11. května 2021, lan
11.5. - Stavebnictví v průběhu pandemie zatím celosvětově prokázalo svou odolnost. Řada vlád využila fiskální stimuly k podpoře svých ekonomik, což se projevilo v nárůstu investic veřejného sektoru do infrastruktury. Praha, která se v celosvětovém srovnání umístila na 67. místě, má v regionu CEE vyšší stavební náklady než Varšava a Bělehrad, ale nižší než Záhřeb, Bukurešť a Sofie. Vyplývá to ze zprávy stavební poradenské společnosti Arcadis, která každoročně zveřejňuje index cen stavebních nákladů ve 100 světových městech.
Ze zprávy dále vyplývá, že ceny stavebních nákladů se nezměnily. S ohledem na současný ekonomický pokles však investoři své projekty více zvažují a posuzují je jak z hlediska jejich celkové hodnoty, realizovatelnosti a ekonomické návratnosti, tak z hlediska trvalé udržitelnosti a uhlíkové neutrality.
K lepšímu posouzení všech těchto aspektů je určen Pětibodový plán společnosti Arcadis. Kombinací oborové best practice a digitálních analytických nástrojů pomáhá v optimalizaci plánovaných investic. „Očekáváme, že důsledky koronavirové pandemie se ve stavebnictví teprve projeví. Část finančních prostředků investorů se přesune mimo stavebnictví, což nepříznivě ovlivní cash flow stavebních firem,“ píše se ve zprávě Arcadis.
Česká republika
Podle údajů ČSÚ poklesla reálná stavební produkce v ČR v roce 2020 v meziročním srovnání o 7,7 %. Pokles stavební produkce u nás souvisí podle zprávy s krizí vyvolanou pandemií, neboť za první tři měsíce roku 2020 byl patrný růst stavební produkce v jednotkách procent, ale od 04/2020 se projevila opatření spojená s pandemií a pokles stavební produkce trval až do konce roku.
Stavební firmy se v důsledku koronavirové pandemie potýkaly se zpožděnými dodávkami stavebních materiálů ze zahraničí (narušení dodavatelských řetězců) a s výpadkem stavebních dělníků ze zahraničí (uzavření hranic a zákaz cestování).
Ceny stavebních nákladů podle ČSÚ v roce 2020 v ČR vzrostly o 3,7 %. Důvody vidí zpráva zejména v růstu cen komodit (zejména ropy, mědi, železa a hliníku), stavebních materiálů (betonu a oceli), energií a práce (plošně v nižších jednotkách procent, ale nadprůměrně u specializovaných stavebních profesí).
Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví vzrostla v roce 2020 celková hodnota investic veřejného sektoru v porovnání s rokem 2019 o 29,6 %. Investice do infrastruktury vzrostly meziročně o 38 %. Největší růst zaznamenala oblast dopravní infrastruktury, která meziročně vzrostla o 44,4 %.
Řada developerských firem začala v důsledku koronaviru a nejistoty panující ohledně budoucího vývoje na trhu svoje aktivity přehodnocovat.
Ve svých projektech nejčastěji pokračovali developeři logistických nemovitostí, po jejichž projekty je v důsledku nízké průměrné neobsazenosti stále dostatečná poptávka.
Na druhé straně ani v případě hotelů, které byly pandemií nejvíce zasažené, se však stavební činnost úplně nezastavila. V Praze jednak stále vznikají nové hotelové projekty a stávající nemovitosti v řadě případů prošly rozsáhlejšími renovacemi.
V mezinárodním srovnání cen stavebních nákladů Arcadis ICC Index 2021 si Praha udržela 67. místo. V letošním roce očekává Arcadis v ČR opatrný cenový nárůst stavebních nákladů o 0 - 2 % oproti loňskému indexu.
ICC Index
V rámci každoročního žebříčku mezinárodních stavebních nákladů ICC Index se západoevropská města dlouhodobě umísťují na předních místech. V ICC 2021 je jich v první desítce celkem sedm. Jde o švýcarská města Ženevu a Curych, britský Londýn a irský Dublin, dánskou Kodaň, a norské Oslo. Nejnižší stavební náklady mají města v Asii (v Indii, Číně, Malajsii a Vietnamu) a v Africe (Keni a Jihoafrické republice).
V rámci 8 měst sledovaných v regionu CEE se Praha nachází v polovině. Ceny stavebních nákladů jsou vyšší ve Vídni, v Záhřebu a nově také v Bukurešti a v Sofii. V těsném závěsu za Prahou se nachází dvě polská města Varšava a Krakov a srbský Bělehrad.
„Stavební trh má kvůli dlouhodobým kontraktům a rozsáhlým projektům značnou setrvačnost. Stavební náklady se navzdory koronavirové pandemii v ČR stále drží na svém maximu. Je to dáno omezenou kapacitou tuzemských stavebních firem, nedostatkem stavebních dělníků a stavebního materiálu ze zahraničí, každoročním nárůstem cen práce a stavebních materiálů. V roce 2021 stavební náklady dále mírně porostou v jednotkách procent (0 - 2 %),“ řekl Milan Vencl, Cost Consultant společnosti Arcadis.
Josef Kalabis, Senior Cost Consultant firmy Arcadis, dodal: „K nejaktivnějším developerům vloni patřili a stále patří stavitelé rezidenčních projektů, logistických a výrobních areálů. Co se týče maloobchodu, stavěly se především retail parky a sklady určené pro e-commerce. Nicméně koronavirová pandemie byla také příležitostí k modernizaci, kterou využili majitelé hotelových nemovitostí a částečně také nákupních center, kde renovací procházely společné prostory a food courty. Změny jsme nezaznamenali u kancelářských budov.“
Krize jako šance pro změnu
Stavebnictví je zodpovědné za téměř 12 % celosvětových emisí CO2, a tak významně přispívá ke globálnímu oteplování. Navzdory této skutečnosti je ale výrazně pozadu v adaptaci na klimatické změny. V Evropě jsou hnacím motorem strukturálních změn požadavky evropské legislativy, požadavky realitních investorů a veřejné mínění (důraz na trvale udržitelné podnikání).
„Třebaže v loňském roce jsme se soustředili především na zvládnutí celosvětové zdravotní krize, klimatická změna je i nadále naší hlavní výzvou a je důležité, aby stavebnictví více zohledňovalo aspekty trvalé udržitelnosti,“ řekl Andrew Beard, vedoucí globálního týmu Cost Management ve společnosti Arcadis, a dodal: „Programy obnovy, které se spouští, jsou příležitostí k dlouhodobé změně a k nastavení udržitelné budoucnosti. Každá investice by měla být nejen kvantifikovatelnou návratnost, ale také jasný příspěvek k trvalé udržitelnosti a uhlíkové neutralitě.“
Česká republika je v rámci regionu CEE zemí s nejvyšším počtem komerčních nemovitostí s mezinárodní environmentálních certifikací LEED nebo BREEAM.
„Ať už se jedná o renovaci, nebo nový projekt, téma trvalé udržitelnosti je na českém trhu rozšířené a developeři jsou mu většinou otevření,“ uzavřel Josef Kalabis z české pobočky Arcadis.
(lan)
Foto: Pixabay
