Obchod s emisními povolenkami se zmítá v krizi

V Bruselu se znovu začalo velmi živě diskutovat o systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). V polovině dubna vypršela lhůta, ve které se mělo vyjádřit, jak hodlá přispět k ochraně životního prostředí, evropské odvětví námořní dopravy. Za nejlepší řešení považuje evropská komisařka pro ochranu klimatu Connie Hedegaardová zapojení námořní dopravy do systému ETS po vzoru letecké dopravy. Výsledky konzultací by měly být zveřejněny v průběhu června.

Letecké společnosti jsou již od počátku letošního roku do ETS přímo zapojeny. Evropský komisař pro obchod Karel de Gucht ovšem na rozdíl od své kolegyně Connie Hedegaardové nebere na lehkou váhu odmítavá stanoviska zemí, jako je Indie nebo Čína. Komisařka pro ochranu klimatu podle něj ignoruje hospodářskopo­litické a obchodněprávní důsledky, jaké by mělo, kdyby rozvíjející se ekonomiky podnikly proti jednostrannému zavedení ETS v evropské letecké dopravě rozhodnější kroky. Connie Hedegaardová v reakci na to zdůraznila, že od kritiků evropského systému (jednotlivých zemí i Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO) očekává, že předloží alternativní návrhy.

**Finanční krize vedla k poklesu cen emisí **

Finanční krize přinesla zpomalení hospodářského růstu, průmyslové produkce i obchodu, což vedlo k poklesu emisí CO2 v evropské sedmadvacítce. Obchod s emisními povolenkami to téměř ochromilo – již beztak nízké ceny povolenek ETS se dále snížily. Pro leteckou dopravu je to ovšem dobrá zpráva: celý sektor již loni na podzim zakalkuloval do svých tarifů vyšší náklady na emisní povolenky. Odvětví by díky tomu mohlo do roku 2020 získat navíc až 9,9 miliardy €.

Propad cen povolenek o 80 procent (na 6 €) ovšem podle zastánců ETS povede k tomu, že systém ztratí ekonomickou regulační funkci. Evropská komise i Evropský parlament proto společně uvažují o přijetí opatření pro stabilizaci cen na emisním trhu. Na jedné straně stojí země produkující velké objemy emisí CO2 (například Polsko), na straně druhé státy kladoucí extrémně silný důraz na ekologické aspekty (například Švédsko). První tábor chce zachování (nefunkčního) statu quo, druhý žádá korekturu systému. Jednání rady ministrů životního prostředí k žádnému konkrétnímu výsledku nevedlo.

Dopravci ETS paradoxně podporují

Letecká doprava se kvůli debatám o budoucnosti ETS dostala do absurdní situace. Ze své podstaty výrazného znečišťovatele životního prostředí by měla být odpůrcem ETS, ale v současné situaci naopak hájí nynější úpravu a odmítá jakékoli změny. Sektor jednoznačně podporuje tržně orientované strategie pro snižování emisí CO2, zásadně se však staví proti dirigistickým praktikám evropských institucí i jednotlivých členských zemí.

A pro námořní dopravu z toho vyplývá následující: ze čtyř možností, jak zapojit námořní sektor do ochrany životního prostředí – kompenzační fond, zdanění, zákonná povinnost investovat do vyspělých ekologických technologií a zapojení námořní dopravy do ETS, je ta poslední podle všeho definitivně ze hry.

n