29. července 2021, Jiří Kladiva
Tentokrát se zmíníme o akcích některých zahraničních měst z poslední doby zaměřených na zlepšování dopravy a její bezpečnosti.
Pětice holandský měst – Amsterodam, Utrecht, Eindhoven, Rotterdam a Haag spolupracuje na vytvoření nového standardu pro výměnu dat mezi městy a zapojenými dopravci. Vývoj tzv. City Data Standard – Mobility (CDS‑M) realizují tato města (označovaná jako G‑5) v partnerství s tamním ministerstvem infrastruktury a vod. Nová platforma má umožnit informace o systému mobility, včetně užívání nasazovaných vozidel, přepravních tocích a o parkování; navazuje se v ní na evropský předpis o ochraně dat GDPR. Vychází se ze zkušenosti, že města stále požadují data od dopravních firem. A je tu podnět na zajištění, aby se data požadovala standardizovaným způsobem a bylo zřejmé, proč se ta data požadují.
Nový standard je pojímán spíše jako doplněk než jako konkurence k tzv. Otevřenému mobilitnímu základu v rámci MDS – Mobility Data Specification, která se již užívá v několika evropských městech, včetně například Lisabonu. Autoři díla uvádějí, že různé strany, se kterými hovořili, se k němu staví velmi pozitivně; nemá jít o vytvoření dalšího standardu, ale o uspořádání
všech těchto věcí, jež lze v Evropě spatřit, a umožnit standardům, aby byly připravené pro nové záměry. Výše zmíněný CDS‑M sestává ze „standardu“, technického designu a z „dohody“ uvádějící, které organizace jsou zapojeny do zpracování dat. Rámec dohody se v současnosti vyvíjí a dává jej dohromady pracovní skupina složená z dopravních operátorů, městských plánovačů, vědců z oblasti dat, představitelů jejich ochrany a expertů na bezpečnost. „Pokud jste město, zpracovatel dat a dopravní operátor a začínáte se tázat lidí na různé údaje, a navíc v různých formátech napříč různými standardy, stává se to nezvladatelným,“ praví se ve společném prohlášení. Připomíná se v něm také případ, kdy město Enschede dostalo pokutu od úřadu na ochranu dat ve výši 600 tisíc EUR za použití čidel wi‑fi k měření počtu lidí v centru města.
V Londýně budou moci řidiči dostávat bezpečnostní upozornění, pokud budou ve městě stát více než deset vteřin. Je za tím organizace Transport for London (TfL), která zde má za partnera Googlův navigační systém software Waze, jenž má dodávat bezpečnostní upozornění řidičům aut a motocyklů přes nový systém varování. Přes síť systému dopravci dostanou údaje o uzavírkách silnic a o zdrženích, což má vést také ke zlepšování jejich služeb. Šéf komerčních inovací u TfL Rikesh Shah k tomu sdělil tisku: „Jsme odhodláni vyloučit usmrcení a vážná zranění z londýnských komunikací, protože technika jasně poskytuje nové příležitosti, abychom toho dosáhli. Spoluprací s inovátory trhů můžeme pomáhat novým produktům, jež by zajišťovaly, aby jízdy všech byly snazší a bezpečnější. Doufáme, že toto nové informování prokáže, že pozorným varováním řidičů na potenciální místa kolizí dojde ke zvýšení podílu snižování kolizí na londýnských ulicích.“ K městům a regionům používajícím tento systém patří Miami‑Dade, West Palm Beach a Mexico City. Již v dubnu roku 2019 bylo v rámci Waze vyvinuto „chytré trasování“ s ohledem na Londýnskou zónu ultra nízkých emisí (UPEZ), aby se řidiči dokázali vyhnout vyhrazeným místům. Řidiči dostávají upozornění, pokud jejich cesta vede přes zónu UPEZ a je na nich, aby změnili trasu a vyhnuli se zbytečným pokutám.
Kolem 1,35 milionu osob přichází na světě každoročně o životy v důsledku silničních nehod a úrazů na silnicích. Snižování této otřesné statistiky je jedním z nejdůležitějších cílů vlád a měst na celém světě. Evropská komise EU se například zavazuje omezit silniční usmrcení téměř na nulu do roku 2050, a to při snaze snížit je na polovinu do roku 2030. Individuální města ve světě mají své vlastní cíle a strategie. Například Londýn má snahu vyloučit usmrcení a těžká zranění na svých dopravních sítích do roku 2041.
Pokrokové technologie nyní poskytují městům další nástroje, aby rychleji dosáhla Vize Nula (Vision Zero). Například nová řešení rozborů videozáznamů, užívání umělé inteligence a strojová zpracování analýz velkého počtu videoproudů v reálném čase poskytují akční pohled na celkovou dopravní situaci včetně nehod, rizik a kongescí. Klíčem k realizaci Vize Nula je předcházení nehodám. Ve většině zemí se například velký počet nehod uskutečňuje na křižovatkách.
Některé systémy umějí odhalit nelegálně zastavená auta na výjezdech a přijaté kroky mohou rychle zabránit kolizím i nákladově drahým zácpám. Systémy umějí znamenat překážky jako padlé stromy a velké kusy nábytku vypadlé z vozidel. Pro města jsou významné též frekvence dopravních toků a jejich trvání. Jestliže kongesce omezují rychlost a zvyšují emise, mohou vést u netrpělivých a agresivních řidičů k ukvapeným změnám dopravních pruhů, obratům a vysokým rychlostem po překonání míst, kde museli stát, k dohnání ztraceného času. Vozidla s uplatněním umělé inteligence předvídají, kdy a kde se mohou zácpy vyskytnout. Počítáním a klasifikací vozidel v reálném čase mohou města vytvářet mapy i palubní dispozice umožňující preventivní akce k udržení dopravního pohybu.
Izraelské město Ashdod je známé svou případovou studií o chytré silniční bezpečnosti. Na jejím základě také zavádí chytrý monitorovací systém pro zvýšení bezpečnosti. Systém inteligentní videoanalýzy NVIDI v rámci projektu Metropolis živě monitoruje křižovatky, výjezdy, silnice a ulice k porozumění přepravním akcím a událostem. Městu to umožňuje rychle se zabývat nehodami z porušování pravidel. Zlepšení silniční bezpečnosti umožňuje Ashdodu udržovat přepravní proudy a předcházet zácpám. „Jsme velice hrdí, že jsme v Izraeli v čele chytré městské technologie a jako první definujeme a užíváme toto řešení ve prospěch našich obyvatel. Systém posiluje naši schopnost zajišťovat bezpečnost našich občanů a chránit jejich životy. Těšíme se na rozšíření naší úspěšné spolupráce s dalšími městy.“
Jiří Kladiva
