Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. (PSP ČR, Univerzita Pardubice) pro DN

K největším bolestem dopravy patří nedostatečný rozvoj infrastruktury

K největším bolestem dopravy patří nedostatečný rozvoj infrastruktury

Uplynulý rok byl pro obor dopravy a logistiky v České republice nesnadným obdobím. Ekonomická krize brzdila spotřebu i výrobu a zpomalený průmysl neposkytoval pro dopravce a logistiky dostatek zakázek. O hlavních momentech loňského vývoje jsme hovořili s poslancem Parlamentu ČR a vysokoškolským profesorem na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice Prof. Ing. Václavem Cempírkem, Ph.D.

Jak hodnotíte vývoj oboru dopravy oboru v České republice v uplynulém roce?

„Vývoj dopravy loni ve srovnání s rokem 2011 mírně stagnoval, u železniční nákladní dopravy lze očekávat snížení přepravy zboží v tunách podle předběžných výsledků zhruba o 6 procent a u silniční nákladní dopravy zhruba o 12 procent. Nižší výkony v přepravě byly způsobeny pokračujícím zpomalením ekonomického vývoje nejen v České republice, ale i v Evropské unii. Zvýšení poplatků mýtného na dálnicích a rychlostních komunikacích způsobilo, že se silniční dopravci ve větší míře snaží tyto úseky objíždět po pozemních komunikacích nižších tříd, čímž se prohlubuje jejich opotřebení a v úzkých hrdlech vznikají dopravní kongesce.

Je důležité připomenout také to, že zákon o veřejných zakázkách zpomalil výběrová řízení na výstavbu a opravy dopravní infrastruktury, takže určené finanční prostředky byly využity na poslední chvíli, kdy již mnohdy nejsou dodržovány teplotní režimy pro stavební technologie. To významně ovlivňuje kvalitu staveb a jejich životnost. Velmi dobrý vývoj zaznamenali operátoři kombinované přepravy, kterým trvale roste objem přeprav jak v kontejnerech, tak v posledním roce i v intermodálních návěsech na trasách Ostrava/Lovosice – Hamburk, Ostrava/Lovosice – Duisburg a Ostrava-Paskov – Verona.“

Doprava se však potýkala i s dalšími potížemi…

„Trvale je investičně opomíjena Labská vodní cesta, čímž trpí říční rejdaři, protože nízká plavební výška neumožňuje tento druh dopravy využívat pro přepravy hromadných substrátů s nízkou tunovou cenou. Přepravní objemy zboží pak přechází na pozemní druhy dopravy a ve větší míře na silniční nákladní dopravu. Zcela zásadním problémem v uplynulém roce byly potíže s centrálním regis-trem vozidel, který není funkční. Docházelo k váž-ným nedostatkům nejen v registraci vozidel, ale i spekulativním machinacím, jejichž důsledkem byly daňové úniky a omezování podnikání kvůli prodloužení lhůt spojených s registrací určeného vozidla. Tady je nutné, aby byl registr ve velmi rychlé lhůtě správně zprovozněn a evidence vozidel byla provázána na ostatní důležité registry státní správy.“

Jakými tématy z oblasti dopravy a dopravní infrastruktury se v uplynulém roce zabývala poslanecká sněmovna?

„Jedním ze zásadních témat ve sněmovně byla otázka zvyšování mýtného na dálnicích a rychlostních komunikacích v posledních dvou letech, které významně zatěžuje dopravce v silniční nákladní dopravě, a proto byla odsouhlasena možnost vracení poplatků dopravcům pro nákladní automobily, které přesáhnou určitý počet ujetých kilometrů. Jako kompenzace tohoto opatření bylo projednáno a odsouhlaseno vážení silničních nákladních vozidel na pozemních komunikacích. Další opat-ření se týkalo omezení reklamních zařízení v ochranném pásmu pozemních komunikací, které nabude účinnosti po pěti letech. Závěr roku přinesl tradiční schvalování rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na letošní rok. Rozpočet disponuje finančními prostředky v celkové výši 64,5 miliardy Kč, což je ve srovnání s loňským rokem o 1,5 miliardy Kč méně. Lze konstatovat, že všechny důležité dopravní stavby budou pokračovat ve výstavbě a připravují se další významné stavby.“

V čele ministerstva dopravy se v posledních letech střídají velmi rychle ministři. Má tato skutečnost negativní dopad na dopravní trh a budování infrastruktury?

„Častá obměna ministrů v posledních letech určitě negativně působila a působí na rozvoj dopravy jako systému. To se odrazilo i z dlouhodobého pohledu na neefektivním hospodaření v dceřiné společnosti ČD Cargo selháním všech kontrolních mechanismů. Nejsou naplňována doporučení a závěry dopravní politiky, protože dlouhodobě není nastavena a dodržována strategie resortu ministerstva dopravy střídáním ministrů a s nimi i vrcholového managementu. Tato destabilizace negativně působí na budování dopravní infrastruktury vracením nesprávného čerpání finančních prostředků z evropských operačních programů na její výstavbu nebo dokonce nečerpáním těchto prostředků z důvodu nepřipravenosti plánovaných staveb.

