14. dubna 2010
Veřejný sektor ve většině zemí se potýká s nedostatkem finančních prostředků na rozvoj dopravní infrastruktury. Vyhledávanou variantou řešení se v některých z nich stává výstavba nové infrastruktury prostřednictvím projektů Public Private Partnerships (PPP).
Podstatou spolupráce soukromého a veřejného sektoru při projektech PPP je to, že komunikaci staví a určitý počet let (25 až 35) udržuje a provozuje soukromý subjekt. Na tento objem služby je pak nastaven objem prostředků, které mu stát za smluvní období proplatí. Pro stát je výhodné, že se investice rozloží na mnohem delší dobu a roční výdaje jsou únosné s garantovanou údržbou.
Řešení bývá výhodné i pro uživatele. Je-li investorem stát, který například kvůli krizi musí krátit prostředky na dopravu, může se omezit na minimum potřebná údržba – na rok či dva. To však v případě projektů PPP není možné – stát je po celou dobu trvání smlouvy splátkami vázán.
O perspektivách projektů PPP v České republice se bude hovořit i na Stavebních veletrzích Brno. Krajská hospodářská komora jižní Moravy společně s pořadatelem veletrhu a Svazem podnikatelů ve stavebnictví ČR uspořádá 13. dubna během zahajovacího dne Mezinárodního stavebního veletrhu IBF na toto vysoce aktuální téma konferenci „PPP: ano, či ne?“ v prostorách pavilonu A brněnského výstaviště. Cílem reprezentativní konference je přiblížit možnosti realizace PPP projektů v oblasti dopravního stavebnictví a uplatnění českých firem v současné době hospodářské krize.
Ministři o projektech PPP
O možnosti využití projektu PPP v českých podmínkách bude na konferenci hovořit ministr dopravy Gustav Slamečka. Ministr dopravy Slovenské republiky Ľubomír Vážny ve svém příspěvku představí první praktické zkušenosti s projekty PPP na Slovensku.
Představitelé resortů financí Eduard Janota za českou stranu a Ján Počiatek za stranu slovenskou představí dopady modelu financování PPP v podmínkách České republiky a specifika financování PPP na Slovensku. Konference by se měli zúčastnit i bývalí ministři financí České republiky Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek.
V neposlední řadě se konference zúčastní i ministr místního rozvoje České republiky Rostislav Vondruška a slovenský ministr výstavby a regionálního rozvoje Igor Štefanov. Ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky Alfred Brunclík se zmíní o odborných aspektech při výstavbě projektů. Na něj naváže Igor Choma, předseda představenstva Národné dialničné spoločnosti, který ukáže slovenské zkušenosti s projekty PPP na konkrétních příkladech. Zajímavý bude jistě i pohled Jaroslava Krautera, ředitele pověřeného řízením Státního fondu dopravní infrastruktury, který se bude zabývat výhodností či nevýhodností financování dopravní infrastruktury formou PPP.
Názory realizátorů staveb přiblíží prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš a prezident skupiny Doprastav Dušan Mráz. Na úvodní vystoupení pak budou během druhé panelové diskuse reagovat představitelé předních stavebních firem: předseda představenstva a generální ředitel společnosti Váhostav Ján Kato, předseda představenstva a generální ředitel SKANSKA Dan Ťok a předseda představenstva a generální ředitel EUROVIA CS Martin Borovka.
Na téma kvalitního smluvního zakotvení investičně-dodavatelských vztahů vystoupí zástupci advokátních kanceláří Havel & Holásek, s. r. o., a Jansta, Kostka, spol. s r. o.
Pilotní projekt dálnice D3
Koncepce projektů PPP není ani v českých podmínkách novinkou – už v říjnu roku 2008 vláda přijala usnesení, kterým schválila koncesní projekt na stavbu a financování úseků dálnice D3 a rychlostní silnice R3. Podle projektu měl koncesionář po-stavit a financovat úseky D3/R3 Veselí nad Lužnicí – hranice s Rakouskem a k tomu udržovat D3/R3 Nová Hospoda – hranice s Rakouskem. Ovšem vzhledem ke změnám, které mezitím postihly světové i domácí hospodářství, byl loni projekt podroben revizi, protože ve schválené podobě nebyl realizovatelný. Nově byly vymezeny tzv. funkční celky – fakticky úseky – a jejich závazné termíny i obsah koncese. Přesto není jisté, zda bude revidovaný projekt nakonec v této podobě realizován, protože byl úzce navázán na připravovanou legislativní změnu zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, kterou Poslanecká sněmovna loni v září odmítla.
Navzdory komplikacím však ministerstvo dopravy stále předpokládá, že koncesní model D3/R3 bude pokračovat v akcelerovaném harmonogramu majetkoprávní a technické přípravy.
(red)
