23. března 2006
Dva dny odborných diskusí o strategiích rozvoje jednotlivých dopravních odvětví i o celkové dopravní strategii země, především s důrazem na výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury a zavádění moderních multifunkčních telematických služeb, přinesl na počátku března druhý ročník pražské mezinárodní dopravní konference Eurotraffic. Konferenci zahájil náměstek ministra dopravy Petr Pospíchal. Ve svém příspěvku připomněl strategii bezpečnosti silničního provozu, v níž si vláda vytkla za cíl snížit do roku 2010 úmrtnost na silnicích vzhledem k roku 2002 o padesát procent. Česká republika se od července stane 13. zemí Evropské unie, v níž bude pro řidiče platit bodový systém. Systém například v Itálii již po půlroce od jeho zavedení přispěl k poklesu počtu usmrcených o 18 procent, uvedl Petr Pospíchal. Ke třem čtvrtinám úmrtí na českých silnicích dochází na územích obcí či měst, upozornil. První náměstek ministra dopravy – státní tajemník Antonín Tesařík přednesl příspěvek věnovaný financování státní dopravní infrastruktury v České republice. Úkolem nové dopravní politiky, respektive její součásti – připravovaného Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), by mělo být s využitím reálných možností vícezdrojového financování nalézat řešení, která umožní postupně zajistit na dopravní stavby finanční prostředky ve výši 2,5 procenta HDP, která je obvyklá v zemích EU. Struktura financování dopravních staveb je dnes v ČR pětičlenná – peníze může poskytovat státní rozpočet, Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), Evropská investiční banka (EIB), fondy EU a soukromý sektor (prostřednictvím Public Private Partnerships – PPP). Antonín Tesařík dále informoval o tom, že v příštím programovacím období (2007 až 2013) EU by již měl jako zdroj finanční podpory figurovat samostatný Operační program Doprava a že na ministerstvu dopravy probíhá v současné době výběrové řízení na projektového manažera pro přípravu budoucích projektů PPP. Ředitel odboru strategie Ondřej Jašek přiblížil strukturu a cíle GEPARDI, jedné z návazných sektorových strategií nové dopravní politiky. GEPARDI lze podle něj stručně charakterizovat jako strategický rámec, který by měl s ohledem na finanční možnosti pomoci efektivně řídit rozvoj dopravní infrastruktury v letech 2007 až 2013. Investiční potřeby rozvoje dopravní infrastruktury pro toto období jsou totiž nemalé – 728 miliard Kč. Program GEPARDI by měla nejpozději do poloviny roku po zapracování připomínek SEA (proces posuzování dopadů nových koncepcí na životní prostředí) dostat ke schválení vláda. Vít Janoš z dopravní fakulty ČVUT se ve svém příspěvku zamyslel nad problematikou financování veřejné dopravy v regulovaném konkurenčním prostředí. V současné době vedle sebe vznikají dvě paralelní sítě: jedna ztrátová, kterou objednává stát a dokáže ji i integrovat, a druhá, ekonomicky soběstačná, která se však integraci vymyká, uvedl Vít Janoš. Funkční integrace systémů veřejné dopravy je přitom jednou z priorit nové dopravní politiky. Tuto integraci umožňuje podle Víta Janoše nejlépe princip regulované konkurence. K nastolení podmínek pro její zavedení však bude třeba vytvořit zákon o veřejné dopravě. Mýto nejlépe již od 3,5 tuny Druhý odpolední blok konference nazvaný Inteligentní dopravní systémy zahájil náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek, který svůj příspěvek zaměřil na projekt zavedení elektronického mýta. Podle jeho slov je chybou, že projekt zatím počítá pouze se zpoplatněním vozidel nad 12 tun. Stát tak přijde o značnou finanční částku. Náměstek ministra v této souvislosti informoval, že příští měsíc ministerstvo dokončí materiál, který navrhuje zpoplatnit vozidla nad 3,5 tuny, a předloží jej k projednání vládě. Vedoucí partner oddělení poradenství společnosti Deloitte Česká republika, B.V., Jiří Polák v následující přednášce upozornil na to, že parametry připravovaného mýtního systému v České republice