18. prosince 2014
Příprava Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) výrazně pokročila. Na zámku Loučeň na Nymbursku se 20. listopadu uskutečnilo set-kání širší odborné veřejnosti, jehož cílem bylo projednat výsledky činnosti pracovního týmu k realizaci čisté mobility v České republice. První jednání pracovního týmu se uskutečnilo na počátku loňského roku. Jak zaznělo také při setkání v Loučni, Národní akční plán čisté mobility je nevšední aktivitou v rozvoji čisté dopravy už rozsahem účasti vládních i nestátních institucí, organizací a asociací.
Výsledkem jejich činnosti by mělo být vytvoření zásadní koncepce rozvoje udržitelné dopravy v ČR. Podle Jaroslava Kepky z MŽP by někdy ve druhém čtvrtletí příštího roku měla tuto koncepci v podobě Národního akčního plánu projednat česká vláda. Eduard Muřický z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR předložil v Loučni základní definici čisté mobility, která podle něho představuje technologie, přístupy a trendy v silniční automobilové dopravě, jejichž cílem je snižování emisí a závislosti na klasických kapalných palivech. Cílem čisté mobility je tedy snížit emise z dopravy a závislost České republiky na ropě, a to rozšířením palivového mixu, zejména využitím zemního plynu v dopravě a také elektrického pohonu.
Návaznost na další dokumenty
Národní akční plán čisté mobility přitom navazuje na jiné české a evropské strategické dokumenty, například v současnosti dokončovanou aktualizaci státní energetické koncepce. Z evropských dokumentů se jedná například o Strategii Evropa 2020, která byla přijata v roce 2010. Eduard Muřický v této souvislosti uvedl, že Národní akční plán čisté mobility reaguje také na požadavek Evropské komise, která letos přijala směrnici o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva. Stanovila přitom například maximální vzdálenost mezi plnicími stanicemi stlačeného zemního plynu (CNG) na 150 kilometrů a pro zkapalněný zemní plyn (LNG) 400 kilometrů. Rovněž stanovila povinnost členských států předložit do dvou let svůj vlastní plán na podporu rozvoje vozidel na alternativní paliva, včetně rozvoje elektromobility. „Při neplnění této povinnosti může Evropská unie zahájit řízení s vyústěním v udělení pokuty,“ upozornil Eduard Muřický.
Hlavní náhradou zemní plyn
I na setkání odborníků v Loučni se ukázalo, že v současnosti se stává hlavní náhradou ropných paliv zemní plyn, který dokáže snadno plnit také cíle v ochraně životního prostředí. Výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml zde představil výsledky činnosti pracovní skupiny zaměřené na využití zemního plynu v dopravě a také uvedl možnosti dalšího vývoje. V současnosti je v České republice 63 plnicích stanic na CNG, čímž už se daří plnit požadavky evropské směrnice. Ještě do konce letošního roku by mohlo být otevřeno dalších patnáct stanic. Cílem je postavit v Česku v nejbližších letech asi 300 plnicích stanic CNG. Zejména v městské hromadné dopravě zažívá pohon na zemní plyn dynamický růst. Nyní jezdí v Česku 523 plynových auto-busů v 35 městech. Během roku by se jejich počet měl díky miliardové dotaci z Evropské unie zvýšit o dalších 300 vozů. Celkově jezdí v ČR 19 715 autobusů, více než polovina je starší deseti let a zhruba 13 tisíc z nich plní jen emisní normy do Euro 3. V poslední době se také zrychlilo vy-užívání osobních a dodávkových vozů na zemní plyn, zejména poté, co Škoda Auto uvedla letos na trh plynovou Octavii G-Tec. Cílem NAP CM by mělo být také dlouhodobé udržení daňového zvýhodnění ekologického paliva a odstranění některých zbytečných omezení, jako je zákaz parkování vozidel na CNG v některých podzemních garážích.
Elektromobilita je zatím v počátcích
Tomáš Chmelík ze společnosti ČEZ hovořil o plánech při využití elektrického pohonu v dopravě. Z jeho slov, ale také z pracovního materiálu předloženého v Loučni přítomným odborníkům vyplývá, že v Česku nyní jezdí asi 300 vozidel s čistě elektrickým pohonem a dalších 1500 hybridů. Elektromobilita je zatím v Česku na počátku svého rozvoje. Ten brzdí i malý počet dobíjecích stanic. V současnosti je v Česku 35 veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily. Jejich rychlejší výstavbu omezují často dlouhé schvalovací lhůty, například povolení k postavení dobíjecí stanice přímo před centrálou elektrárenské společnosti ČEZ v Praze trvalo dva roky.
