1. července 2004
Předsednictvo Svazu spedice a logistiky (SSL) jednalo na počátku června v Bruselu o aktuálních otázkách oboru s představiteli evropského sdružení speditérů CLECAT, zástupci Evropské komise a několika významných profesních organizací. Po krátké zprávě v DN 25/04 přinášíme o jednání podrobnější informace.
Hlavním cílem čtyřdenní návštěvy Bruselu bylo jednání se sdružením CLECAT. „Vítejte ve vašem domě v Bruselu!“ přivítal zástupce českých speditérů v bruselském sídle organizace její generální tajemník Marco Sorgetti. Vyjádřil tak potěšení ze skutečnosti, že se vstupem České republiky do Evropské unie získal Svaz spedice a logistiky ve sdružení CLECAT plné členství.
CLECAT je pákou speditérů v orgánech EU
Marco Sorgetti hovořil o práci sdružení, které je nejen střediskem výměny důležitých informací mezi členskými svazy, ale také nástrojem speditérů k ovlivňování evropských institucí. CLECAT sleduje legislativní návrhy Evropské komise týkající se dopravy, informuje o nich jednotlivé národní spediční svazy a konzultuje s nimi postoj, který má evropský svaz v konkrétních otázkách za-ujmout. Dosažené jednotné stanovisko CLECAT posílá jako svůj poziční dokument do evropských orgánů a snaží se ve vznikající evropské legislativě prosadit odpovídající změny. „Neustále musíme sledovat, co se v evropských orgánech děje, abychom dokázali včas reagovat,“ řekl Marco Sorgetti.
Tajemník sdružení dále hovořil o aktuální problematice zavádění bezpečnostních opatření na ochranu proti terorismu. Evropský pohled na tuto věc se podle něj liší od amerického přístupu. Zatímco Američané se snaží učinit ze své země ostrov zabezpečený proti ohrožení z vnějšku, evropský přístup klade důraz na to, aby celý dodavatelský řetězec probíhal v bezpečném prostředí podle vzoru: známý odesilatel – schválený agent a dopravce. CLECAT preferuje tento přístup, který lze označit jako „bezpečný řetězec z bezpečných služeb“. Generální tajemník dále vyjádřil své očekávání, že SSL jako řádný člen bude v evropském speditérském sdružení zaujímat aktivní roli a účastnit se aktivit pracovních skupin organizace.
Nezávislí železniční operátoři požadují rovnoprávnost
V bruselském sídle sdružení CLECAT měli členové české delegace možnost hovořit rovněž s generálním tajemníkem Evropské asociace nákladních železničních dopravců ERFA Klausem-J. Meyerem. „Poslední statistiky ukazují, že se snižuje objem zboží přepravovaného po železnici,“ uvedl Klaus-J. Meyer. Na vině je podle něj nedostatečná státní podpora železniční přepravy. Za řešení generální tajemník ERFA považuje revitalizaci intermodálního přístupu. „Znamená to zavést soutěživost do všech druhů doprav včetně železnice,“ řekl. „Proto v roce 2002 vytvořilo patnáct nezávislých železničních operátorů naši organizaci. V současnosti má již 21 členů, jedním z nich je i česká společnost Viamont,“ dodal.
Na otázku jednoho z členů české delegace, zda ERFA registruje problémy s diskriminací přepravců ze strany státních železnic, v případě, že takový přepravce využívá služeb nestátních dopravců, uvedl Klaus-J. Meyer, že členové sdružení se s podobnými problémy setkávají například v Německu. ERFA takové snahy státních železnic pokládá za nelegální a celou věc předloží Evropské komisi k posouzení. Na půdě evropských orgánů hodlá intervenovat rovněž v případech skupování národních železnic, neboť se obává vzniku celoevropského monopolu, řekl Klaus-J. Meyer.
Na kombinovanou dopravu dopadá nepřesnost železnic
Rozhovory pokračovaly jednáním s generálním ředitelem Mezinárodní unie společností kombinované dopravy silnice / železnice UIRR. Rudy Colle krátce představil organizaci, která byla založena v roce 1970 a v současnosti sdružuje 18 řádných a jednoho přidruženého člena ve třinácti zemích EU a ve Švýcarsku. Všichni řádní členové jsou soukromí operátoři. V České republice má UIRR jednoho člena – společnost Bohemiakombi.
