15. února 2023, (pav)
15.2. - Evropská komise včera předložila návrh, který obsahuje nové ambiciózní cíle snížení emisí oxidu uhličitého pro nová těžká vozidla od roku 2030. Chce tím zajistit omezení emisí oxidu uhličitého v odvětví dopravy. Nákladní automobily, městské autobusy a autokary totiž způsobují přibližně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a více než 25 % emisí ze silniční dopravy. Díky navrhovaným přísnějším normám by tak mohl tento segment silniční dopravy přispívat k přechodu na bezemisní mobilitu a pomohl by EU dosáhnout cílů, které si stanovila v oblasti klimatu a nulového znečištění.
Komise navrhuje postupně zavést přísnější normy pro emise CO2 pro téměř všechna nová těžká vozidla s certifikovanými emisemi CO2, a to následovně (ve srovnání s úrovněmi v roce 2019):
- 45% snížení emisí od roku 2030,
- 65% snížení emisí od roku 2035,
- 90% snížení emisí od roku 2040.
V zájmu rychlejšího zavádění autobusů s nulovými emisemi ve městech Komise rovněž navrhuje, aby byly od roku 2030 bezemisní všechny nové městské autobusy.
V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a cíli plánu REPowerEU bude mít tento návrh rovněž pozitivní dopad na transformaci energetického sektoru, protože sníží poptávku po dovozu fosilních paliv, navýší úspory energie v odvětví dopravy v EU a zajistí jeho nižší energetickou náročnost. Výhody to přinese i evropským dopravcům a uživatelům, jelikož se sníží výdaje na paliva a celkové náklady na vlastnictví a zajistí se širší využívání energeticky účinnějších vozidel. Dalším pozitivem bude zvýšení kvality ovzduší, zejména ve městech, což přispěje k lepšímu zdraví Evropanů.
Dopravní sektor navíc patří ke klíčovým odvětvím, které podporují evropské firmy vyvíjející čisté technologie a stimulují konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu. Evropská unie je jedním z lídrů na trhu s výrobou nákladních vozidel a autobusů a díky společnému právnímu rámci si tuto pozici udrží i v budoucnu. Revizí norem se poskytne jasný dlouhodobý signál pro investice evropského průmyslu do inovativních technologií s nulovými emisemi a zavádění infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic.
Souvislosti
Objem emisí v odvětví těžkých vozidel se od roku 2014 meziročně zvyšuje, s výjimkou roku 2020, kdy se doprava omezila v důsledku pandemie covidu-19. Rychlé tempo růstu emisí lze zaznamenat zejména v nákladní dopravě, a to především v důsledku rostoucí poptávky po silniční dopravě – navíc se očekává, že tato poptávka v budoucnu dále vzroste. V roce 2019 byly emise z nákladní dopravy o 44 % vyšší než emise z odvětví letecké dopravy a o 37 % vyšší než emise z dopravy námořní.
Převážná většina těžkých vozidel ve vozovém parku EU (99 %) je v současné době poháněna spalovacími motory, které využívají z velké části dovážená fosilní paliva, jako je například nafta. To zvyšuje energetickou závislost EU a přispívá k současné volatilitě trhu s energií.
Stávající emisní normy pro těžká vozidla pocházejí z roku 2019, nicméně již nejsou v souladu s novými cíli EU v oblasti klimatu. Současná legislativa nezajišťuje dostatečně jasný dlouhodobý signál pro investory a nezohledňuje novou realitu energetického sektoru a rychlé změny v odvětví výroby těžkých vozidel ve světě. Navrhované nové normy pro emise CO2 jsou v souladu s vyššími ambicemi EU v oblasti klimatu, s balíčkem „Fit for 55“ i Pařížskou dohodou.
Aby se zajistila podpora tohoto návrhu, je třeba nasměrovat investice do výroby bezemisních vozidel a výstavby dobíjecí a čerpací infrastruktury. Komise již předložila návrh nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, aby bylo možné vytvořit potřebnou dobíjecí infrastrukturu na podporu ekologické transformace sektoru těžkých vozidel. Konkrétně pak Komise navrhla, aby byly na dálnicích vystavěny dobíjecí a čerpací stanice v pravidelných intervalech: každých 60 kilometrů v případě elektrického nabíjení a každých 150 km v případě vodíkových paliv. Komise intenzivně spolupracuje s ostatními legislátory, aby se jednání o uvedených návrzích brzy finalizovala.
(pav)
Ilustrační foto: Mobility & Innovation Production
