28. ledna 2013
PRAHA (28.1.) – Podniky českého železničního průmyslu hlásí za rok 2012 meziroční pokles tržeb o 20 procent, pokles v exportu dokonce o 30 procent a pokles počtu zaměstnanců o pět procent. Pro další úspěšný rozvoj a naplnění vize potřebují proexportní podporu i legislativní zázemí a prorůstová opatření.
„Naše firmy jsou v zahraničí doslova válcovány zahraniční konkurencí, zejména italskou a německou. Je běžné, že za německou firmu lobují němečtí politici, u nás toto není zvykem,“ říká generální ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) Marie A. Vopálenská. Podle jejích slov vláda, zejména ministerstvo zahraničí, svou nečinností doslova likviduje export do zemí jako je Bělorusko, Irán, Turecko, Ukrajina či Egypt. Častou výmluvou na nepodporu exportu do některých zemí je nedodržování lidských práv v těchto státech, nicméně například americké firmy za poslední rok ztrojnásobily export do Iránu. ACRI se také ohrazuje proti rušení obchodních zastoupení České republiky v některých zemích.
Částečně pomůže nová proexportní politika
„Ambasády okolních zemí se stávají z velké části obchodními a lobbistickými centry v zahraničí. MPO u nás představilo novou proexportní politiku, která slibuje určitá zlepšení, ale současná situace není dobrá,“ upozornila generální ředitelka ACRI. Podnikatelské mise nejsou složité na organizaci a jsou jen pootevřením dveří zahraničního trhu. Vlastní práce a boj začne v okamžiku, kdy je zakázka na světě. V ten moment nastává čas pro politickou podporu. „Zahraniční cesty vrcholových politiků jsou velmi důležité, ale je nutné je intenzivně spojovat a směřovat i se zájmy českých exportérů v těchto potencionálních zemích mimo EU a je nutné, aby se politikové osobně zasazovali za podporu obchodu a podporu konkrétních projektů našich firem,“ dodala zástupkyně ACRI.
Druhým faktem, který se negativně ovlivňuje český železniční průmysl, je skutečnost, že česká ekonomika patří k nejotevřenějším v Evropě, což má sice i své výhody, ale také negativní dopady. Negativní v tom, že český trh je otevřený pro zahraniční investice v míře, která v okolních státech není obvyklá. „Každá země se v rámci zákonných možností snaží podpořit domácí firmy, zvláště pokud se jedná o projekty, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Tyto investice financované přímo nebo nepřímo ze státních peněz, pokud jsou realizované firmami vyrábějícími v ČR, přináší své efekty v podobě zaměstnanosti, odvodů daní, zvýšení kupní síly obyvatelstva,“ tvrdí generální ředitelka Vopálenská.
Klesá poptávka od domácích zákazníků
Prakticky se investované prostředky vrací nejen v podobě vlastního investice, tedy v podobě modernizované železnice, železničního vozidla apod., ale především v podobě rychlé finanční podpory nazpět do státního rozpočtu. „I ve velmi liberalizovaném prostředí EU je obvyklé, že v těchto projektech jsou úspěšné především domácí firmy, což je výsledkem politicky odpovědné podpory domácích firem,“ zdůraznila.
Třetím negativním faktorem zapříčiňujícím propad odvětví je celkový propad realizovaných domácích zakázek, který stejným podílem napomáhá ke krizi v odvětví. Tím důvodem nejsou jen drastické finanční škrty ze strany vlády, které jsou v rozporu s předvolebními programy jednotlivých vládních stran. Důvodem je neschopnost čerpat finanční evropské zdroje a celkově rozporuplné dopady v rámci zákona o veřejných zakázkách. Konkrétně objem vypsaných a následovně zrušených tendrů veřejného sektoru jde do desítek miliard Kč.
Nekonečné řetězení odvolacích procesů a svázanost zákonem o veřejných zakázkách spolu s minimální podporou ze stran nadřízených orgánů způsobuje postupné zastavování odvětví. Je to likvidační nejen pro stavební podniky ale také pro firmy, které dodávají zabezpečovací a informační technologie. Nedaří se v čase čerpat finančních prostředky současného OP doprava a není vyloučené, že se část finančních prostředků se bude vracet. Přitom prý mohli napomoci rozvoji dopravní infrastruktury v ČR a stabilizaci případně i růstu odvětví včetně stabilizace či vytváření pracovních míst.
