2. prosince 2004
Se vstupem České republiky do Evropské unie se změnily pravomoci a činnost celních orgánů. O tom, co tato změna znamená pro silniční dopravce, jsme hovořili s vedoucím oddělení mobilního dohledu a asistenčních služeb Generálního ředitelství cel (GŘC) Ing. Radkem Kurkou a Stanislavem Švidekem, který má na starosti metodiku provádění silničních kontrol celními orgány.
„Jak se v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie změnily pravomoci celní správy vztahující se k silniční dopravě?“ R. K.: „Celní orgány od 1. května především opustily hraniční přechody na hranicích a kontrolní činnosti přesunuly do vnitrozemí. Vedle toho jim také přibyly některé nové kompetence. Přesun činností se týká například provádění kontrolního vážení. Dříve celní orgány zajišťovaly kontrolní vážení přímo na hraničních přechodech, v současnosti mohou vozidla vážit ve vnitrozemí. Kromě kontrol na mobilních vahách mohou provádět i vážení na stacionárních vahách v blízkosti hraničních přechodů – děje se tak ovšem až po pasovém odbavení. Dalšími činnostmi celních orgánů, které se přesunuly do vnitrozemní, jsou kontroly mezinárodních přepravních povolení (zejména eurolicencí) v rámci mezinárodní silniční dopravy osob a zboží a – jede-li vozidlo v rámci mezinárodní přepravy – také kontrola dodržování ustanovení Dohody AETR (v podstatě kontrola tachografických kotoučků). Nově od 1. května celním orgánům přibyla také možnost kontroly dálničních kuponů, což dříve spadalo pouze do kompetence Policie ČR.“
„Znamená to tedy, že celní orgány v současnosti dopravce na hraničních přechodech skutečně kontrolovat nemohou, a to ani namátkově?“ S. Š.: „Především je třeba objasnit pojem kontroly na státních hranicích obecně. Provádění kontrol spojených s přestupem státních hranic je dnes čistě v gesci cizinecké a pohraniční policie, která zajišťuje pasové odbavení. Celní orgány ode dne vstupu ČR do EU na samotné státní hranici trvale nejsou, kontroly však mohou provádět namátkově a také se mohou pohybovat v blízkosti hraničních přechodů.“ R. K.: „Vzhledem k tomu, že kontrolní činnost celních orgánů prováděná v blízkosti hraničních přechodů, zejména kontrolní vážení, by mohla zasáhnout do provozu na přechodech, jsou mezi celními orgány a orgány služby cizinecké a pohraniční policie na jednotlivých přechodech domluvena určitá organizační opatření. Vlastní kontrola se z tohoto důvodu, jak jsem již řekl, provádí až za pohraničním odbavením.“ S. Š.: „Jedním z důvodů těchto organizačních opatření je to, aby se na přechodech netvořily dlouhé fronty a pasové odbavení bylo co nejplynulejší. Proto také provádíme selektivní výběr vozidel – ať již při kontrolním vážení na stacionárních vahách v prostoru hraničního přechodu nebo na mobilních vahách umístěných za ním či při kontrole dálničních kuponů na dálničních přivaděčích, které po vstupu do České republiky bezprostředně navazují na dálnice nebo rychlostní komunikace.“
„Jak dnes probíhá kontrola karnetů TIR?“ R. K.: „Vzhledem k tomu, že se karnety TIR vztahují ke zboží propuštěnému do celního režimu tranzitu, kontrolují je celní orgány. Přesněji se jedná o zboží (zpravidla z třetích zemí nebo směřující do třetích zemí, i když mohou být i určité přepravy v rámci EU), které má být pod celním dohledem. Karnety TIR se dnes v České republice ukončují, s výjimkou mezinárodních letišť, u vnitrozemských celních úřadů. A celní orgány mohou jejich kontrolu, stejně jako kontrolu veškerého zboží pod celním dohledem, provádět na celém území ČR.“
