23. listopadu 2014
Po pár měsících ve funkci se na ministra dopravy Ing. Antonína Prachaře snáší z různých stran hodně kritiky – až po náměty, aby svou funkci opustil. Přitom po delší době přišel do této funkce dopravní profesionál disponující teoretickou výbavou a úspěšnou podnikatelskou praxí. Ono ovšem vůbec není jednoduché zaměnit místní či regionální hru za první ligu. A ministr je dopravák, nikoliv stavitel silnic a mostů. Nic z toho zřejmě nestavěl, natož v celo-státním měřítku. Svou roli asi hrála i zde chybějící příprava na vládnutí v podobě někdy posmívaných stínových ministrů v opozici. Jeden musí také chápat údiv předsedy ANO, že při velmi složité konsolidaci resortu měl „jeho“ ministr-začátečník ještě čas a energii na náročnou politickou hru o senátora.
Přitom výstavba hlavně silniční infrastruktury se stala velmi významnou kauzou současné státní dopravní politiky. Opravdová dopravní problematika státu se ve stínu tohoto vytrácí. Je vidět, že ze strany dopravní podnikové sféry z toho není žádný velký žal. Ať si ministerstvo hraje s „déjedničkou“ a dalšími, neboť kdo si hraje, nezlobí. Připočtěme k tomu, že prezident významného Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se přerodil z dopraváka na průmyslníka a praktická ztráta takové osobnosti, byť ne formálně funkční, je v praktickém tahu za zájmy dopravy znát. Nahlédněme pro trochu dopravně-politické inspirace přes náš západní plot. Ona ta SRN je v letošním Indexu logistické výkonnosti Světové banky světovou jedničkou – ze 190 států světa (viz DN č. 20/14) a v čerstvém prvním Srovnávacím dopravním přehledu zemí EU se nachází na druhém místě z 28 států těsně za Nizozemskem. Zmíním alespoň tři věci.
Spolkový ministr dopravy Alexander Dobrint, který je ve funkci necelý rok, pracuje se svým úřadem intenzivně na tzv. Akčním plánu nákladní dopravy a logistiky spolkové vlády. Před letní přestávkou byl sestaven první návrh s řadou opatření a byl dán dopravním svazům k připomínkám. V závěru má být Akční plán také projednán v dopravním výboru Spolkového sněmu. Bylo by proto předčasné jít dnes do podrobností. Podstatné je, jaký význam se dopravě zboží a logistice v této zemi přikládá. Akční plány jsou jednacím rámcem pro zvládnutí aktuálních výzev a slouží jako základ pro další zlepšování logistického postavení Německa.
Tam existuje právě letos 30. rok nevládní organizace Německé dopravní fórum (DVF), která nechtěla jen pasivně přihlížet k začátku fungování nového Evropského parlamentu a formování Evropské komise. V minulých dnech zaslalo všem europoslancům a Evropské komisi čtyřicetistránkový text o tom, co německou dopravu a logistiku tíží. Má jít o potřebné oblasti jejich dalšího konání, „aby kultura mobility v SRN a Evropě zůstala ve světě jako vedoucí“. Dokument DVF uvádí na prvním místě „vývoj infrastruktury pro budoucnost“ s tím, že Evropa zůstane jen tehdy atraktivní a konkurence-schopná, když budou k dispozici neomezeně uživatelné a potřebám odpovídající dopravní cesty. Za zvlášť důležité se považuje odstraňování překážek na národních hranicích. Zajímavě reaguje DVF v oblasti ochrany životního prostředí, když požaduje, aby byla pojímána „vyváženě“. Uvádí mimo jiné, že „úsilí o ochranu klimatu se musí brát v souladu se zachováním konkurenční schopnosti a pracovních míst. A klimaticko-politická role předjezdce EU se nesmí stát ve světovém kontextu osamocenou jízdou“. Řekli bychom: slova do pranice… DVF se také hrubě nepozdává „jednostranné zatěžování letecké a námořní dopravy ochranou životního prostředí v mezinárodním rámci“.
Konečně za třetí: v Německu má svůj původ námět z letošního léta, aby v rámci EU byla zřízena funkce logistického komisaře – vedle již existujícího dopravního. Ohlasy pro a proti přišly od významných organizací a osobností a některé v krátkosti zmíním. Ve prospěch má hovořit, že v současnosti leží těžiště na úseku mobility a dopravy spíše v osobní dopravě a novým pojetím by měla nákladní doprava získat větší váhu. Logistický sektor považuje posílení logistické kompetence v rámci Evropské komise za velmi důležité. Právě pro svou průřezovou funkci potřebuje tato „branže“ na politické úrovni zesílenou pozornost a koordinaci. Pole logistických témat se rozděluje do několika generálních ředitelství Komise a logistický komisař EU by mohl pečovat o integrované politické nasazení. Záporné ohlasy shrnu stručně: uskutečnění této údajné „ptákoviny“ je prý silně iluzorní.
Jiří Kladiva
