, který toto umožňuje, byl vyvinut v divizi TSL společnosti OLTIS GROUP.
Další, velmi významnou výhodou je to, že jeřáby mohou pracovat v poloautomatickém, nebo plně automatickém režimu. Informační systém přebírá požadavky od zákazníků a vytváří úkoly pro jednotlivé jeřáby. V poloautomatickém režimu se jeřáb přesune do určené pozice a pak řízení přebírá strojník, který provede uchopení nebo položení ILU, v automatickém režimu se o veškeré pohyby stará IS. Strojník jeřábu už nesedí v kabině jeřábu, ale může řídit pomocí joysticků i více jeřábů najednou z řídící místnosti, kde mu potřebný přehled poskytují obrazy z kamer jeřábu, které jsou přenášeny na monitory v místnosti.
Jsou nějaké nevýhody nasazení jeřábu?
I když se jeřáby nasazují minimálně po dvojicích, aby obsloužily optimálně celou délku kolejí a mohou se vzájemně zálohovat, zůstává největším rizikem porucha. Zatímco u plánované odstávky je možné jeden z jeřábů odsunout stranou, aby jeho úkoly mohl plnit druhý jeřáb, porucha jeřábu uprostřed terminálu může způsobit, že část ILU, které jsou pod jeřábem, bude nedostupná. Vyplatí se proto na počátku při návrhu terminálu a v provozu při organizaci ukládání především plných ILU myslet i na krizovou situaci a umožnit tyto ILU uvolnit pomocí zakladačů.
Lze pořízení jeřábu na intermodálním terminálu doporučit?
Pokud to podnímky na terminálu dovolují, pak přes výše uvedené nevýhody se kombinace jeřábu a vhodného informačního systému, který umožní jeřáb provozovat v poloautomatickém, nebo plně automatickém režimu, jeví z hlediska úspor nákladů na energie i na pracovní síly, jako optimální.
(PR)
Foto: OLTIS Group