musejí odpovídat podmínkám stanoveným Evropskou unií – bez nutnosti naplňovat evropskou legislativu by český systém mohl být jednodušší. Jiří Polák dále hovořil o problematice elektronického výběru poplatků z hlediska ekonomických aspektů a cílů. Za mýtus označil názor, že výběrem mýta stát získá dostatek finančních prostředků na rozvoj dálniční sítě. Podstatnou otázkou podle jeho slov zůstává, kolik vybraných peněz zbude po odečtení provozních nákladů a investic. V budoucnu by se podle něj měl mýtný systém rozšířit o další funkce, například by měl rozlišovat různou výši zpoplatnění podle časových pásem. Dopravní telematika nabízí rychlé a levné řešení Řešení problémů spojených s nárůstem silniční dopravy je podle viceprezidenta společnosti Eltodo EG Pavla Přibyla možné nalézt ve využívání inteligentních technologií při řízení dopravy. Zatímco u infrastruktury dosahuje inovační cyklus 20 až 50 let a inovační cyklus nových technologií v automobilech, které pomáhají řešit dopravní problémy (navigační systémy, asistenční systémy řidiče), šest až devět let, systémy dopravní telematiky lze dodat za 18 až 24 měsíců. Pavel Přibyl rovněž krátce představil některé již realizované projekty, například Hlavní dopravní řídicí ústřednu v Praze, adaptivní řízení světelných křižovatek v Praze či řízení provozu v pražském tunelu na Zlíchově. Evropský družicový systém pro určování polohy Galileo je největším projektem, v němž se spojují síly veřejného a soukromého sektoru (PPP), uvedl Miroslav Svítek z Fakulty dopravní ČVUT. Galileo bude mít podle jeho slov lepší parametry než stávající systém GPS: vyšší spolehlivost, bezpečnost a dostupnost. Umožní rovněž nasazení moderních telematických aplikací a vznik nových inteligentních dopravních služeb, které pokryjí potřeby bezpečnosti a logistiky v dopravě. Nezanedbatelným přínosem bude také to, že systém Galileo by měl v Evropě vytvořit na 140 tisíc nových pracovních míst. Martin Kučera ze společnosti ELTODO dopravní systémy hovořil o využívání strategických detektorů pro sběr informací o dopravní situaci. Technické řešení těchto zařízení může být různé, důležité však je, aby vyžadovala budování dodatečné infrastruktury v co nejmenší míře a byla snadno propojitelná s dopravními informačními centry, řekl. Od
1. března již probíhá zkušební provoz strategických detektorů na dvou důležitých komunikacích v Praze – v ulici K Barrandovu a na Jižní spojce, uvedl Martin Kučera. Telematika na železnici: v regionech i celoevropsky Využití telematických aplikací není vázáno pouze na silniční dopravu, ale nachází významné místo i v dopravě železniční. František Kopecký ze společnosti KPM Consult v této souvislosti upozornil na to, že ministerstvo dopravy se telematickými aplikacemi v železniční dopravě zabývalo v různých projektech, například ITS v dopravnětelekomunikačním prostředí ČR, Rozvoj ITS ve vazbě na výkon státní správy a územní samosprávy i v rámci účasti ČR v evropském projektu Galileo. Telematika nachází na železnici uplatnění například jako takzvaná manažerská telematika, která umožňuje při řízení systému vybírat z nabídky různých dopravců. Významné místo zaujímá telematika při zapojování mimokoridorových železnic do dopravních systémů například v rámci krajů. Aby však bylo možné rozvíjet nové služby, které telematika poskytuje, musí být zajištěno vzájemné sdílení informací ve všech aplikacích, subsystémech a systémech, zdůraznil František Kopecký. Z celoevropského hlediska se telematika v nákladní železniční dopravě uplatní například při využívání informačních systémů (sledování nákladů a polohy), systémů řazení vlaků, rezervačních systémů (rezervace tras vlaků) a rovněž při zabezpečování spojení s jinými druhy dopravy či pořizování elektronických dokumentů. Široké využití nalezne telematika v intermodální a multimodální dopravě a uplatní se také například v „city logistice“, v cen-trech multimodální dopravy a v dalších oblastech, uvedl dále František Kopecký. (pat/jet)
