​Byla založena platforma pro plně autonomní vozidla

První zasedání Platformy pro plně autonomní vozidla se uskutečnilo letos na jaře. Její vznik inicioval rezort dopravy s cílem využít a integrovat snahy různých subjektů a zájmových skupin v České republice týkající se rozvoje oblasti autonomního řízení.

Záměrem ministerstva dopravy je vytvořit na základě vzájemné diskuse a spolupráce v rámci této platformy první vládní strategii (akční plán) týkající se rozvoje autonomního řízení silničních vozidel v České republice. Tato oblast se totiž zejména díky progresivnímu přístupu soukromého sektoru v Evropě a ve světě velmi dynamicky rozvíjí a v České republice, jejíž hospodářství je z velké části bezprostředně závislé na automobilovém průmyslu, tak musí ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru urychleně dojít k definici a následně implementaci řady opatření, která pozici České republiky nejen udrží, ale i upevní. Předsedou Platformy pro plně autonomní vozidla je JUDr. Václav Kobera, ředitel odboru ITS, kosmických aktivit a VaVaI na ministerstvu dopravy.

Problematika autonomního řízení je komplexní a zasahuje do mnoha různorodých oborů. I proto je podle zástupců ministerstva třeba se zaměřit jak na technické a technologické otázky, tak na otázky právní, legislativní, společenské či etické. Právě proto je i spektrum zapojených subjektů velmi široké. Platforma pro plně autonomní vozidla má pro rozpracování jednotlivých aspektů dané problematiky pět pracovních skupin: PS1 – Právní aspekty, PS2 – Společenské a etické otázky, PS3 – Technologie autonomního řízení, PS4 – Dopravní a digitální infrastruktura, bezpečnost a prostorová data a PS5 – Pilotní ověřování a posuzování shody.

Předsedou pracovní skupiny pro dopravní a digitální infrastrukturu je viceprezident Sdružení pro dopravní telematiku Ing. Roman Srp, který zde může využít svých zkušeností a kontaktů z působení v asociaci ITS Nationals a při realizaci projektu C-Roads, který s touto problematikou také souvisí (viz článek na str. 4). Podle něj se v této souvislosti počítá i s pilotním ověřováním a formulováním klíčových témat, která bude třeba řešit. „Aktivity týkající se automatizovaného řízení souvisejí i s touhou německého automobilového průmyslu významně se přeladit z role výrobce vozidel, který sleduje evropské trendy, do pozice výrobce vozidel, který tyto trendy nejen určuje, ale i aplikuje jako první,“ uvedl Roman Srp. Navíc pokud skutečně dojde k rozvoji elektromobility, bude to znamenat výraznou změnu pro výrobce vozidel – silniční vozidla budou konstrukčně jednodušší, tudíž by měla být i levnější. A je logické, že výrobci budou muset hledat i nové oblasti, kde si nižší příjmy budou kompenzovat, třeba právě tak, že budou řidičům nabízet služby související s automatizovanou jízdou, dodal Roman Srp.

V současné době se automatizace silničních vozidel dělí na pět stupňů, respektive šest, pokud se do tohoto členění zahrnuje i stav, kdy je vozidlo řízeno výlučně řidičem, maximálně s varovnými systémy. Prvním stupněm je asistence řidiče, kdy řidič musí být schopen kdykoli řídit a při některých režimech jízdy mohou automaticky probíhat i složitější řídicí funkce (funguje adaptivní tempomat, parkovací asistent apod.). Druhým stupněm je částečná automatizace, při níž řidič musí zasáhnout v případě, že automatický systém selhává – automat v některých režimech jízdy řídí, zrychluje i brzdí a při zásahu řidiče se systém deaktivuje. Třetím stupněm je podmíněná automatizace, kdy se v definovaném prostředí (například dálnice) v určitých režimech řidič nemusí řízení věnovat, ale musí být schopen je převzít. Následuje vysoká automatizace, při níž automat řídí vždy s výjimkou nebezpečného prostředí (jako je například velmi špatné počasí). Posledním, pátým stupněm je plná automatizace, při níž člověk pouze zadá cíl, aktivuje systém a automat řídí vozidlo do libovolně stanoveného cíle. Tato automatizace probíhá již při všech režimech jízdy. 

(md/lan)