17. září 2012
KUALA LUMPUR (13.9.) – Boj proti pirátství na světových mořích slaví úspěchy: počet útoků letos v prvním pololetí klesl o třetinu. Rejdaři přes veškeré úsilí vlád a institucí považují pirátské přepady stále za mimořádné ohrožení a požadují pokračování operací ozbrojených sil a certifikaci soukromých bezpečnostních agentur. Novým rejdištěm pirátů se stal Guinejský záliv u západoafrického pobřeží.
Za prvních šest měsíců letošního roku piráti přepadli 177 plavidel, zhruba o třetinu méně než ve stejném období loňského roku, kdy bylo zaevidováno 266 útoků. Vyplývá to ze statistik, které v Kuala Lumpur zveřejnil Mezinárodní námořní úřad IMB. Od ledna do června letos piráti zajali dvacet lodí a unesli celkem 334 námořníků. Dalších osmdesát plavidel násilně obsadili a 25 lodí ostřelovali. Celkem 52 plavidel čelilo pokusu o útok. Nejméně čtyři členové lodního personálu přišli o život.
Pozitivně se na omezení aktivit pirátů projevilo nasazení protipirátských jednotek v Indickém oceánu. Počet útoků somálských pirátů se snížil výrazně ze 163 na 69. „Úspěšní“ byli útočníci jen v několika málo případech (13 oproti dřívějším 21). Ke konci června zůstávalo nicméně v rukou somálských pirátů stále ještě jedenáct lodí a 218 unesených námořníků.
Za zlepšením situace před Africkým rohem podle IMB stojí především nasazení jednotek válečného námořnictva v rámci akce Mission Atalanta. Ředitel International Maritime Bureau Pottengal Mukundan zdůraznil, že vojenské operace musejí pokračovat. „Žádné jiné alternativní řešení nepřipadá v úvahu,“ řekl. Piráti přenesli část svých aktivit jinam. V posledních měsících si „oblíbili“ Guinejský záliv u západního pobřeží Afriky. Při mimořádně brutálních ozbrojených přepadech zabili piráti dva členy posádek. IMB v této oblasti zaznamenal 32 útoků, o sedm více než v prvním pololetí loňského roku. Nejčastěji pocházejí útočníci z Nigérie.
„Pirátství je úspěšný obchodní model opírající se o výborně organizovanou síť. Byznys je lukrativní především pro špičky skrývající se v pozadí. Jde o klany, jejichž členové si mezi sebou rozdělují milionové sumy,“ řekl v červenci v diskusi k hrozbám pirátství v Hamburku námořní kapitán Heinz Dieter Jopp. Průměrná výše výkupného za jednu loď se podle něj pohybuje mezi pěti a šesti miliony USD.
Ukazuje se, že technická řešení, jako je užití ostnatého drátu nebo nasazení ozbrojených bezpečnostních složek, mají výhody, ale i nevýhody. Rejdařům jako bezprostředně postiženým každopádně dochází trpělivost. „Technická řešení jsou neúčinná, pokud se v blízkosti nevyskytují žádné vojenské síly,“ řekl Frank Leonhardt ze společnosti Leonhardt & Blumberg. Pomoc by podle něj mohla představovat certifikace soukromých bezpečnostních agentur, po níž volají i představitelé IMB.
