13. března 2024, lan
Jaký dopad na námořní dopravu a chod přístavů má situace v Rudém moři a v Panamském průplavu?
Co se týká Panamského průplavu (problémy s ponorem lodí a omezeným počtem průjezdu lodí), tak se současná situace na chodu severoevropských přístavů prakticky neprojevuje. Jen výjimečně zahrnují linky projíždějící tímto průplavem ve svém sailingu také jejich najetí.
Pokud jde o útoky na lodě projíždějící Rudým mořem, je situace jiná. Vzhledem k delší tranzitní době na objízdné trase kolem Afriky vzniklo po jejím „zavedení“ rejdaři jakési hluché období v doplutí lodí do severoevropských přístavů, než došlo k přizpůsobení a narovnání pravidelnosti jednotlivých liniových servisů vzhledem k této skutečnosti. Další obavou vyplývající z této skutečnosti bylo, že by mohlo v počátečním období dojít ke kumulaci většího počtu lodí, což by poté způsobilo tlak na přístavní infrastrukturu a eventuálně zapříčinilo problémy a zpoždění v odbavení lodí v přístavech. Tyto obavy se ale prozatím nepotvrdily a odbavování zboží v severoevropských přístavech nebylo narušeno a probíhá stále plynule.
Jaký vliv má na odvětví námořní dopravy tlak na dekarbonizaci? Jak se s ním vyrovnávají přístavy a konkrétně Hamburk?
Vliv dekarbonizace na samotnou námořní dopravu je spíše otázkou pro rejdaře. Ti ve svých flotilách zavádí různé nové zdroje pro pohonné jednotky lodí, jako například LNG, metanol, vodík… Která z těchto cest bude ta nejlepší, ale musí ukázat až jejich dlouhodobější používání.
Z pohledu Hamburku jde s cíli Green Dealu o celou řadou opatření. Nejde o úplné novinky, ale spíše o pokračování v nastoupeném dlouhodobém trendu – nabídka spolehlivého a efektivního překladištního servisu při současném zaměření na budoucí udržitelnost a ekologičnost. Dalo by se to vyjádřit konstatováním, že pozorujeme odklon od pouhé snahy jen o kvantitativní navyšování množství přeloženého zboží, ke směřování veškerých činností tak, aby se ve svém vývoji také stále více soustředily na aspekty udržitelnosti, ekologičnosti a efektivnosti.
Jako příklad bych uvedl vybavování přístavních terminálů pobřežním napájením lodí elektrickou energií z obnovitelných zdrojů, které umožní lodím kotvícím v přístavu vypnout během pobytu v přístavu své spalovací agregáty a tím omezit vypouštěné zplodiny. Mezi dalšími lze jmenovat například Hamburg Green Hydrogen Hub (HGHH), který plánuje vybudovat největší evropský elektrolyzér na výrobu, zařízení na překlad, skladování a distribuci vodíku nejen pro přístav nebo činnost inovačního clusteru Clean Port & Logistics, který na kontejnerovém terminálu Tollerort (CTT) testuje nasazení vodíku jako pohon pro provoz různých překladištních zařízení. Ale těchto aktivit jsou v přístavu desítky.
(lan)
Foto: lan
