6. června 2018, Jiří Kladiva
V životě a v jazyce podnikatelském i politickém se ustálily některé činnosti a pojmy dříve téměř neznámé – jako třeba digitalizace, kyberkriminalita či udržitelnost. Dnes se budeme trochu věnovat tomu poslednímu, a to hned ze tří pohledů.
V Praze se před několika dny konalo zasedání Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC) k Agendě 2030 o naplnění cílů udržitelného rozvoje za účasti zástupců téměř 70 zemí. Má se skoncovat s hladem, bídou, nerovností a podpořit bezpečnější svět. Zasedání se účastnil současný předseda valného shromáždění OSN a ministr zahraničí Slovenska Miroslav Lajčák. Citujeme z jeho setkání s novináři: „Překvapilo mě, jak málo tady o tom hovoříme a málo o tom víme. Ale když například jedete do Indie, Etiopie či do Keni, všude vám s hrdostí referují, jak se o tom učí děti ve školách, jak jsou vládní rozvojové programy podřízeny splnění vyplývajících závazků. Agenda udržitelného rozvoje je v celém systému OSN dominantní. Jako předseda valného shromáždění budu připravovat čtyři setkání na vysoké úrovni a tři z nich budou věnována této agendě. V březnu to bylo o vodě, v květnu to bude o mládeži a v červnu o financování rozvoje.“
Náš druhý pohled patří významnému, a řekněme si upřímně, že v dopravě a logistice dosti málo známému nástroji udržitelnosti: mezinárodní Dohodě o usnadňování obchodu (TFA – Trade Facilitation Agreement). Dohoda je produktem Světové obchodní organizace (WTO) a nedávno zaznamenala své první výročí od vstupu v platnost 22. února 2017.
Jednání o dohodě, údajně ojedinělá v 23leté historii WTO, byla ukončena na 9. ministerské konferenci na Bali v roce 2013. Dohoda začala platit, když ji přijalo 164 členů WTO; nyní ji ratifikovalo 80% členů, čili 131 zemí. Dohoda usiluje o uspíšení pohybu, uvolňování a odbavování zboží přes hranice a předvídá snížení obchodních nákladů členů o 14%, přičemž by nejvíce měly získat rozvojové země. TFA má rovněž zkrátit dobu potřebnou pro import zboží o více než den a půl a pro export zboží o téměř dva dny. Generální ředitel WTO a někdejší brazilský diplomat Roberto Azavédo k tomu nedávno řekl: „TFA je jednou z největších obchodních reforem za nynější generace. Dramatickým snížením obchodních nákladů přenese velký užitek všem členům WTO, zejména však rozvojovým zemím.“ Dohoda je unikátní v tom, že dovoluje rozvojovým zemím uplatnit vlastní časové plány pro její uplatnění v závislosti na možnostech. Došlo v ní k zavedení tří kategorií – A, B, C – podle realizačních schopností členů a potřeby pomoci. Ještě připomenu, že WTO sídlí v Ženevě a vznikla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT. Její sekretariát má 643 úředníků reprezentujících 78 národů. Hlavním úkolem je dosahování rovnosti v rámci otevřeného trhu a omezování obchodních bariér.
Náš třetí pohled za udržitelným rozvojem se týká námořního sektoru. Zde se totiž na 1000 přístavů a přístavních podniků z více než stovky států zavázalo k plnění jeho 17 cílů podle OSN, jak píšeme v úvodu. Dne 22. března zastupovalo přístavy v Antverpách pět organizací při podpisu Charty světového programu udržitelnosti pro přístavy. Ty budou hlavně věnovat pozornost pěti bodům, které ve zkratce zmíníme.
Především chtějí přizpůsobovat své infrastruktury výzvám budoucnosti. Znamená to, že se chtějí nachystat na stále častější turbulence v počasí dané změnami klimatu. Jde též o zohlednění změn vlivem narůstající digitalizace. Dalším cílem je zlepšování vztahů k obcím kolem přístavních zařízení a k lidem postihovaným činnostmi přístavů. Důležitá je péče o bezpečnost: týká se jak bezpečnosti nautické, tak i ochrany před kyberkriminalitou. Patří k tomu rovněž ochrana citlivých zařízení před útoky. Přístavy se též zavázaly k průhlednosti při svých přístavně-politických rozhodováních a hodlají se starat o stejné pracovní příležitosti na trhu práce pro ženy a pro muže; chtějí rovněž vystupovat proti korupci. Samostatný bod se týká energie a klimatu. Navazuje se přitom na práce přístavního svazu IAPH, který předložil příslušný program již v roce 2008. Tehdy se zavázalo 55 velkých přístavů k aktivnímu působení v ochraně klimatu.
Podpisu přístavní charty (zkráceně WPSP) v Antverpách byla osobně přítomna belgická královna Mathilde a za přístavní svět ji svými podpisy stvrdily Organizace evropských přístavů (Espo), světová Síť přístavních měst (AIVP), Americký svaz přístavních správ (AAPA), světový Svaz vodní dopravní infrastruktury (PIANC) a Mezinárodní asociace přístavů (IAPH).
Jiří Kladiva