„Úroveň kombinované dopravy je v posledních několika letech zhruba stejná,“ uvedl Rudy Colle, „ale evropská dopravní politika počítá s nárůstem dopravy, který má v případě kombinované dopravy činit až sto procent,“ dodal. Za jeden z hlavních problémů omezujících žádoucí rozvoj kombinované dopravy pokládá nedostatečné dodržování jízdních řádů v železniční dopravě. „Zlepšení může přinést jen liberalizace železniční dopravy a podle hesla ‚každý dopravce musí nést náklady, které způsobuje‘ stejně spravedlivý přístup ke všem dopravním oborům,“ dodal.
Na řadu dotazů od členů české delegace týkajících se dalších perspektiv kombinované dopravy Rudy Colle uvedl, že tato doprava může nabízet jen takové služby, které budou konkurenceschopné. Podpora převádění části dopravy na železnici ze strany státu je v různých zemích EU různá, pro dosažení konkurenceschopnosti je však důležitá také legislativní podpora nákladní železniční dopravy. Měla by mít podobu sankcí za nedodržení kvalitativních ukazatelů, mezi něž patří právě přesnost. To by mohlo vést ke zrušení přednosti, kterou zatím má na železnici osobní doprava před dopravou nákladní, řekl Rudy Colle.
IRU chce v Bruselu zlepšovat obraz silniční dopravy
O problémech silniční dopravy hovořila s českými speditéry pracovnice stálého zastoupení Sdružení silničních dopravců IRU při Evropské unii Liesbeth Geysels, která je vedoucí odboru pro technické otázky, kombinovanou dopravu a přepravu nebezpečných věcí. IRU založilo v roce 1948 v Ženevě osm národních svazů a dnes sdružuje 180 členů v 67 zemích včetně například Japonska a Číny.
Bruselské zastoupení si pro jednání s orgány EU stanovilo jako priority například řešení problémů spojených s evropskou direktivou týkající se dob odpočinku řidičů. IRU se nestaví proti této direktivě, ale předkládá k ní svůj doplňovací návrh, podle něhož by dopravce mohl volněji využívat času řidičů, uvedla Liesbeth Geysels. Mezi další priority organizace patří spravedlivé rozložení nákladů na obnovu a rozvoj infrastruktury. „IRU neodmítá zavádění poplatků za používání silnic, ale nesouhlasí s jejich využíváním ke křížovému financování jiných doprav,“ řekla Liesbeth Geysels. „Vybrané peníze musí posloužit na opravu silnic, nikoli na financování železnic ani se jimi nesmějí řešit díry ve státním rozpočtu,“ dodala.
Sdružení chápe nutnost kombinované dopravy, protože evropské silnice jsou skutečně přetížené, ale to se týká jen dopravy na delší vzdálenosti. Do 150 kilometrů vzdálenosti k silnici neexistuje alternativa, zdůraznila Liesbeth Geysels.
Po její prezentaci padla řada dotazů, například na modernizaci karnetů TIR. Práce již začaly, uvedla k tomu Liesbeth Geysels. Karnet TIR by měl existovat v elektronické podobě; problém ovšem představují některé země, především chudší, které dosud nejsou připraveny elektronické karnety přijímat, řekla.
Hovořilo se také o evropském znevýhodňování silniční dopravy. „V Evropě má silniční doprava opravdu špatný zvuk a srovnáme-li tuto situaci s poměry například v USA, pak americká silniční doprava má mnohem lepší postavení. Ovšem v Americe mají také jinou infrastrukturu,“ řekla Liesbeth Geysels. „Zlepšování obrazu silniční dopravy je jedním ze stálých úkolů našeho zastoupení v Bruselu,“ dodala.
Evropská komise hledá cesty k bezpečné dopravě
Další jednání delegace předsednictva SSL probíhalo na půdě Evropské komise (EK). Úkolem hlavního orgánu administrativy EU je podporovat a rozvíjet integrační proces a připravovat evropské zákonné normy. Evropskou komisi tvoří jednotliví komisaři vysílaní členskými zeměmi a rozsáhlý administrativní aparát. Ten se skládá ze 36 tzv. generálních ředitelství s vymezenou působností. Komise má celkem přibližně 20 tisíc zaměstnanců. Nesprávně bývá někdy označována jako „evropská vláda“.
