5. listopadu 2021, čtk
6.11. - Senát se včera postavil proti návrhu Evropské komise na změny v systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Navrhované rozšíření systému na silniční dopravu a budovy s ohledem na jejich vytápění je podle horní komory v rozporu se zásadou subsidiarity, podle níž se záležitosti mají řešit na úrovni členských států, pokud není výhodnější řešit je centrálně.
Návrh změny směrnice o emisích je součástí evropského klimatického balíčku s názvem Fit for 55, jehož cílem je snížení emisí produkovaných v EU o 55 procent do roku 2030.
Pochybnosti o návrhu komise měla i místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová, podle níž by byl rozšířený systém administrativně náročný a mohl by být nahrazen například uhlíkovou daní.
Komise podle Senátu nepředložila studie dopadů na jednotlivé členské státy, jejich domácnosti a hospodářské sektory. Neumožnila tak parlamentům členských zemí plně posoudit všechny důsledky návrhu. Studie dopadů na úrovni celé EU podle Senátu vychází z již nerealistických odhadů vývoje cen emisních povolenek, jejichž ceny podle ministra životního prostředí Richarda Brabce dramaticky vzrostly. Vláda bude trvat na přepracování návrhu směrnice v tomto ohledu.
Komise v návrhu podle Senátu nedostatečně zohlednila rozdílné negativní hospodářské a sociální dopady navrhovaných opatření v jednotlivých členských státech, zejména ve státech s nižší kupní silou. Týká se to především zavedení samostatného systému obchodování s emisemi pro odvětví silniční dopravy a budov a absence mechanismů bránících spekulativním obchodům, konstatovala horní komora.
Skutečný přínos navržených změn směrnice je tím podle Senátu zpochybněn ve srovnání se samostatným jednáním na úrovni členských států, které by odpovídalo jejich rozdílným hospodářským a sociálním podmínkám a možnostem. Dopady navrhovaných změn přitom nejsou v rámci balíčku Fit for 55 dostatečně kompenzovány.
Senát si vyžádal po EK dopadovou studii v případě dvou nařízení a jednoho sdělení, které zahrnují novou lesní strategii, klimatickou neutralitu v zemědělství, lesnictví a využívání půdy a také u nařízení o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy do roku 2030. Má to splnit závazky z takzvané Pařížské dohody. Senát obdobnou studii žádá i po vládě. Vláda ji má předložit do konce března příštího roku.
Ministr životního prostředí Richard Brabec u těchto tří bodů řekl, že pro Česko je zásadním problematickým bodem navrhované navýšení cíle snížit emise skleníkových plynů z dosavadních 14 na 26 procent. Pro českou stranu je to podle něj nepřijatelné. O lesnické strategii řekl, že ji Komise připravovala bez zásadní spolupráce se členskými státy.
Projednáním bodů ohledně lesní strategie skončila aktuální schůze Senátu. Zatím se neví, kdy se senátoři sejdou příště.
(čtk)
Foto: LAN
