Co přinesl říjen v dopravě a logistice

Co přinesl říjen v dopravě a logistice

Stávka! Štrajk!! STRIKE!!! Již etymologie těchto slov je podivná – zatímco v češtině jde spíše o nevinný výraz přerušení práce, v angličtině (a i ve slovenštině a dalších jazycích) jde přímo o úder (dlužno připomenout, že i čeština měla dříve slovo „štrajch“ - viz Arbesovi Štrajchpudlíci, ale jsme národ holubičí a údery jsou nám cizí).

To Němci jsou jiní jonáci. Na výsledcích hamburského přístavu se nedávno opakovaně velmi výrazně podepsaly odborové akce v podobě několikadenní stávky, následně potvrzené celodenními mítinky, během kterých samozřejmě stálo odbavování lodí i vlaků. Odboráři jsou si velice dobře vědomi, že kritická infrastruktura má přímý vliv na fungování celé ekonomiky, jakýkoliv i krátký výpadek se v dopadech řetězí, a i jen jednodenní stávka se zahlazuje dlouhé týdny.

Ano, i novodobí dělníci mají nárok na různé podoby vyjednávání. Selže-li přátelská dohoda, představuje i jen výhrůžka stávkou velmi silný argument. Zdá se (mi) však, že poslední dobou se stávka stala spíše destruktivní hračkou umíněného dítěte, jehož nároky jsou již zcela mimo realitu, a přesto si je vztekle vynucuje, protože tuší, že rodiče obvykle nakonec raději ustoupí. To se také nakonec stalo i v HH, kde slíbené příplatky na dovolenou, sickdays, Vánoce atd. jsou i přes pokusy o úspory v přístavu opravdu „přes čáru“, ale musely být nakonec přijaty.

Ono ale celé Německo je v tomto směru trochu „mimo“. Stávkují železničáři za vyšší platy ve chvíli, kdy se DB topí v dluzích. Budou stávkovat, až dojde k plánovaným škrtům v zaměstnaneckých pozicích. Stávkují a stávkovat budou zaměstnanci Volkswagenu, automobilky s klesajícími prodeji (lze jen spekulovat, zda za chabými čísly nejsou náhodou vysoké ceny „lidových vozů“ způsobené královskými výplatami dělníkům v provozu).

Jak stávka ovlivní globální ekonomiku, to jsme se mohli v říjnu přesvědčit i na druhé straně Atlantiku. Již v září se každým dnem zvyšovalo riziko stávky v docích na východním pobřeží USA a na pobřeží Mexického zálivu. Kupodivu pro chřadnoucí sektor námořní přepravy kontejnerů tato eventualita měla i pozitivní stranu - dopravci v soukromí připouštějí, že narušení dodavatelského řetězce v důsledku této stávky by mohlo být protilátkou na propad sazeb v posledním čtvrtletí roku. Spotové sazby za kontejnery z Asie na východní pobřeží USA se ustálily na přibližně 9 000 dolarech za 40 stop a z Asie na západní pobřeží USA na přibližně 6 000 dolarech za 40 stop, což je přibližně o 150 procent, respektive 170 procent více než před rokem. Kupodivu velmi rychle reagoval i regulační orgán FMC, který varoval dopravce a provozovatele terminálů před dalším vyděláváním na nespravedlivých poplatcích za demurrage a detention (D&D) v souvislosti s touto. FMC zveřejnila připomínku, že „všechny zákony a předpisy spravované FMC zůstanou v platnosti“ během případného uzavření terminálů v souvislosti se stávkou Mezinárodní asociace přístavních dělníků (ILA), které hrozila – a nakonec i vypukla - 1. října. Překvapivá byla i reakce prezidenta USA Joea Bidena, který zřejmě ve vleku předvolební hysterie zcela odmítl zásah americké vlády, která by jinak určitě měla prostředky na udržení alespoň základního provozu v přístavech jako součásti kritické infrastruktury.

Stávka v USEC se též odrazila v rychlém nárůstu poptávky po letecké přepravě. Dopad mohl být obzvláště výrazný, protože kapacita letecké nákladní dopravy je omezená – widebody osobní letadla mají nákladní kapacitu odpovídající jednomu 40stopému kontejneru nebo menší. Již týden před stávkou odborníci varovali, že nastane obrovská nerovnováha mezi poptávkou a kapacitou a letecké společnosti toho využijí. Téměř okamžitě se objevil nedostatek kapacit a sazby letí nahoru. Nejlépe placený náklad bude létat. To, co běžně stojí 2 dolary za kilogram, koncem následujícího týdne vystřelilo k 6 dolarům nebo více. Letecké společnosti začaly upřednostňovat expresní nebo garantované produkty za prémiové sazby, takže přepravci museli bojovat o místo.

Stávka v amerických přístavech nakonec skončila již za 3 dny. Odboráři dostali, co chtěli – 65procentní nárůst platů během následujících 3 let a slib zpomalení automatizace přístavních procesů (sic!), která by mohla ohrozit jejich pracovní pozice. Že to opět prohloubí technologickou propast mezi přístavy v Asii a v USA a dopadne i na růst US ekonomiky, je samozřejmě nezajímá…

No a když soused uspěl, zkusíme to taky. Sousedy myslím přístavy pod javorovým listem – Odborový svaz přístavních dělníků v Montrealu vydal oznámení o přesčasové stávce, která měla začít 10. října v 7 hodin ráno a trvat na dobu neurčitou. Stalo se tak po třídenní stávce, která koncem září zastavila provoz ve dvou rušných terminálech kanadského přístavu. Když odbory oznámily, že jejich členové přestanou pracovat přesčasy, Kanadská asociace námořních zaměstnavatelů (MEA) varovala, že „úplné zastavení přesčasů má významný dopad na nasazené posádky a úkoly potřebné pro operace“. Poradce Kanadského svazu veřejných zaměstnanců Michel Murray ale správně uvedl, že cílem stávky za přesčasy bylo vyvinout „malý tlak“ na zaměstnavatele, aby hledal rychlé řešení. Jednání o obnovení kolektivní smlouvy pro přístavní dělníky v Kanadě probíhají již více než rok kvůli sporům o platy a pracovním podmínkám. MEA uvádí, že „toto dlouhé zpoždění a opakování pracovních sporů“ ovlivnilo ekonomiku Quebecu a Kanady a výsledný „významný pokles“ nákladu v přístavu Montreal představoval pro MEA „vážné finanční výzvy“.

Zcela logicky v oblasti transatlantického obchodu několik dopravců v předstihu oznámilo zvýšení příplatků.

Stávka, která začala 10. října a která zcela zastavila přesčasy ve všech jejich formách, pokračuje a nadále působí škody. Tato nátlaková taktika uplatňovaná odbory způsobila značné provozní problémy: objem kontejnerů v Montrealu od roku 2022 klesl přibližně o 24 procenta, přičemž kanadský gateway z velké části tratil na úkor přístavů na východním pobřeží USA – ačkoli tamní pokračující problémy v oblasti pracovních vztahů by mohly tento trend znovu zvrátit.

Takže mi nezbývá než to pověstné – cui bono? Nebohým zákazníkům (včetně speditérů) určitě ne…

Petr Rožek

Foto: SSL ČR 

spinner