Česká delegace měla možnost hovořit na půdě generálního ředitelství pro energii a dopravu s pracovníkem sekce námořní a říční dopravy a intermodální dopravy Stefanem Tostmannem. Hovořil o podpoře, kterou EK věnuje přesunu dopravy ze silnic na vodu a železnici. „Jsme svědky stálého nárůstu silniční dopravy, ale tomu již neodpovídá nárůst prostředků na infrastrukturu. Proto vyvíjíme tlak, aby železniční a vodní doprava fungovala stejně úspěšně jako doprava silniční,“ uvedl Stefan Tostmann. EK v této souvislosti zavádí některé programy z oblasti výzkumu orientované na praxi, které se týkají nových koncepcí a řízení procesů v intermodální dopravě. Konkrétní akcí na pomoc intermodalitě by se měl stát program Nákladní integrátor rozvíjející projekty tzv. dálnic na moři, tedy námořní dopravy na krátkou vzdálenost, vysvětlil Stefan Tostmann. Dále hovořil o otázkách bezpečnosti v dopravě, kterým EK věnuje značnou pozornost. „Bezpečnost představuje nový aspekt v činnosti komise a je to oblast obtížná, neboť se dotýká politiky jednotlivých členských států,“ uvedl. EK se snaží povzbuzovat jednotlivé články přepravního řetězce, aby se na zajišťování bezpečnosti samy podílely – účelem je zachovat v této oblasti dostatečnou pružnost. EK hledá ve spolupráci s profesními organizacemi, jako je například CLECAT, cesty, jak naplnit cíle evropské bezpečnosti v dopravě. „Bude to ovšem dlouhý proces, který potrvá několik let,“ řekl Stefan Tostmann na závěr.
Co těší a trápí belgickou spedici
Poslední den pobytu v Bruselu jednali členové předsednictva SSL s belgickým svazem speditérů Confédération des Expéditeurs de Belgique. Ředitel svazu Frank Boogaerts je seznámil se situací belgické spedice. Sdružení tvoří zhruba 300 členských firem, přičemž nejvíce jich je z oblasti Antverp, která je z dopravního hlediska významná nejen díky přístavu, ale i jako železniční uzel. Druhé dopravní centrum země představuje bruselské letiště. Protože Belgie leží na hranicích EU, je většina členů svazu současně i celními agenty. „Celkově se belgické spedici vede dobře,“ prohlásil Frank Boogaerts, „ovšem i my se potýkáme s problémy,“ dodal. Belgičtí speditéři podle něj čelí rostoucímu tlaku ze strany zákazníků, kteří požadují větší objem služeb za stejnou cenu. Další problém představují přísnější bezpečnostní opatření, jejichž tíhu nesou i speditéři. „Celní úřady v Belgii se snaží na speditéry přenášet stále více svých činností,“ uvedl Frank Boogaerts. Tíživá je rovněž velká konkurence ze strany operátorů velkých terminálů.
Spediční firmy potřebují mít k poskytování svých služeb v Belgii licenci, o jejímž udělení rozhoduje společná komise složená ze zástupců speditérů a ministerstva dopravy. Licence se uděluje firmě, v níž ovšem musí být certifikovaný pracovník. V otázkách kvalifikace belgický svaz spolupracuje s ministerstvem a navrhuje kurzy pro certifikaci spedičních pracovníků. „Nyní v oblasti certifikace očekáváme problémy, protože EK se snaží liberalizovat sektor služeb. Bude-li se tato liberalizace týkat i speditérů, pak by současné podmínky byly zrušeny,“ uvedl Frank Boogaerts.
Belgický spediční svaz spolupracuje se sdružením CLECAT a Mezinárodní federací národních spedičních svazů FIATA. „Za velký úkol sdružení CLECAT pokládáme jeho spolupráci s orgány EU, neboť očekáváme, že Evropská komise i Evropský parlament budou získávat stále větší autoritu a více pravomocí – na úkor národních vlád,“ řekl Frank Boogaerts. „Ale belgičtí speditéři potřebují spolupráci s oběma sdruženími a obě podporují,“ dodal.
Kromě řady jednání program delegace zahrnoval také prohlídku evropského parlamentu, v němž nyní budou zasedat i zástupci České republiky. Součástí programu byla rovněž noční návštěva největšího evropského expresního třídicího centra DHL na letišti v Bruselu. Účastníci při návratu kladně hodnotili možnost jednat na místě o aktuálních otázkách s představiteli profesních sdružení a Evropské komise a získat tak informace doslova z první ruky.
Pavel Toman
