18. září 2003
Již delší čas se vedou diskuse kolem výstavby přístavního multimodálního logistického centra (MLC) v Pardubicích. Pokud by se jeho realizaci podařilo prosadit, přineslo by z dopravního hlediska výhodnou kombinaci hlavního železničního tahu, blízké dálnice, letiště a labské vodní cesty. Centrum by nabídlo možnost obsluhovat nejen celý široký region východních Čech, ale přivedlo by i zboží ze severní Moravy. O tom, v jaké fázi se realizace projektu nachází a jaké překážky mu stojí v cestě, jsme hovořili s ředitelem akciové společnosti Přístav Pardubice Michaelem Skalickým.
„Podle ministerstva životního prostředí je stávající projekt splavnění Labe mezi Chvaleticemi a Pardubicemi tou nejméně vhodnou variantou. Existují nějaké jiné, alternativní projekty, a pokud ano, čím se od toho současného liší?“
„V odpovědi na tuto otázku bych se nejprve podíval trochu do historie, protože současná varianta plavebního kanálu a plavebního stupně Přelouč vzešla z předchozího podrobného průzkumu a variantního řešení. Jednou z prvních iniciativ akciové společnosti Přístav Pardubice poté, co byla před deseti lety založena, bylo zadání studie, která variantně řešila otázku výstavby plavebního stupně v Přelouči. Byly vypracovány čtyři varianty a další dvě podvarianty a o projektu se rovněž rozproudila velmi široká debata – i za účasti ekologických iniciativ. Jako nejvhodnější byla vybrána stávající varianta.
Spolu s ní se uvažovalo i o variantách pravobřežního a levobřežního kanálu, a řešila se dokonce i tzv. říční varianta, podle níž by plavební stupeň vedl dosavadním korytem řeky. To by však znamenalo, že by se musela prohloubit skála tvořící v těchto místech dno řeky. Podle odborného posudku by ovšem takový zásah mohl způsobit vážné narušení spodních vod, a proto byla tato varianta opuštěna.“
„Jaké jsou v současné době vůči projektu ze strany ministerstva životního prostřední námitky?“
„Spor se vede především o Slavíkovy ostrovy. Investor stavby, kterým je Ředitelství vodních cest ČR, předložil stavebnímu úřadu v Přelouči dokumentaci k územnímu řízení, proti němuž se odvolala ekologická organizace Svoboda zvířat z Hradce Králové s tím, že v uvedené lokalitě žije žábronožka. Na základě tohoto odvolání bylo územní řízení přerušeno. V tuto chvíli proto ani nelze říci, že by námitky přicházely ze strany ministerstva životního prostředí – námitky vznášejí ekologické iniciativy a ministerstvo životního prostředí jen následně oddaluje termín vydání stanoviska.
Žábronožka byla na Slavíkových ostrovech spatřena jen jednou. Při dalším průzkumu ji již nikdo nenašel. Na ostrovech však žije motýl modrásek, a to prokazatelně, proto investor navrhl náhradní řešení, které populaci modráska v této lokalitě umožní zachovat.“
„V jaké fázi je výstavba vlastního přístavu?“
„Vzhledem k tomu, že se stavební příprava a stavební řízení na plavebním stupni v Přelouči protahují již několik let, museli jsme k tomu jako společnost zaujmout stanovisko, protože smyslem akciové společnosti Přístav Pardubice je podpora splavnění Labe do Pardubic a příprava multimodálního logistického centra (MLC) v Pardubicích. Zareagovali jsme proto na danou situaci tak, že jsme snížili provozní náklady.