Špatná práce ministerstva dopravy se projevuje i v rychlém otevírání dopravního trhu konkurenci. Na dopravu se musíme dívat z pohledu systémového řízení ve veřejném zájmu. Proto by se měla i exekutiva zabývat na svých jednáních postavením dopravy v těchto intencích. Tak je tomu ostatně i ve všech vyspělých evropských zemích, ale náš dopravní obor se rozvíjí zcela opačně.“

Ministerstvo dopravy se podle dohody vládních stran sloučí s ministerstvem průmyslu a obchodu v jeden úřad. Očekáváte, že tento proces přinese spíše výhody, nebo nevýhody?

„Sloučení ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu si dovedu představit, ale nevidím ani překážky ve funkčnosti stávajícího stavu. Od sloučení ministerstev lze očekávat větší provázanost, která může pozitivně ovlivňovat řadu průřezových oblastí, jako je v oblasti výstavby dopravních staveb stavebnictví, u dodávek moderních dopravních prostředků strojírenství, v oblasti inteligentních zabezpečovacích a řídicích systémů elektrotechnický průmysl a podobně. Jak historie prokázala, doprava a hospodářství jdou spolu ruku v ruce. Doprava významně ovlivňovala a ovlivňuje rozvoj regionů příchodem průmyslu a logistiky.

Sloučením ministerstev lze očekávat nastavení jasnějších pravidel pro koordinaci a optimalizaci logistiky jako nedílné součásti dopravy, protože logistická a distribuční centra jsou umísťována na dopravní síti. Z uvedeného vyjádření vyplývá, že snad žádné nevýhody ze sloučení obou ministerstev nehrozí. V jiných evropských zemích je obvyklá forma ministerstev, která sdružují více sourodých oborů.“

Co by bylo třeba učinit a změnit, aby se dopravní obor v České republice co nejrychleji postavil na nohy?

„K největším bolestem v oboru dopravy patří bezesporu pomalý a nedostatečný rozvoj dopravní infrastruktury a její neprovázanost pro využití komodality v nabídce přepravních služeb. Z dlouhodobého hlediska jsme zanedbali výstavbu paralelního spojení rychlostní komunikace R35 k dálnici D1, která je v havarijním stavu z důvodu podudržovanosti. Chybí nám kvalitní propojení pozemními komunikacemi vyšších tříd ve směru na východ, sever a jih Evropy. Je nutné vynaložit veškeré úsilí na dobudování dálničního spojení D8 ve směru do Saska, jedné ze spolkových republik Německa. To významně zvyšuje provozní náklady silničním nákladním dopravcům v oblasti nabídky přepravních a logistických služeb. Neutěšený stav je i v propojení železniční infrastruktury na okolní země.

U téměř dokončeného 4. tranzitního železničního koridoru (Německo – Děčín – Praha – Česká Třebová – Břeclav – Rakousko) tkví problém v tom, že úsek mezi Prahou a Německem nebyl zahrnut do mezinárodních železničních koridorů. To znamená, že mezinárodní nákladní železniční koridory z východu a z jihu končí v Praze a nenají návaznost na západní Evropu.

Významným problémem v uplynulém roce byly potíže s centrálním registrem vozidel Státní organizace Správa železniční dopravní cesty musí stanovit technické parametry vlaků, aby nedocházelo k vyčerpávání kapacity na některých důležitých tratích, jako se například děje v současné době v traťovém úseku Praha – Česká Třebová – Ostrava. Z důvodu smíšeného provozu a vložení vysokého počtu expresních vlaků dochází k prodlužování jízdních dob u osobních vlaků a k výraznému zhoršení kvality poskytovaných služeb.“

Jaký vývoj očekáváte v dopravě v letošním roce?

„V dopravě očekávám mírné oživení, které bude zapříčiněno ozdravením ekonomiky realizací vládních opatření na podporu hospodářství přijatých v závěru minulého roku. Export produktů našeho průmyslu se pomalu vrací na tradiční trhy v oblasti východní Evropy, Balkánu, Asie i Blízkého a Středního východu. Velmi důležité pro letošní rok bude dopracování dopravní politiky na období let 2014 až 2020. Zároveň v letošním roce bude provedena rekodifikace právní úpravy ve věcech provozování dráhy a provozování drážní dopravy, která vyplývá z potřeby reagovat na změny, které v této oblasti nastaly od přijetí stávající právní úpravy obsažené v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že bude zpracován zákon o železničních drahách a železniční dopravě, nová právní úprava by měla zpřehlednit základní instituty v souladu s Evropskou unií. Cílový stav by měl posílit konkurenceschopnost železniční dopravy vůči ostatním dopravním módům.

Určitě významným okamžikem bude otevření tranzitního železničního terminálu společnosti METRANS v České Třebové, které je plánováno na jarní měsíce. Jedná se o první takový terminál v Evropě, který je alternativou ke klasické technologii řazení nákladních vlaků s využitím svážného pahrbku a velkou výzvou pro budoucnost nákladní dopravy. Pro dopravu jako takovou bude velkou poctou konání mezinárodního dopravního veletrhu Eurotrans v září v Brně, který by měl nastavit výhybky a cesty pro všechny dopravní a logistické obory pro další období.“

Pavel Toman

spinner