„Mohou celní orgány na celém území České republiky kontrolovat jakékoli zboží? Mají pravomoc kontrolovat všechna vozidla včetně osobních?“ R. K.: „Ano, podle celního zákona každý, kdo má nebo u něhož lze předpokládat, že má zboží podléhající celnímu dohledu, může být podroben celní kontrole. Vzhledem k tomu, že tento předpoklad můžeme mít prakticky kdykoli, celníci dnes mohou zastavit a zkontrolovat v podstatě každé vozidlo.“
„Takže kompetence celních orgánů jsou v tomto směru obdobné jako kompetence Policie ČR…“ S. Š.: „Ano, ovšem s tím rozdílem, že pravomoci celních orgánů jsou větší, neboť jak již řekl kolega, celníci kontrolují i zboží, které je pod celním dohledem. Na rozdíl od policistů tedy mohou zkontrolovat i náklad, který je pod celní závěrou. To Policie ČR, ani cizinecká a pohraniční policie, nemohou – samozřejmě s určitými výjimkami, jako je třeba bezprostřední ohrožení života.“ R. K.: „Oprávnění pracovníků celní správy zastavovat vozidla vyplývá jak z celního zákona (pokud kontrolujeme zboží pod celním dohledem), tak ze zákona č. 361/2000 Sb., O provozu na pozemních komunikacích, jehož ustanovení vždy určitým způsobem navazují na celní zákon, případně na zákon č. 13/1997 Sb., O pozemních komunikacích, nebo zákon č. 111/1994 Sb., O silniční dopravě. Z příslušných paragrafů vyplývá, že kontrolní orgány celní správy mohou vozidla zastavovat jak v souvislosti s prováděním státního odborného dozoru (například kvůli kontrole tachografických kotoučků), tak při kontrolách dodržování ustanovení Dohody ADR či za účelem kontrolního vážení.“
„Při přepravě zboží z jednoho státu do druhého není předmětem kontroly jen druh a množství zboží, ale také spotřební daň…“ R. K.: „Je přesně stanoveno, které zboží podléhá spotřební dani, a celní orgány samozřejmě mohou kontrolovat i příslušné limity. A vzhledem k tomu, že celní správa je správcem spotřebních daní, kontrolujeme nejen mezinárodní, ale i vnitrostátní přepravy (například vína či lihu), a to u právnických i fyzických osob.“
„Jak je kontrolní činnost celních orgánů ve vztahu k silniční dopravě zajištěna?“ R. K.: „Ještě před vstupem ČR do EU začala celní správa pracovat na tom, aby k 1. květnu letošního roku vznikly tzv. skupiny mobilního dohledu. Bylo nutno připravit je po personální, technické i odborné stránce – prováděli jsme proto mimo jiné i řadu školení, například ve spolupráci s ministerstvem dopravy či Sdružením ČESMAD Bohemia. V současnosti má celní správa v rámci každého celního ředitelství tzv. hlavní skupinu mobilního dohledu a každý celní úřad má základní skupinu mobilního dohledu s potřebným technickým vybavením – celkem jich je 62 (včetně hlavních skupin). Vzhledem k tomu, že celních ředitelství je pouze osm a krajů čtrnáct, nekryje se působnost jednotlivých ředitelství přesně s hranicemi jednotlivých krajů.“
„Pokládáte stávající počet těchto skupin, respektive jejich technické vybavení, za dostačující?“ R. K.: „Poněvadž kontrolní úsilí hodláme dále zintenzivňovat, počítáme s dalším rozšiřováním počtu těchto skupin. Co se týče technického vybavení, řekl bych, že vzhledem k dostupným finančním prostředkům je dostačující; v současné době se již pomalu dostáváme na potřebný standard. Úzce také spolupracujeme s mobilními skupinami Centra služeb pro silniční dopravu, které jsou dobře vybaveny. Tato spolupráce je oboustranně přínosná i z toho důvodu, že mobilní skupiny centra služeb samy nemohou vozidla zastavovat.“
