26. srpna 2017
Přístav Antverpy vytvořil dlouhodobou strategii s cílem posílit svou pozici také ve střední a východní Evropě. Její součástí je mimo jiné zřízení pozice reprezentanta tohoto přístavu pro ČR, Polsko a Slovensko, kterým se stal Martin Hubeňák. Zeptali jsme se ho proto nejen na to, co může tento přístav nabídnout současným i potenciálním zákazníkům, ale i na rozsáhlé investice, které se v přístavu Antverpy a jeho okolí realizují či se realizovat budou.
„Můžete nejprve představit novou strategii, jaké jsou její hlavní pilíře?“
„Mezi hlavní pilíře naší strategie patří především úkol seznámit logistickou veřejnost s naším přístavem, širokým spektrem poskytovaných služeb a vybaveností logistických firem působících v přístavu a tím otevřít a nabídnout firmám na našem trhu nové příležitosti a alternativy v rámci supply chain řešení. Dále chceme zvýšit intenzitu spojení mezi přístavem a zeměmi střední a východní Evropy a vybudovat hustotu distribuční síť s maximálním využitím stávajících terminálů a operátorů. Chceme maximálně podporovat intermodální/multimodální dopravní řešení a být otevření a neutrální vůči novým či současným dopravcům, operátorům a logistickým společnostem, kteří chtějí podpořit a spolupracovat na našich výzvách a strategii. Na podpoře vytváření propojení našeho regionu s přístavem se podílejí také lidé, profesionálové z různých oddělení přístavu (Intermodal Solution, Business Development, Marketing, Commercial a další), ti také již v předchozích letech odstartovali strategii s ostatními partnery správným směrem.“
„Vedle rozvoje samotného přístavu je důležité i jeho napojení na vnitrozemí včetně napojení do ČR i na Slovensko. Jaké máte plány v tomto směru?“
„Již v dnes máme řadu přímých i nepřímých spojení, která jezdí mezi ČR a SR a naším přístavem. Jedná se o železniční spojení jak intermodální kontejnerová, tak i vlaky s konvenčním cargem. To vše se připravilo a rozběhlo v průběhu necelých dvou posledních let a kolegové z přístavu na tom mají obrovskou zásluhu, konkrétně Katarína Štancová, která je součástí týmu, žije v Antverpách a je ze Slovenska. Náš přístav je propojen až s 1300 přístavy v rámci všech kontinentů, a proto také vnímáme jako velmi klíčovou již zmiňovanou expanzi hustoty intermodálního napojení a zvýšení atraktivity přepravy zboží přes náš přístav. Smyslem napojení není jen vyřešit pozemní cestu, jak dostat zboží či přepravované jednotky do přístavu a z něj, neméně důležité jsou navazující služby (manipulace v terminálech, přeložení, uskladnění, kvalitativní kontrola, celní deklarace, systémová evidence, lodění a následná námořní doprava). Tyto služby hrají často významnou roli v úsporách času přepravy, nákladech na přepravu, a to v případě, že budeme porovnávat celkový logisticko-dodavatelský řetězec. V praxi to znamená, že rozdíl v pozemní vzdálenosti od nás z ČR a SR do našeho přístavu a ostatních přístavů by neměl být rozhodujícím faktorem v momentě přípravy realizace projektů a přeprav.“
„Můžete představit konkrétní investice do přístavní infrastruktury?“
„Přístav Antverpy vyvíjí a rozšiřuje svou infrastrukturu tak, abychom byli připraveni na plánované rostoucí objemy kontejnerových i ostatních přeprav a logistických služeb. Investujeme do železničního propojení mezi terminály a do železničních hubů, nedávno jsme otevřeli nový železniční terminál Antwerp Mainhub Terminal. Další investice směřují do zdymadla pro velkokapacitní lodě, do propojení levého a pravého břehu řeky Šeldy železničním tunelem, do projektu silničního propojení terminálů a snížení prostojů kamionů na vykládce a nakládce, do kompletní optimalizace dopravy v přístavu a jeho okolí.“
„Čím je přístav Antverpy výjimečný?“
„Jako přístav hrajeme významnou roli pro volně ložené cargo, tzv. break-bulk cargo, a jsme největším evropským integrovaným petrochemickým klastrem. Jsme lídrem v kontejnerových námořních přepravách do zemí Střední a Severní Ameriky, zemí Afriky a do Indie. Dokážeme přizpůsobit naše kapacity požadavkům našich zákazníků napříč mnoha segmenty. Díky naší bohaté platformě společností a poskytovatelů logistických služeb v přístavu a vysoké úrovni jejich specializace napříč růz-nými segmenty můžeme tvrdit, že poplatky za manipulaci a skladování jsou jedny z nejnižších, tudíž určitě zajímavé pro naše současné či budoucí zákazníky. I přesto je nutné se na náklady dívat z pohledu již zmiňovaného celkového řetězce, ve kterém se pohybujeme na vysoké úrovni v pomyslném žebříčku atraktivity.“
„Jaká je podle vás obecně role kombinované dopravy?“
„Kombinovaná přeprava je z mnoha pohledů nezbytnou součástí dopravně-logistického řetězce, i když je stále ne tak známou záležitostí, a zároveň příležitostí, která se v případě tohoto typu přepravy nabízí. V případě vysoké frekvence toku, větších objemů zboží a delších vzdáleností je hybnou silou optimalizace a efektivnosti dopravního procesu. K tomu, aby měla kombinovaná přeprava rostoucí trend a nabývala na významnosti, je nutné kontinuálně podporovat a vytvářet adekvátní podmínky k její realizaci pro širší spektrum potenciálních uživatelů – pro ty, kdo nabízejí toto řešení, a pro ty, kdo jej nakupují.“
„Proč si myslíte, že zatím nejsou vybudované dostačující podmínky pro kombinovanou přepravu?“
„Lidé, kteří se v logistice pohybují již nějaký ten pátek, vědí, že vyhovující napojení kombinované přepravy na současnou infrastrukturu je omezené, a to jak po stránce přístupnosti některých veřejných či soukromých terminálů, železničních operátorů a poskytovatelů logistických služeb, tak po stránce jejich motivace vytvářet nové spojení a tím i nové alternativy pro zákazníky, kteří mnohdy ani o možnostech kombinované přepravy nevědí či nemají více na výběr! Dodávám, že pravidelnost spojení na terminály v dostupné vzdálenosti od cílového místa dodání či expedice a v neposlední řadě dostatečná kapacita jsou zásadním předpokladem atraktivnosti kombinované přepravy.“
„Jakým způsobem k tomu přispívá přístav Antverpy?“
„Z pohledu našeho přístavu je kombinovaná přeprava preferovaným řešením, a to vzhledem ke vzdálenosti přístavu z a do vnitrozemí a rostoucímu objemu přeprav. Tomu odpovídají také naše výsledky za rok 2016, kdy se naším přístavem přepravilo meziročně o 2,7 procenta více zboží, celkově 214 milionů tun, z toho 10 milionů TEU (tj. růst o 4,7 procenta v porovnání s rokem 2015). Jsme druhým největším evropským přístavem a jsme kapacitně připraveni na růst i v dalších letech, a to po všech stránkách. Bylo by od nás tedy sobecké nenabídnout rozsáhlé možnosti našeho přístavu zákazníkům také ve střední a východní Evropě (z mého pohledu v ČR, SK a PL) a naší aktivitou na těchto trzích nepřispět k expanzi kombinovaných přeprav s navazujícím propojením s ostatními službami v přístavu.“
Tomáš Johánek
