6. dubna 2006
Objem tržeb českých podniků v oblasti služeb se v loňském roce meziročně reálně zvýšil o 3,1 procenta a jeho nárůst tak byl mírně nižší než v roce 2004. Ve srovnání s ostatními službami (například maloobchody zaznamenaly loni nárůst o 3,2 %) se celoročně nejpomaleji zvyšovaly tržby podniků z oboru dopravy a spojů (reálně o 2,1 %), které tak vykázaly nižší nárůst než v roce 2004. Analýzu výsledků české ekonomiky za loňský rok včetně údajů z oboru dopravy zveřejnil v polovině března Český statistický úřad. Tržby dopravních podniků zaostaly za růstem z roku 2004 o 0,8 procenta. Pokles byl způsoben úbytkem vedlejších a pomocných činností v dopravě o 5,1 procenta. Rozdíl proti předloňskému růstu o 10,0 procenta byl důsledkem velkého poklesu prodeje zboží v těchto činnostech. Vysoké tempo růstu HDP Vývoj ekonomiky se v loňském roce podle ČSÚ vyznačoval vysokým tempem přírůstku HDP, který doprovázela výrazná strukturální změna v tvorbě zdrojů HDP i jejich užití. Došlo k převýšení vývozu nad dovozem zboží a značné meziroční změně čistého vývozu. Loňský historicky nejvyšší nárůst ekonomiky se uskutečnil v nízkoinflačním prostředí. Na tomto vývoji se nejvíce podílel zahraniční obchod zbožím. Vývoj zahraničněekonomických vztahů byl klíčovým jevem vysokého a zrychlujícího se růstu HDP a rozhodujícím činitelem zlepšení celkové ekonomické pozice. Zvýšil se počet pracovníků a snížila míra nezaměstnanosti, výrazně poklesl také schodek státního rozpočtu ve vztahu k HDP. Zároveň se významně snížil schodek běžného účtu platební bilance v poměru k HDP, zejména díky přebytku ve zbožových operacích. Negativním jevem bylo podle ČSÚ zhoršení reálných směnných relací, které vedlo ke značným obchodním ztrátám při zahraničněobchodní směně a v důsledku toho k podstatně nižšímu růstu hrubého národního produktu než HDP. Větší snížení cen vývozu než dovozu znamenalo to, že na hmotnou jednotku dovozu bylo nutné vyvézt více ve hmotě. Přesto kupní síla vývozu rostla rychleji než náročnost dovozu na zdroje vyprodukované vývozem. Pohyb cen vybraných průmyslových komodit a potravin na světových trzích, zejména vysoký růst cen ropy a zemního plynu, vytvořil novou, podstatně vyšší hladinu cen těchto výrobků a zhoršil tak vnější podmínky vývoje české ekonomiky. Neměl však negativní dopad na ekonomiku a neprojevil se ve zvýšení pohybu vnitřních cen ani ve snižování výkonnosti zpracovatelského průmyslu. Domácí nabídka převýšila domácí poptávku Úhrnná poptávka a nabídka, která loni v běžných cenách dosáhla 5005,5 miliardy Kč, byla meziročně reálně větší o 6,1 procenta. Zatímco v předchozím roce byla domácí efektivní nabídka v běžných cenách nepatrně (o 0,5 %) nižší než domácí realizovaná poptávka, v loňském roce došlo k převýšení o 2,1 procenta. Domácí nabídka dosáhla 58,6 procenta z úhrnné nabídky, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v předchozím roce. Meziroční nárůst domácí poptávky (reálně pouze o 2,5 %) byl značně pomalejší než zvýšení domácí nabídky (reálně o 7,0 %), když největší pozitivní vliv měl pokles tvorby zásob. Výrazné strukturální změny Vývoj HDP v průběhu loňského roku se vyznačoval zrychlujícím se tempem přírůstku od 5,3 procenta v prvním čtvrtletí po výrazných 6,9 procenta ve čtvrtém čtvrtletí. S růstem HDP byly spojeny značné strukturální změny, z nichž na poptávkové straně větší objem i nárůst vývozu zboží a služeb před dovozem vedly ke stlačení domácí realizované poptávky, respektive ke zpomalení nárůstu konečné spotřeby a hmotné akumulace. Skutečnost, že se méně spotřebovalo a akumulovalo, než bylo vytvořeno zdrojů na nabídkové straně, představovala nejen klíčový faktor výrazného růstu HDP, nýbrž i značných změn struktury úhrnné poptávky a nabídky, jakož i disponibilních zdrojů pro konečné výdaje a jejich užití. Tržby z přímého vývozu rostly rychleji než tuzemské tržby Vývoj průmyslové výroby v loňském roce se vyznačoval zpomalením růstu především v důsledku poklesu konjunktury ve státech eurozóny, kam směřuje značná část vývozu zboží z ČR. Meziročně se za loňský rok zvýšil ekonomický výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce o 6,7 procenta a při vyjádření tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy reálně o 8,1 procenta. Zatímco v prvním pololetí byl nárůst produkce i tržeb nižší, ve druhém pololetí bylo již tempo přírůstku vysoké. Tuzemské tržby rostly sice v běžných cenách o 2,2 procentního bodu rychleji než tržby z přímého vývozu, avšak pouze díky tomu, že ceny produktů pro domácí trh se zvýšily o 2,7 procenta, zatímco pro vnější trh klesly o 1,3 procenta. Tržby z přímého vývozu v běžných cenách se meziročně zvýšily o 6,8 procenta, což bylo méně, než představoval nárůst celkového vývozu zboží. Reálně se zvýšily tržby z přímého vývozu o 10,2 procenta a tuzemské tržby o 7,3 procenta. I při postupném zpomalování růstu vývozu zboží do států EU, zejména Německa, vývozní zaměření českého průmyslu neosla- bilo. Ke zvýšení strojírenské produkce nejvíce přispěl mohutný růst výroby dopravních prostředků (o 23,0 %), jakož i výroby a oprav strojů a zařízení (o 14,1 %). Za loňský rok meziročně poklesly ceny jejich vývozu o 1,4 procenta, což po jejich růstu v roce 2004 znamenalo výraznou změnu a ceny dovozu se nepatrně zvýšily (o 0,3 %). Na pokles cen vývozu mělo největší vliv zlevnění strojů a dopravních prostředků o 4,0 procenta, i když pokles postupně zpomaloval. Značně přitom zdražila nerostná paliva a maziva (o 16,5 %), i když postupně se nárůst cen zpomalil na 8,4 procenta ve čtvrtém čtvrtletí. Na straně dovozu byl cenový pohyb obdobný, zejména ceny strojů a dopravních prostředků klesly zcela stejně (o 4,0 %), avšak ceny nerostných paliv a maziv rostly více (o 29,2 %). Petr Jechort