„Změnily se po vstupu ČR do EU nějak nedostatky zjišťované u dopravců?“ R. K.: „Struktura přestupků zůstává stejná – řidiči zejména nedodržují bezpečnostní přestávky a přetěžují vozidla, a to především ve vnitrostátní dopravě. Rozdíl je spíše v tom, že počet kontrol narůstá a prohlubuje se i jejich intenzita. Je to dáno i tím, že kontrolní orgány jsou lépe vyškoleny (školení probíhají neustále) a získaly již určité zkušenosti. Kromě toho se také prohloubila naše spolupráce s policií a ministerstvem dopravy a začaly fungovat určité meziresortní koordinační skupiny – zlepšuje se součinnost a kontrolní činnost je lépe směrována.“
„Tyto nedostatky spadají spíš do oblasti bezpečnosti silničního provozu než do celní sféry. Zaznamenali jste nějaké změny přímo v souvislosti s přepravou zboží?“ R. K.: „Pokud se jedná o zboží pod celním dohledem, zaznamenáváme zhruba stejné přestupky. Samozřejmě se jejich okruh zúžil v důsledku toho, že v rámci unie se zboží přepravuje volně.“ S. Š.: „Celní správa má v některých případech větší pravomoci než policie, neboť jsme složkou státního odborného dozoru. Na rozdíl od policie, která kontroluje vozidla a řidiče pouze na silnicích, můžeme provádět kontroly i ve firmách.“
„A provádíte je?“ R. K.: „Abych to upřesnil – ve firmách můžeme provádět dohlídky v rámci tzv. kontrol sociálního aquis, tedy kontrolovat tachografické kotoučky. Tyto dohlídky provádějí i dopravní úřady a na každý rok se stanovuje určitá kvóta takových kontrol. Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie až v květnu, pro dopravní úřady již byla kvóta stanovena. Celní správa se proto po dohodě s ministerstvem dopravy zaměřila na kontroly na silnicích; od prvního ledna však již počítáme i s dohlídkami ve firmách.“ S. Š.: „Kvóty kontrol pro každý stát stanovuje Evropská unie, a to ve výši jednoho procenta z předpokládaných uskutečněných přeprav. Ministerstvo dopravy přiděluje jednotlivým kontrolním orgánům počet tachografických kotoučků, který musí zkontrolovat. Lze říci, že za celní správu jsme požadovaný počet splnili již ke konci října. To však neznamená, že kontroly pro letošek končí – například překračování povolené doby řízení při přepravách ADR může mít velice neblahé následky, a riziko vzniku takových nehod proto hodláme nadále pomocí kontrol snižovat.“
„To je ale i otázka sankcí. Výše pokut, které může policie na silnici udělit, je omezena a dopravní úřady se ve správním řízení často drží také této nižší hranice…“ R. K.: „Máme podobné poznatky, navíc oproti policii máme tu nevýhodu, že můžeme udělovat sankce pouze za chybějící nebo neoznačené dálniční kupony – všechny ostatní přestupky musíme předávat dopravním úřadům, případně obcím s rozšířenou působností.“ S. Š.: „Celní správa s dopravními úřady spolupracuje, naši zástupci jsou zváni i na koordinační schůzky, které pořádá ministerstvo dopravy a jejichž cílem je sjednotit postup při správních řízeních a zamezit případným disproporcím v sankcích udělovaných jednotlivými úřady.“
„Vraťme se ještě ke kontrole dálničních kuponů. Jak byste po půl roce zhodnotil činnost celních orgánů na tomto poli?“ R. K.: „Myslím si, a opírám se přitom i o hodnocení Ústředního finančního a daňového ředitelství (ÚFDŘ), jež má problematiku dálničních kuponů na starosti, že naše výsledky v této oblasti jsou velice dobré, přestože počet našich pracovníků v terénu není příliš velký.“ S. Š.: „V oblasti silničních kontrol spolupracujeme nejen s policií a ministerstvem dopravy, ale i s ÚFDŘ, které je za distribuci dálničních kuponů zodpovědné. Právě při kontrolách těchto kuponů se jednoznačně potvrdilo, že více očí více vidí – počet sankcí udělených ÚFDŘ prodejcům, kteří dálniční kupon neoznačili, je téměř stoprocentní.“ Milan Frydryšek