Možnosti dotací
Zástupci ministerstev se ve svých vystoupeních soustředili na podíl svých resortů v NAP CM. Věnovali se také možnostem dotací z evropských programů při realizaci NAP CM do roku 2020. Jan Bezděkovský z odboru strategie ministerstva dopravy hovořil o tom, jak se plán čisté mobility promítá do strategických dokumentů tohoto resortu, především Dopravní politiky do roku 2020. Upozornil, že čistou mobilitu je možné financovat už nyní z evropského fondu CEF, který podporuje vznik různých studií nebo pilotních programů. Pro rok 2015 uvolnila Evropská komise na tento dotační program 160 milionů €. Žádosti přijímá do konce února. Operační program Doprava zatím Evropská komise ještě neschválila, očekává se, že tak učiní počátkem příštího roku. Alois Kopecký z ministerstva pro místní rozvoj se věnoval zejména možnostem dotací z Integrovaného regionálního operačního programu.
Budou se z něho financovat také komunikace. Ambicí je, aby se veřejná doprava díky dotacím stala rovnoprávnou individuální dopravě. Podle odborných prognóz se budou nůžky v této oblasti spíše rozevírat a individuální doprava má v dalších letech narůstat. Reálnější snahou tohoto ministerstva je podle něj udržet alespoň současný stav. Zatím se také neví, která vozidla se budou více podporovat, zda autobusy na zemní plyn nebo elektrobusy. „Byli bychom rádi, aby nabídka byla pestrá,“ uvedl Alois Kopecký na adresu výrobců automobilů. Martin Voříšek z ministerstva průmyslu a obchodu upozornil, že pro čistou mobilitu bude možné využití v novém programovacím období do roku 2020 – především OP Doprava, IROP, Horizon 2020, což je rámcový program pro výzkum a inovace, a také OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Nebude při-tom docházet k překrývání dotačních programů. Připomněl také, že Česká republika bude muset v souladu s evropskou legislativou ustoupit od skládkování odpadu, dojde proto k druhotnému využití odpadů v energetice.
Nejde jen o snížení závislosti na fosilních palivech
Vladislav Smrž, ředitel sekce ministra životního prostředí, představil čistou mobilitu z pohledu MŽP. Připomněl, že čistá mobilita by kromě snížení závislosti na fosilních palivech a zlepšení kvality ovzduší měla vést také ke snížení hluku, urychlení čistých technologií a ke zvýšení konkurenceschopnosti automobilového průmyslu. Cílem čisté mobility je také dosáhnout v roce 2020 desetiprocentního podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Ke konkrétním opatřením pro realizaci čisté mobility budou patřit daňová zvýhodnění u silniční nebo spotřební daně, podpora výzkumu a vývoje například prostřednictvím Technologické agentury ČR, podpora nemotorové dopravy nebo zpřísnění podmínek STK. V závěru svého vystoupení Vladislav Smrž představil nové jednotící logo čisté mobility, které ministerstvo připravilo. Podle Lucie Erbenové z tiskového oddělení MŽP by mělo toto logo usnadnit marketingovou komunikaci čisté mobility.
Jednání k Národnímu plánu čisté mobility pokračovalo ještě druhý den, kdy zde vystoupili zástupci některých dopravních podniků. Informovali o využití čistých paliv a elektropohonů v jejich podnicích. Byly zde představeny také některé novinky v oblasti čisté dopravy, například tahač Iveco s pohonem na CNG, mobilní plnička CNG a také elektromobily i elektrokola. Na přípravách Národního akčního plánu čisté mobility se podílejí hned čtyři resorty, a to zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí, ministerstva dopravy a ministerstva pro místní rozvoj. Do přípravy NAP CM se také zapojili zástupci Českého plynařského svazu, Sdružení rozvodných energetických společností, Sdružení automobilového průmyslu, Sdružení dovozců automobilů, Asociace NGV, Asociace elektromobilového průmyslu nebo Unie elektromobility.
Vít Smrčka
