21. října 2013
Členské státy Evropské unie letos s definitivní platností nerozhodnou o nejnovější iniciativě Evropské komise na vytvoření jednotného evropského letového prostoru (SES II+). Na informační schůzce ministrů dopravy zemí Evropské unie a zástupců Evropské komise v polovině září ve Vilniusu se v tomto směru nepodařilo dosáhnout žádného posunu.
Předsedající Rady ministrů dopravy, litevský ministr dopravy Rimantas Sinkevičius, uvedl, že o výsledcích dosavadních příprav zřízení Evropského nebe předloží zprávu pro svého nástupce, kterým bude od ledna příštího roku řecký ministr dopravy. Evropský dopravní komisař Siim Kallas na setkání znovu lobboval za návrh, který předložil letos v polovině června.
Rimantas Sinkevičius popsal poměry na evropském nebi prakticky stejnými slovy jako experti Evropské komise. Všichni účastníci se shodli na tom, že kritika systému roztříštěného řízení letového provozu ze strany leteckých společností je zcela oprávněná. Současně však členské státy odmítly návrh Evropské komise s tím, že země zbytečně zatěžuje novými povinnostmi, zejména nezbytnými technickými investicemi a dalšími finančními závazky. „S Evropskou komisí jsme zajedno v tom, že zavedení SES II+ je nezbytné, tempo diktované Bruselem ale odmítáme,“ zní závěr setkání ministrů dopravy.
Zdrženlivě reagovali zástupci Evropské komise na obavy zaměstnanců národních organizací řízení letového provozu, kteří jsou přesvědčeni o tom, že efektivnější a do jisté míry centralizovaný celoevropský systém bude potřebovat mnohem méně pracovních míst. Další schůzka ministrů dopravy se koná tento týden v Lucemburku, dispečeři na ni naplánovali odborářský Akční den.
Siim Kallas je dobře obeznámen s výhradami jednotlivých členských zemí, jejichž představitelé opakovaně Evropské komisi svá stanoviska sdělili. Ministři dopravy Francie Fréderic Cuvillier a Německa Peter Ramsauer adresovali evropskému dopravnímu komisaři společný dopis, v němž odmítli kompletní zavedení systému SES II do té doby, než dojde k přeformulování navazujícího programu SES II+. Siim Kallas nicméně dopis zcela ignoroval a ministrům dopravy Evropské unie předložil návrh v původní podobě.
Roční ztráty až 130 miliard Kč
Pomocí vytváření „funkčních bloků“ řízení letového provozu se Evropská komise snaží předejít nedostatku kapacity, protože odborníci odhadují, že počet letů nad Evropou se v příštích deseti až dvaceti letech zvýší zhruba o polovinu. Navzdory tomu, že členské státy měly funkční bloky vzdušného prostoru povinně vytvořit do loňského prosince, není žádný z devíti bloků, které měly být v rámci jednotného evropského nebe vytvořeny, plně funkční. Historicky vzniklá roztříštěnost a komplikovanost evropského vzdušného prostoru stojí ročně letecké společnosti a jejich zákazníky téměř pět miliard € (asi 130 miliard Kč).
Každý let se prodlužuje v průměru o 42 kilometrů, letadla spalují více paliva, produkují více emisí a platí vyšší uživatelské poplatky. Neefektivnost vede také k větším zpožděním. Například Spojené státy řídí přibližně stejně velký vzdušný prostor s větším provozem, ale s téměř polovičními náklady. Evropská komise v současné době zkoumá v souvislosti s funkčními bloky vzdušného prostoru případy nesplnění povinnosti u všech členských států, největší výhrady má k postoji Itálie, Kypru a Řecka.
