2. září 2004
Česká republika je již více než sto dní plným členem Evropské unie. Mezitím proběhly volby do Evropského parlamentu a rekonstrukcí prošla i česká vláda. Co tyto změny přinesly oboru dopravy, o tom jsme hovořili s prezidentem Svazu dopravy a viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ing. Jaroslavem Hanákem.
„Přinesly první dny po vstupu ČR do Evropské unie v dopravě nějaké neočekávané změny?“
„Vstup země do EU nepřinesl nic, co bychom nečekali. Pro obor dopravy i pro celou ekonomiku země je samozřejmě nesmírně pozitivní to, že kamiony již nemusejí stát ve frontách na hranicích. Po vstupu se ovšem také ukázalo to, co podnikatelé tvrdili již dlouho: že je v České republice nadbytek dopravních kapacit. Nadbytek kapacit (mimo jiné i v souvislosti se stoupající cenou ropy) na českém trhu poškozuje domácí i mezinárodní dopravu, protože dopravci mohou zvýšené vstupní náklady jen nesmírně obtížně započítávat do ceny dopravní služby. To je skutečně velmi závažný problém.Nyní bude pro vývoj celé naší ekonomiky i nadále rozhodující zvyšování produktivity práce; v tomto ukazateli dosud za Evropou značně zaostáváme.“
„Parametry hospodářského života ovlivňuje vláda svou politikou a parlament přijímanými zákony. Vláda prošla rekonstrukcí – co to znamená pro dopravce?“
„Pro dopravce je na jedné straně dobré, že ministerstvo dopravy stále řídí pan Milan Šimonovský, neboť nový ministr (a s ním i jeho spolupracovníci) by potřeboval několik měsíců, aby se ve svém úřadu zorien-toval. Takto je ministerstvo stabilizováno a ministr Šimonovský snad bude mít možnost dovést do konce rozpracovanou koncepci nové dopravní politiky. Nepokládám však za šťastné, že právě on bude dokončovat návrh zákona o pozemních komunikacích – jeho názory se dosti odlišují od pohledu, který na tuto problematiku mají podnikatelé. Mám na mysli zejména velmi nešťastnou verzi bodového hodnocení řidičů, podle níž by profesionální řidiči měli být postihováni dvojnásobnými sankcemi než ostatní. Pro podnikatele je nepřijatelný i všeobecný zákaz předjíždění kamionů.
Obávám se rovněž, že pan ministr Šimonovský za naši věc dostatečně nebojoval ani na poradě ministrů členských zemí v Lucemburku, kde bylo třeba dohodnout sjednocení zákazů jízd v Evropě. Chci věřit, že se nakonec najde trochu dobré vůle, aby dopravci mohli dojíždět aspoň do svých mateřských firem a jejich kamiony nemusely stát na silnici. Myslím, že tady stále zůstává otevřené pole pro jednání.
Další věcí je to, že po státních orgánech požadujeme, aby veřejnosti zajistily zpřístupnění evropské legislativy, kterou ČR svým vstupem přijala. Při podnikání je třeba dodržovat všechny platné předpisy, mnozí dopravci ovšem řadu předpisů znát nemohou, protože je velmi nesnadné se k nim dostat. Potřebujeme, aby naše podnikatelská veřejnost měla rychlý přístup ke všem nařízením a směrnicím, a to v českém autorizovaném překladu. Neautorizovaný překlad totiž nemusí být právně závazný. Při kontrolách by pak mohla dopravce čekat velmi nepříjemná překvapení…“
„To ovšem je také problém bruselské byrokracie, protože ne vždy jsou aktuální předpisy v Bruselu bezproblémově dostupné…“
„V této souvislosti pokládám za nešťastné, že Česká republika nemá v Bruselu větší počet svých lidí.
Spolupracujeme se Sdružením ČESMAD Bohemia, které má v Bruselu své zástupce, ale potřebovali bychom ještě mnohem více lobbovat u poslanců Evropského parlamentu a mít také snadnější přístup na jednotlivá ředitelství Evropské komise.
Další země, které s námi do Evropské unie vstupovaly, třeba Polsko a Maďarsko, mají v Bruselu mnohem větší zastoupení i mezi úředníky na ředitelství, ČR je v tomto ohledu pozadu. Je to zcela jistě chyba politiků, ale možná se tak projevuje také nedostatečná aktivita našich podnikatelů.Myslím, že se tato věc podcenila už před několika lety – tým pana Teličky jistě pracoval velmi dobře, ale vláda i jednotlivá ministerstva měly postupovat razantněji a snažit se dostat do evropských úřadů více našich lidí.
