11. března 2017
Lovosický přístav sloužil v minulosti zejména jako překladiště uhlí pro chvaletickou elektrárnu – uhlí se sem sváželo vlaky, zde se překládalo na lodě a směřovalo dále po Labi do Chvaletic. Tyto doby jsou dávno pryč, přístav přežil svou klinickou smrt po skončení překládky uhlí a pod hlavičkou Česko-saských přístavů se stal během posledních let významným centrem intermodálních přeprav.
Základním zbožím, které se postupně začalo v Lovosicích překládat, byly zejména agrární komodity, jako jsou pšenice, sójový šrot, řepka či kukuřice. „V roce 2016 jsme se dostali na hranici 100 tisíc tun přeložených agrárních komodit. Společně s dalšími zdejšími nájemci se celkový objem zboží, které se zde loni přeložilo, vyšplhal až zhruba na hranici 150 tisíc tun,“ uvedl vedoucí obchodního útvaru Česko-saských přístavů Zdeněk Štol.
Samostatnou kapitolou je pak překlad nadrozměrných nákladů, na který se přístav Lovosice dlouhodobě specializuje. Některé nadrozměrné náklady se překládají i v přístavu Děčín, který patří rovněž společnosti Česko-saské přístavy. V Lovosicích je možné přeložit náklady o hmotnosti až 340 tun, nejčastěji se jedná o generátory, transformátory a další produkty strojírenského průmyslu. Je zde překladní jeřáb, který sám přeloží až 180 tun těžká břemena, přístavní hrana zvládne zatížení až 500 tun. „Mobilní jeřáb si můžete postavit kdekoliv, důležité je, aby to unesla přístavní hrana a navazující infrastruktura,“ dodal na vysvětlenou Zdeněk Štol.
Ideální poloha na železničním koridoru, dálnici i řece
Přístav Lovosice má optimální polohu, je napojený na dálnici D8, na železniční koridor a samozřejmě na řeku Labe. „Jsme v lokalitě, kde se přeprava zboží centralizuje, v blízkosti přístavu jsou firmy, které infrastrukturu přístavu aktivně využívají. Přímo se tady nabízejí různé synergie,“ potvrdil dále zástupce majitele přístavu. V minulých letech se zde realizovala celá řada investic, tou největší byla hala na skladování posypové soli s kapacitou 25 tisíc tun a dále pak výstavba nových agrárních sil s kapacitou 5000 tun a v neposlední řadě i nová univerzální hala o velikosti 1000 metrů čtverečních, kterou Česko-saské přístavy nejprve několik let provozovaly, aby ji následně koupily do svého vlastnictví. Další investicí bylo zastřešení překladní polohy pro agrární produkty, zakryté je i pásové zařízení, nový je rovněž velkokapacitní nakladač, který působí nejen v hale s agrárními produkty, ale v zimě slouží i na překládku soli. Právě sůl je v zimě nejžádanější komoditou pro zákazníky přístavu. Ve zdejší hale je totiž uskladněno 25 tisíc tun soli, která je určena zejména pro zimní údržbu dálnic a silnic I. třídy. Letošní zima se výrazně postarala o vyskladnění většiny soli, v polovině února již byla celá hala prakticky vyskladněna. „Předpokládáme, že letos vyskladníme celý objem skladu a v létě ihned ho zase naplníme. Pokud by sůl došla ještě během zimy, není problém přivézt po železnici další vagony soli a sklad zase částečně naplnit,“ informoval dále Zdeněk Štol.
V blízké budoucnosti by se v Lovosicích měla postavit ještě jedna hala pro skladování agrokomodit, jeden sklad už totiž nestačí. Nová hala by měla mít plochu kolem jednoho tisíce metrů čtverečních a mělo by se do ní vejít zhruba kolem dvou až tří tisíc tun agrokomodit. „Plánujeme také vybudovat druhou kolej, jedna nám už nestačí. Předpokládáme, že požádáme o podporu v rámci programu OPD2,“ doplnil Zdeněk Štol. Ideální rozhodně není přístupová komunikace do přístavu od dálnice D8. Ta je ale majetkem města Lovosice a přístavní správa jedná už minimálně dva roky s městem, okresem Litoměřice i krajem o její opravě. Zatím bezvýsledně.
Tomáš Johánek
