17. prosince 2012
Může být zajímavé podívat se, čím že se v této hodně složité době zabývají některé státní dopravní orgány v zahraničí. U německých sousedů se jim značně ulevilo, když Spolkový správní soud v Lipsku schválil prodloužení městské berlínské dálnice A100 o 3,5 kilometru. Nyní se tedy bude moci stavět nejdražší úsek dálnice v Německu – s předpokládanými náklady až 170 milionů € za kilometr (4,2 miliardy Kč/km). Podstatná část investice bude přímo či nepřímo vynaložena na ochranu životního prostředí.
Někteří němečtí komentátoři hovoří v souvislosti s projektem o hrozbě nerovnováhy mezi právem na ochranu životního prostředí a hospodářským rozvojem. Vyslovili se mimo jiné pro určitou „inventuru“ požadavků ochrany přírody. Stejný soud zatím pozastavil hloubení plavební dráhy na Labi v Hamburku, což šokovalo nejen hamburské podnikatelské svazy, ale i spolkovou vládu, které leží další osud hlavního německého přístavu na srdci. Soud tak rozhodl na základě protestního podání organizací ochránců životního prostředí. Soudci si na projednání složitých technických a právních otázek ve spojitosti s hloubením dráhy pro lodě o ponoru až 14,50 metru ponechali ještě čas. Podle Svazku 90 / Zelení ve Spolkovém sněmu nelze takový zásah do přírody prosadit proti vůli občanů a ochránců přírody. Hamburk se podle něj bude muset obrátit na žalující a společně se spolkovou vládou a přilehlými spolkovými zeměmi hledat kompromis.
Do třetice zmíním případ výstavby na Dunaji na jihu Německa, která se potýká s podobnými problémy. Pro spolkového ministra dopravy Petera Ramsauera je vnitrozemská plavba jediný dopravní obor, který má ještě dostatek kapacity, což považuje za mimořádně důležité pro zvládání dalšího nárůstu dopravy. Ministr odsoudil předběžná stanoviska bavorské vládnoucí strany CDU a podrobil kritice část bavorské zemské vlády, která se podle něj nejspíš proti projektu staví. Mínil tím především ministra životního prostředí Marcela Hubera, který se údajně odvolal na průběžnou zprávu o studii Evropské unie a vyslovil se proti variantě C-280 s propustí a zábranou proti vzedmutí.
Francie má nového prezidenta a novou vládu. Nový ministr dopravy Frédéric Cuvillier chce nově orientovat národní dopravní politiku. Na konci října ohlásil ustavení komise z poslanců a expertů, která by měla do půl roku vypracovat návrh rámcového dokumentu o udržitelné dopravě, který by zohledňoval finanční možnosti země. V zájmu zvýšení kvality by se mělo ročně modernizovat tisíc kilometrů železničních tratí a pro oživení železnice vláda plánuje i řadu dalších opatření. Ministr jmenoval mimo jiné investice do nových vlaků, udělování přednostních tras, zjednodušení technických předpisů, rozvoj „námořních dálnic“ a kombinované dopravy. Francie se podle něj bude rozhodně bránit proti rozšíření silniční kabotáže, dokud se na evropské úrovni nepodaří harmonizovat sociální předpisy a mzdové náklady. Nová daň Ecotaxe – v podstatě mýtné – se na státních silnicích začne vybírat podle plánu v červenci příštího roku. Zvýšené náklady mají dopravci „jednoduše, efektivně a plně“ přenášet na odesílatele.
Pohleďme závěrem, co aktuálně trápí alpské státy. Zásadní význam pro všechny alpské země od Francie po Rakousko má z důvodu ochrany horského prostředí regulace toku tranzitujících kamionů a optimální vytížení železnice. Tímto tématem se zabývala i nedávná XII. alpská konference zasedající ve Švýcarsku pod rakouským předsednictvím. Její účastníci hovořili například o možnosti zavedení alpské tranzitní burzy, která by pracovala na podobném principu jako systém emisních povolenek v Evropské unii. Ve Švýcarsku však narazila kosa na kámen: horní komora parlamentu se poměrem 16 vůči 13 hlasům vyslovila proti rychlejšímu zřízení takové burzy. Dolní komora totiž v červnu rozhodla o stavbě druhé silniční „roury“ Gotthardského tunelu kolem roku 2030. Poslední slovo bude mít v roce 2015 švýcarský lid v referendu, jež ve Švýcarsku stojí nad všemi zákony.
Jiří Kladiva
