23. března 2013
Ředitelství silnic a dálnic dopravcům koncem ledna rozeslalo další výzvy k úhradě údajných nedoplatků na mýtném, které dopravci v mnoha případech označují za neopodstatněné. O tom, co dopravcům konkrétně vadí a jak v této věci probíhá komunikace s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic, jsme hovořili se zástupcem generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia Mgr. Vojtěchem Hromířem.
O změnu ve způsobu hrazení nedoplatků mýtného se snažíte dlouhodobě. Podařilo se již v tomto směru něco změnit?
„Jde nám především o to, aby český mýtný systém byl uživatelsky přívětivější a spravedlivý. Naši členové jej často srovnávají se systémy v Rakousku či Německu, které však označují za jednodušší, transparentnější a přívětivější. Dlouhodobě se proto snažíme o nápravu některých nedostatků a musím říci, že něco se opravdu změnilo k lepšímu. Především se před dvěma lety po-dařilo zprovoznit portál IWP, na kterém si dopravci mohou okamžitě ověřit, zda mají nějaké nedoplatky na mýtném, a v případě, že incident byl zaznamenán kontrolní branou, mohou nedoplatek ihned uhradit. To dříve možné nebylo a dopravci o případných nedoplatcích vzniklých často třeba nefungující mýtnou branou vůbec nevěděli. Řidiči pak zbytečně platili pokuty. Rádi bychom, aby možnost úhrady přímo z kanceláře přes webovou aplikaci byla časem rozšířena i na ostatní brány a dopravci kvůli tomu nemuseli jezdit na kontaktní místa.“
Spouštění portálu IWP bylo součástí dohody s tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou…
„Ano, a i další úspěch, snížení sazby mýtného pro autobusovou dopravu, byl její součástí. Mimochodem, toto snížení bylo plně v souladu s veřejným zájmem podpořit hromadnou dopravu a motivovat cestující, aby dávali přednost autobusům před osobními vozidly. Důležité je, že dohoda s ministrem dopravy o vývoji mýtných sazeb v letech 2011 až 2014 a dalších opatřeních je komplexní. Nelze tedy výši vybraného mýtného v jednotlivých letech hodnotit samostatně. Sice je v poslední době patrný určitý pokles ve výběru daný tím, že dopravci začali více používat ekologicky šetrnější vozidla, ale pokud vezmeme v úvahu všechny čtyři roky, nepochybně za celou tuto dobu dojde k nárůstu.“
Dohoda se týkala rovněž zavedení množstevních slev na mýtném. Část dopravců jejich prosazení pokládá za úspěch, ale mnozí mají výhrady, že limity jsou nastaveny příliš přísně a jen málokdo na slevy dosáhne…
„Přestože na tyto slevy skutečně dosáhnou jen největší plátci mýtného nebo přesněji provozovatelé vozidel s největšími úhradami, pokládáme jejich zavedení za úspěch. Sice ne každému se to líbí, ale toto opat-ření je svým způsobem spravedlivé, protože slevy jsou kompenzací za zvýšení mýtných tarifů právě pro vozidla, za která se platí nejvíce.“
Co je podle vás třeba v mýtném systému dále zlepšit?
„Existuje řada témat, u nichž se nám zatím s ŘSD nepodařilo najít společnou řeč. Tím nyní nejaktuálnějším je pro nás velice traumatizující způsob vymáhání mýtných nedoplatků. Naše námitky se nemění a hlavní výhradu máme k tomu, že nedoplatky jsou vymáhány s velkým zpožděním a ne od každého. V letošním roce se po dopravcích vymáhají nedoplatky za rok 2011, a to v čase, který daleko přesahuje možnosti dopravců přenést takové náklady na zákazníky. Zásadní je rovněž to, že se domníváme, že nejsou spravedlivě vymáhány nedoplatky od českých a zahraničních dopravců, případně od dopravců s předplácenými jednotkami. Jistě, je pohodlnější a jednodušší vyžadovat doplatky od firem, které platí přes faktury nebo karetní operátory, než pracně dohledávat ty, kteří si jednotky předplácejí, což jsou především zahraniční dopravci. Ovšem ti, kdo platí v systému post-pay, platí na mýtném měsíčně již bez tak obrovské částky a platí poctivě. A způsob vymáhání s pohrůžkou žalob, které se soustřeďuje především na ně, vnímají jako velkou nespravedlnost.“
Sdružení ČESMAD Bohemia již loni upozornilo, že výzvy na úhradu nedoplatků mají řadu chyb…
„To je další skutečnost, která nám velice vadí. Na základě rozpisů nedoplatků, které máme k dispozici, a podle informací našich členů je v nich stále hodně chyb. Příkladem může být situace, kdy dopravci je účtován nedoplatek za jízdu po obchvatu Plzně, přestože vozidlo z nějakého důvodu projíždělo přes město. Také na dálnici D5 jsou některé souběžné komunikace, které někdy vozidla používají, a přesto je firmám předepsán nedoplatek za jízdu po dálnici, po níž se jejich vozidla vůbec nepohybovala. Totéž se děje na pražském konci dálnice D1 v případě, že vozidlo jede na D11 a použije už od Modletic kratší trasu. Další chyby se pak objevují u autobusových dopravců, kde je trasa jasně dána schválenou linkou.