Naše společnost nyní vlastní 32 hektarů klíčových pozemků na levém břehu Labe mezi městskou částí Svítkov a obcí Srnojedy. Pozemky jsou přilehlé k Labi a jsou připraveny pro realizaci investice. Další příprava probíhá v rámci územního plánování města Pardubic a Pardubického kraje. Snažíme se zajistit, aby lokalita měla kvalitní dopravní napojení a hrála významnou roli pro celý Pardubický kraj, aby zkrátka zajistila to, co se od ní očekává, tzn. především optimalizaci dopravních toků a rozvoj kombinované dopravy.“
„Co přesně se míní v tomto projektu označením ,multimodální logistické centrum‘?“
„Naše akciová společnost připravuje projekt, který se dříve nazýval přístavem. V zahraniční existují podobné projekty, ale jejich role je již vnímána poněkud šířeji. Jen pro příklad: německý přístav Norimberk plní funkci komplexního logistického centra, ale když jsem hovořil s jeho představiteli o obratu zboží, které jím projde, uvedli, že zhruba 10 procenty se na celkovém obratu podílí vodní doprava, dalšími 10 procenty železniční doprava a zbylými 80 procenty silniční doprava. A podobně funguje většina přístavů – jsou to dopravní terminály, které jsou historicky situovány u vody, vede k nim silnice i železnice a je možné v těchto místech manipulovat zboží. Výhodou těchto center je, že když nastanou nějaké problémy v jednom dopravním oboru, zbývající obory jej mohou zastoupit.
V námi připravovaném projektu MLC uvažujeme rovněž o spolupráci s dva kilometry vzdáleným letištěm. Přímé propojení vodní, železniční, silniční a letecké dopravy v jediném dopravním uzlu by bylo v Evropě jedinečným jevem. To je devíza, kterou daná lokalita nabízí, a proto se projekt jmenuje ,MLC – dopravní a logistické centrum‘.“
„Vyvíjíte nějaké aktivity vůči konkrétním stavebním firmám, které by se již přímo týkaly výstavby multimodálního logistického centra?“
„V současné době se pohybujeme na úrovni plánování a přípravy, snažíme se zdůrazňovat regionální roli multimodálního logistického centra, které by podpořilo kvalitní fungování dopravy v oblasti východních Čech. Velmi úzce však spolupracujeme s Pardubickým krajem na studii ,Napojení MLC v Pardubicích na státní dopravní infrastrukturu‘, která je spolufinancována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, jenž na ni vyčlenil pět miliónů Kč. Z rozpočtu Pardubického kraje se na tuto studii přidaly ještě tři milióny Kč. V první části studie se řešily koncepční otázky, navazující dokumentace by pak měla konkrétně dopracovat dopravní napojení. MLC je totiž vzdáleno jen zhruba dva kilometry od městské průmyslové zóny, a město proto má zájem tuto oblast kvalitně dopravně napojit.“
„V jaké fázi je finanční zajiště-ní splavnění Labe do Pardubic a hledání investorů projektu multimodálního logistického centra či jednání s nimi?“
„K otázce finančního zajištění je třeba zmínit to, že finanční prostředky na splavnění Labe do Pardubic jsou zajištěny z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Celá investice má dosáhnout dvou miliard Kč během šesti let a má se uskutečnit ve čtyřech etapách. První etapou je úprava říčního koryta do Přelouče, která je již hotova. Druhou etapou je plavební stupeň Přelouč, třetí úprava říčního koryta mezi Přeloučí a Pardubicemi a čtvrtou přístavní hrana v Pardubicích.
V případě projektu MLC je v této fázi předčasné intenzivně shánět investora, protože nejsou jasně stanoveny termíny realizace plavebního stupně a plavebního kanálu v Přelouči.“
„Jaký bude další osud projektu splavnění Labe do Pardubic a výstavby multimodálního logistického centra v Pardubicích, pokud ministerstvo životního prostředí potvrdí rozhodnutí neudělit stavbě plavebního kanálu v Přelouči výjimku?“
„Ředitelství vodních cest ČR se proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí odvolalo a nerad bych v tuto chvíli předjímal, co by se dělo, kdyby byl projekt výstavby plavebního kanálu v Přelouči zcela zamítnut. Nepředpokládám, že by společenské klima bylo takové, že by bránilo tomu, aby zvítězil zdravý rozum a aby se tento projekt nakonec realizoval. Ze strany investora – Ředitelství vodních cest ČR – je značný zájem řešení najít.
Projekt MLC by neměl být vnímán jako projekt zaměřený pouze na vodní dopravu. Investiční projekty na řekách mají totiž nejen dopravní význam, ale fungují zároveň jako ochrana před velkou vodou, hrají významnou roli v udržování vodohospodářské stability, jsou součástí závlahových systémů či podporují turistický ruch, a mnohdy proto lze jen těžko říci, co je hlavním přínosem projektu. Já osobně se snažím rozšířit chápání vodohospodářských projektů právě v celé šíři jejich funkcí.“
Petr Jechort
