28. května 2009
Po dlouhé řadě let se letos veletrh Autosalon Brno připravuje v době, kdy firmy automobilového průmyslu místo nedostatku výrobních kapacit čelí zcela opačným problémům. O aktuální situaci výrobců a jejich dalších perspektivách jsme hovořili s Ing. Antonínem Šípkem, ředitelem Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP), které je tradičním spolupořadatelem veletrhu.
„Na konci loňského a začátku letošního roku se automobilky musely vypořádat s prudkým poklesem poptávky. V jaké situaci se český automobilový průmysl nachází nyní?“
„Právě vyhodnocujeme výsledky firem Sdružení automobilového průmyslu a vlastně celého automobilového průmyslu v České republice. V plném rozsahu je zveřejníme
5. června na tiskové konferenci na Autosalonu Brno 2009. Zatím mohu říci jen to, že v důsledku recese došlo u firem automobilového průmyslu v druhém pololetí roku 2008 jak k poklesu průmyslové výroby vyjád-řené v tržbách, tak k poklesu exportu. Začátek letošního roku byl rovněž dosti kritický, ale díky řadě opatření – přijatých bohužel ne v České republice,
ale hlavně v okolních zemích (například v podobě německého šrotovného) se automobilky nastartovaly. V současné době je již situace lepší; na konci roku proto očekáváme výsledek na úrovni loňského roku, možná jen o něco nižší.“
„Pokud by byl výsledek stejný jako loni, bylo by možné pokládat jej za velice dobrý…“
„Pokud by to bylo tak, jak jsem předpokládal, tedy že celkové tržby a export by zůstaly na úrovni roku 2008, byl by to určitě dobrý výsledek. Ale je pravděpodobné, že vlivem slabšího prvního pololetí bude výsledek o něco horší.“
„Před dvěma týdny Poslanecká sněmovna schválila zavedení šrotovného i v České republice…“
„K tomu mohu dodat pouze jedno slovo: konečně. Zavedení motivačního příspěvku na nákup nového vozupři vyřazení přestárlého je jedním z prvků komplexní obnovy vozového parku v České republice. O realizaci takového programu usilujeme spolu se Svazem dovozců automobilů již řadu let.“
„Odpůrci šrotovného často namítají, že představuje pouze krátkodobou podporu. Až skončí, situace se vrátí zpět…“
„K tomu už jsem se vyjadřoval mnohokrát. Šrotovné je samozřejmě krátkodobé, dočasné opatření, které není přímo opatřením protikrizovým. Je to, jak jsem již uvedl, jeden z kroků na podporu obnovy zastaralého vozového parku v České republice.
Co se týče prognóz, že po skončení šrotovného lze opět očekávat propad prodejů, domníváme se, že tomu tak nebude. Nyní, v době ekonomické recese, nákupy odkládají tzv. standardní zákazníci, kteří pravidelně obměňují svá vozidla (firemní zákazníci v intervalu tři až šest let či běžní občané, kteří si pořizují nová, například po šesti až deseti letech).
Tyto subjekty v podstatě nemají stará vozidla, takže šrotovné by nevyužily.
Šrotovné je cíleno na skupinu zákazníků, kteří vozidla neobměňují tak často, případně je obměňují pouze ojetými vozidly. Má je motivovat, aby si zakoupili nové vozidlo a vyřadili staré, to je jeho hlavní prin-cip. Jedná se tedy částečně o podporu prodejů českých, ale i zahraničních automobilek, hlavně však jde o obnovu vozového parku a vyrovnání snížené poptávky standardních zákazníků.“
„Šrotovné vlastně již v předstihu zaváděli prodejci tím, že snižovali ceny. Projevilo se to nějak na dovozu či prodeji starších vozidel?“
„Dovoz ojetých vozidel podle údajů ze statistiky prvních registrací poklesl za první čtyři měsíce letošního roku o 42,82 procenta. A předpokládáme, že se zavedením šrotovného tento trend bude pokračovat. Samozřejmě na šrotovném se budou podílet i výrobci, případně prodejci. S jejich slevami a státním příspěvkem se cena vozidel může dostat na úroveň přijatelnou i pro zákazníky, kteří dosud preferovali nákup ojetých vozidel.“
„Členy Sdružení AP jsou nejen finální výrobci, ale z větší části dodavatelé pro automobilový průmysl. Jaký na ně mělo vliv zavedení šrotovného v zahraničí?“
„Vzhledem k tomu, že čeští dodavatelé zásobují prakticky všechny evropské automobilky, zavedení šrotovného na velkých trzích mělo klad-
ný dopad i na ně. Na druhou stranu nezavedení šrotovného v ČR,
respektive jeho odkládání a diskuse o tomto opatření, měly negativní vliv na jednání o dalších zakázkách pro české firmy. Zahraniční partneři se totiž začali ptát: ,Proč Česká republika jako předsednická země iniciovala takové mantinely pro zavedení šrotovného v rámci Evropské unie, a sama jej nezavedla?‘ ,Proč jste černí pasažéři?‘ ,Proč se vezete na vlně cizích zemí?‘ A při rozhodování o umístění nové zakázky pak v některých případech zakázku dostala firma z jiné země.