V případě jediné chybějící transakce, kde by se dalo předpokládat, že systém průjezd automaticky dopočítá, je dopravce evidován jako neplatič. A dopravci nechápou, že se o tomto nedoplatku dozvídají třeba až po dvou letech. Navíc v rozpisech se objevují třeba i úseky, které již firma doplatila na kontaktních místech, ale protože systém nedokázal platbu spárovat s chybějící transakcí, jsou dopravci o tyto platby upomínáni. A dokonce se tam objevují úseky, které firma zaplatila prostřednictvím internetového portálu IWP, který jinak funguje dobře. Těch chyb je prostě příliš a tak sofistikovaný systém by přece neměl pracovat pouze na základě domněnek… “
Je vůbec reálné s takovým odstupem zjistit, zda se jedná o právem vyžadovanou platbu?
„To je také zásadní problém. Nejenže toto dohledávání je velice náročné, ale vzhledem k času, který mu pracovníci firmy věnují, i finančně velice nákladné. Tudíž řada firem, než by kvůli byť neopodstatněné výzvě na doplacení pěti set Kč vynaložila mnohem víc prostředků, raději požadovanou částku zaplatí, i když k tomu třeba vůbec nemá důvod. Vzhledem k počtu chyb, na něž jsme narazili, je to nekorektní jednání, na které nejvíce doplácejí opět ti poctiví.“
Co dalšího je třeba podle vás v mýtném systému zlepšit?
„Dalším přetrvávajícím problémem jsou kauce za palubní jednotky a jejich následné vracení. Naši členové kritizují jejich výši – 1500 Kč, která v žádném případě neodpovídá hodnotě jednotky, a to ani včetně manipulace s ní, a také skutečnost, že kontaktní a distribuční místa někdy odmítají převzít od dopravců zpět jednotky, které se jim zdají trochu špinavé nebo nějak poškozené. Vzhledem k tomu, že krabička je čtyři nebo pět let umístěna za oknem nákladního vozidla v prostředí, které nebývá vždy sterilně čisté, a že za tuto dobu soustavného provozu má jednotka zcela jistě nulovou zůstatkovou hodnotu, pokládáme to, že dopravce přesto zpět 1500 Kč nedostane, za evidentně zbytečnou tvrdost systému.
Navíc čeští dopravci mohou tuto praxi porovnat s Rakouskem, kde se distribuují obdobné jednotky, ale platí se jen manipulační poplatek ve výši 5 €. A je-li následně krabička v jakémkoli stavu vrácena, dopravce není nijak penalizován. Naším zájmem je, aby se nám pro ještě zbývajících tři a půl roku fungování stávajícího systému podařilo s ŘSD a ministerstvem dopravy vyjednat určité úpravy smluvních podmínek, které regulují možnosti požadovat nedoplatky za mýtné a upravují i další vztahy mezi provozovatelem a uživateli systému. Věřím, že k tomu i přes stávající názorové neshody najdeme vůli na obou stranách.“
Jak by měl fungovat nový mýtný systém?
„Již nyní se jako aktuální téma začíná jevit interoperabilita mýtných systémů a její důležitost se bude stále zvyšovat. Zatím se o ní hovoří převážně teoreticky, a pokud nepočítáme některé pokusy v Evropě, pouze v Německu a Rakousku se používá jednotka, která je schopná odečítat mýtné v obou zemích. Naším přáním samozřejmě je, aby palubní jednotky, které se v České republice budou používat od roku 2017, byly v tomto směru mnohem modernější.
A co se týče nového mýtného systému, obecně nám jde především o to, aby v něm byly eliminovány všechny hlavní problémy současného systému. K tomu bychom rádi přispěli i my už v přípravné fázi, kdy se bude připravovat zadání pro tendr. To je po zkušenostech ze současného systému kritické období. Stejně jako ŘSD a ministerstvo dopravy i my jsme nasbírali spoustu zkušeností, které mohou přispět k větší kvalitě nového systému.“
Milan Frydryšek
