10. července 2003
V přístavu Hamburk je již přes rok v provozu kontejnerový terminál CTA, který patří mezi nejmodernější zařízení svého druhu na světě. O zkušenostech z provozu terminálu a o tom, jak se Hamburk podílel na odstraňování škod, které v Praze zanechala povodeň, jsme hovořili s vedoucím pražského zastoupení Hafen Hamburg Marketing Bohumilem Průšou.
„Jak jste spokojen s výsledky zastoupení přístavu Hamburk v České republice za loňský rok?“
„Když se podívám na čísla z loňského roku, mohu vyjádřit uspokojení, protože jsme zaznamenali nárůst jak celkového množství přeloženého zboží, tak počtu přeložených kontejnerů. Ovlivnilo je jistě celkové oživení českého a slovenského hospodářství. K tomu, že se na celkovém překladu zboží nejvíce podílely kontejnery, přispělo výraznou měrou dobré spojení kontejnerových operátorů Metrans a ČSKD-Intrans s Hamburkem. Především díky kontejnerovým vlakům firmy Metrans, která patří k nejvýznamnější skupině hamburských překladištních podniků – společnosti HHLA – mohu konstatovat, že nárůst kontejnerových přeprav přes přístav Hamburk byl loni dvouciferný. V celkovém objemu přeloženého zboží hrálo nemalou roli také hromadné zboží; zde mám na mysli především vývoz a dovoz různých zemědělských produktů, ať již šlo o krmiva, řepku, obilí či jiné.“
„Vaše reprezentace zastupuje přístav jak v České republice, tak i na Slovensku; jak se podílejí obě země na objemu překladu zboží v hamburském přístavu?“
„Překlad pro Českou republiku byl loni ve srovnání se Slovenskem mnohem výraznější; Slovensko trochu stagnovalo. Příčinou byla i skutečnost, že Slovensko je blíž k jaderským přístavům, ať již je to přístav Koper nebo Rijeka, a tak část tranzitu směřuje přes tyto přístavy. Slovensko navíc vyváží mnoho železa a k jeho exportu tradičně využívá polské přístavy. Nesmíme zapomenout ani na naše velké konkurenty, jako například na přístav Rotterdam, kteří nám odebírají určitou část slovenského exportu a importu.“
„Lze vyjádřit poměr vyváženého a dováženého zboží z a do České republiky procentuálně?“
„Statistika v České republice nebo na Slovensku je ve srovnání se zeměmi Evropské unie pozadu; celní statistiky například v Rakousku nebo v SRN jsou mnohem propracovanější. I proto jsme prakticky hned od doby vzniku naší reprezentace – to znamená od roku 1990 (byli jsme první reprezentací západoevropského přístavu v dřívějším Československu) – začali úzce spolupracovat s našimi nejdůležitějšími zákazníky na zpracování různých dat, protože nebyly (a stále ještě nejsou), patřičné předpisy, jak vést statistiky týkající se námořních přeprav. Máme okolo 200 respondentů z těch největších firem, kterým zasíláme vlastní statistické dotazníky s tím, že data jsou samozřejmě jen pro naši interní potřebu. Za dobu oněch deseti, jedenácti let, po které v České republice a na Slovensku působíme, se tak neustále propracováváme k ideálnímu statistickému dotazníku.“
V nejbližší budoucnosti bychom chtěli zprostředkovat určité předávání zkušeností či spolupráci hamburské celní správy, která pracuje s administrativou EU, s českou a slovenskou stranou
„Jaké administrativní kroky by bylo třeba učinit, aby se v tomto směru zjednala náprava?“
„Bude nutné, aby parlament schválil jednotlivé položky celních dokumentů (například přes který přístav jde zboží a podobně). Jsme ve spojení s hamburskou celní správou a podnikají se již první společné kroky k unifikaci celních předpisů. V nejbližší budoucnosti bychom chtěli také zprostředkovat určité předávání zkušeností či spolupráci hamburské celní správy, která pracuje s administrativou EU, s českou a slovenskou stranou.“
„Jaká je funkce společnosti Hafen Hamburg Marketing (HHM) v rámci přístavu Hamburk?“
„Převážná část našich aktivit je soustředěna na členské firmy spolku Hafen Hamburg Marketing, které současně představují podstatnou část hamburského přístavního hospodářství. Zajišťujeme pro ně po celém světě marketing, provádíme analýzy a průzkum trhu, public relations a podobně. Při této příležitosti bych velmi rád uvedl, že význačnými členy HHM jsou i české firmy zabývající se jak vodní, tak i kombinovanou dopravou. Jsou to firmy Container Packing Station, České přístavy, Česko-saské přístavy, nová ČSPL, Evropská vodní doprava, ČSKD-Intrans a Metrans. Prostřednictvím svých centrál nebo smluvních partnerů jsou však do společnosti HHM nepřímo zapojeny i další dvě desítky českých či slovenských firem.“
„V souvislosti s aktivitami vaší reprezentace se začíná hovořit o vzniku tzv. hamburské lokality v Praze. Jak se zrodila tato myšlenka a jak se ji daří naplňovat?“
„Myšlenka vzniku tzv. hamburské lokality v Praze úzce souvisí s partnerskou dohodou z roku 1990 mezi hlavním městem Prahou a svobodným a hanzovním městem Hamburk. Česká republika má své území v Hamburku a partnerské město Hamburk by se též rádo prezentovalo v srdci Evropy.