Zahraniční partneři bohužel vnímali postoj České republiky jako, slušně řečeno, českou vychytralost – proč bychom to zaváděli my, když to zavedli jinde a nám to stačí? Bohužel i taková přinejmenším nešťastná zdůvodnění, proč nezavádět šrotovné, se objevila v některých rádoby ekonomických analýzách. Naštěstí je to nyní snad již minulostí.“
„Vaše sdružení před časem upozornilo na katastrofální stáří nákladních, především stavebních a speciálních vozidel. Uvažuje se o nějakých pobídkách i pro tento segment?“
„Samozřejmě že motivace k vyřazování starých vozidel i těchto kategorií by do budoucna měla být jedním z prvků celkové obnovy vozového parku v České republice. Ať již se to týká autobusů, které jsou v průměru také velice zastaralé, osobních či nákladních vozidel. Ale to zatím není předmětem politických jednání. Naším cílem, který prosazujeme již pět let, je, aby v České republice byl přijat komplexní program obnovy vozového parku, který by zahrnoval všechny kategorie vozidel.
A tzv. šrotovné je pouze jedním, nikoli však hlavním jeho prvkem. Těch je tam celá řada – počínaje banálním opatřením na zpřísnění dozoru nad výkonem činnosti STK (které se již postupně realizuje) a SME přes další běžně používané ekonomické nástroje, jako jsou například poplatky při první registraci a přeregistraci starých vozidel či ekologické zóny pro vjezd do měst po další opatření, která by občany motivovala k obnově vozového parku. Neříkám, že to musí být zrovna za nové vozidlo, byť je to naším cílem, ale bylo by i prospěšné, kdyby stará vozidla by byla nahrazena alespoň mladšími.“
„Co se týče STK, ke zkvalitnění jejich práce mělo pomoci jejich napojení na centrální registr. Máte již informace, jak se to skutečně projevilo v praxi?“
„Jelikož toto opatření se začalo uplatňovat teprve nedávno, nemáme zatím k dispozici výsledky. Předpokládáme však, že by určitý efekt mít mělo. Je zde však celá řada dalších subjektů, které k obnově vozového parku mohou přispět. Velkým přínosem byl krok České kanceláře pojistitelů, která zpřísnila pravidla pro neplatiče povinného ručení. To se týkalo především majitelů starých vozidel, která buď vůbec neexistovala, nebo byla uskladněna mimo pozemní komunikace, ale byla stále vedená v registru vozidel. Díky zpřísněným podmínkám došlo již k pročištění registru vozidel, i když si myslíme, že stále je v něm vedena řada vozidel, která neexistují či ne-jezdí.“
„Jste tradičně spoluorganizátorem Autosalonu Brno. Na co se mohou letos návštěvníci těšit?“
„Autosalon Brno 2009 je stejně jako předchozí ročníky zařazen do kalendáře výstav Mezinárodní organizace výrobců automobilů (O.I.C.A.). Jistě, ekonomická recese se podepsala i na jeho přípravě, protože automobilky mají problémy. Projevilo se to na výstavních plochách, které jsou méně obsazeny, a také na době konání autosalonu. Letos jsme ji původně chtěli rozšířit na dva víkendy, ale nakonec jsme dobu konání oproti předchozím ročníkům veletrhu zkrátili o jeden tiskový den. Přesto jsme přesvědčeni o tom, že návštěvníci o nic ochuzeni nebudou, protože i letos pro ně bude připravena řada novinek a bohatý doprovodný program.“
Milan Frydryšek