Naše reprezentace plní pro město Hamburk celou řadu úkolů a po našem přestěhování do Karlína, který svou scenérií připomíná hamburskou Altonu, byla opět oživena myšlenka vzniku hamburského hospodářského a kulturně-společenského centra, tzv. Hansa Trade Center. Lokalita, kde nyní sídlíme, k této činnosti přímo vybízí. V našem areálu má zastoupení několik významných rejdařů a agentů a našimi sousedy jsou významné instituce jako Svaz spedice a logistiky České republiky či Česko-německá společnost v Praze.
Založili jsme již také Hafen Hamburg Club, v jehož rámci by se měly organizovat hospodářské a společensko-kulturní akce. HH Club by se měl stát platformou setkávání členů HHM včetně organizování různých prezentací, workshopů a seminářů.
Myšlenku vytvořit v Karlíně hamburskou lokalitu loni sice poněkud narušily povodně, ale již záhy po nich se naše reprezentace aktivně zapojila do obnovy povodněmi poničených částí Prahy. Přijali jsme zde celou řadu návštěv z Hamburku a sami jsme v Hamburku jednali o finanční podpoře Praze. Doufáme, že se naplnění této ideje – vybudovat v Karlíně hamburskou lokalitu – s obnovou této části Prahy urychlí.“
„Jakou finanční podporu se vám podařilo získat?“
„Těch finančních podpor byla celá řada, zástupci Hamburku předali například jedné karlínské škole 25 miliónů Kč. Pomohla nám rovněž hamburská senátorka pro kulturu Dana Horáková, která je, jak jméno napovídá, původem Češka; s ní jsme se účastnili jednání s primátorem Prahy o finanční pomoci Karlínu, respektive celému hlavnímu městu.“Založili jsme v Praze Hafen Hamburg Club,v jehož rámci by se měly organizovat hospodářské a společensko-kulturní akce
„Jaká je v přístavu Hamburk v současné době situace, co se týče kapacit. Dochází k jejich rozšiřování?“
„Přístav Hamburk musí samozřejmě jako každá dobrá firma, která se chce udržet ve tvrdém konkurenčním boji, neustále renovovat a investovat. Loni v červnu v něm byl například uveden do provozu jeden z nejmodernějších kontejnerových terminálů světa – terminál CTA, který provozuje společnost HHLA. To byla v poslední době největší investice. I jinak se však přístav neustále modernizuje a díky úpravám vodního toku Labe již mohou Hamburk najíždět i největší kontejnerové lodě světa, které mají kapacitu přes osm tisíc TEU.“
„Hrajete nějakou specifickou roli v jednáních o českém území v Hamburku?“
„Území v přístavu Hamburk má Česká republika (jako nástupce ČSR a později ČSSR) pronajato od roku 1929 na základě Versailleské dohody. V současné době příslušné státní orgány o využití tohoto českého území intenzivně jednají, protože situaci poněkud ztížil konkurz na firmu ČSPL, která byla jeho dlouholetým správcem a provozovatelem. Navíc se objevují i některé nešvary právní a administrativní, jež se během uplynulých desítek let nakupily.
Já osobně se domnívám, že mít vlastní, respektive pronajaté území na území města, které patří v rámci EU mezi nejsilnější ekonomické regiony, opravdu stojí za tu námahu. Jako reprezentace přístavu Hamburk jsme proto byli nápomocni při celé řadě jednání a i nadále při nich chceme hrát aktivní roli ku prospěchu obou stran. Máme zájem na tom, aby česká vlajka i v rámci tvrdé konkurence, která v hamburském přístavu panuje, vlála na co nejvyšší žerdi.“
„Jaká je spolupráce hamburského přístavu s českými společnostmi vnitrozemské plavby?“
„Důsledná prolabská politika byla vždy jedním z pilířů obchodně-politické strategie nejen přístavu, ale i svobodného a hanzovního města Hamburk. Tento postoj Hamburk dlohodobě prosazuje jak v rámci vnitroněmecké politické scény, tak i na úrovni česko-německých a evropských vztahů.“ Petr Jechort