Ve výboru pro dopravu Evropského parlamentu budou dva naši poslanci, Petr Duchoň a Jaromír Koh-líček. Věřím, že si brzy najdou čas, aby se setkali se zástupci dopravců, že vyslechnou naše problémy a pomohou nám v Bruselu lobbovat, a to v zájmu nejen našem, ale především České republiky.“
„Zmínil jste novou dopravní politiku, kterou připravuje ministerstvo dopravy. Co by tento dokument měl podle vás především obsahovat?“
„Pro nás budou klíčové tři věci. V oboru dopravy potřebujeme zejména rovné právní a podnikatelské prostředí s odpovídajícími kontrolními mechanismy. To je to nejzákladnější, co podnikatel potřebuje, ale dnes u nás takovéto prostředí stále ještě není. Je třeba, aby s tím nová dopravní politika počítala. Za druhé musí být jasně deklarována rychlá výstavba dopravní infrastruktury a jejích oprav. Současný stav dopravní infrastruktury je podle mne brzdou rozvoje celé české ekonomiky.
A za třetí by měla nová dopravní politika přinést důraznější podporu veřejné dopravy včetně vybudování a rozšiřování integrovaných dopravních systémů. To je jedna z mála posledních šancí, jak vytvořit alternativu k individuálnímu motorismu. Kamiony možná poškozují silnice, ale individuální motorismus je největším viníkem vysoké nehodovosti a nejvíce ohrožuje životy lidí. Veřejná doprava u nás vždy měla významné postavení a jakékoli její oslabení by bylo velkou chybou. Ne-smíme se třeba bát uzavřít centra měst a nechat je jenom pro hromadnou dopravu. A tak, jako to mají v jiných evropských zemích, vyhradit na silnici pásy pouze pro autobusy – ve Skotsku jsem takové vyhrazené pruhy viděl dokonce i na dálnici. To vše by měla nová dopravní politika podporovat.“
„Měl by se stát v rámci nové dopravní politiky podílet na budování veřejných logistických center?“
„Veřejná logistická centra spojující různé druhy dopravy podle mého názoru zatím v ČR chybějí a jsem velkým zastáncem jejich budování se státní podporou. Stát i kraje by se měly v této oblasti velmi výrazně angažovat a výstavbu takových center podporovat z prostředků svých i z peněz získaných k tomuto účelu z EU. Veřejná logistická centra zlepšují podmínky distribuce zboží a přinášejí tak impulzy pro růst ekonomiky. Potřebovali bychom minimálně čtyři až pět takových center, jaká mají zejména v Německu, ale také v Itálii a mnoha evropských zemích.“
„Jak by taková podpora mohla konkrétně vypadat? Měl by stát sám zakládat společnosti, které by se o výstavbu a provoz center staraly?“
„To je otázka specifických podmínek projektu, někde by se toho mohl ujmout kraj, pokud je vlastníkem pozemků, které jsou pro takový projekt klíčové. Jinak by se v zásadě mělo jednat o společné projekty státu, krajů, obcí a pochopitelně podnikatelů, a to nejen domácích, ale klidně i zahraničních. Česká podnikatelská obec by ovšem samozřejmě u těchto projektů neměla chybět.“
„V minulosti jste často kritizoval nedostatečný státní dozor v oblasti dopravy. Jak se tato situace změnila v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie?“
„Skutečně jsem v této oblasti velkým kritikem státního aparátu, ale je třeba uznat, že v poslední době se situace poněkud zlepšila a ČR začala splňovat parametry povinné jednoprocentní kontroly. Přispěla k tomu negativní zpráva, kterou o situaci v této oblasti na konci loňského roku vypracovalo ředitelství pro dopravu Evropské komise. V červnu proběhla zpětná kontrola a ta už asi dopadla lépe. Jenom škoda, že ministerstvo nemělo zájem informovat podnikatele o jejím výsledku.
Konečně se také začaly vybírat kauce od zahraničních řidičů. Ve srovnání s tím, jak probíhá kontrola kamionů a udělování sankcí za zjištěné nedostatky například v Německu či Rakousku, to jsou sice jen první vlaštovky, ale je dobře, že se něco pohnulo. Kontroly by se také měly zaměřovat zejména na malé firmy, které provozují jedno až pět vozidel, protože právě tyto firmy nejčastěji nedodržují směrnice o pracovní době řidičů i mnohé další zákony a nařízení. To se zatím nekontroluje a pro trh a rovné konkurenční podmínky na něm má tato situace negativní důsledky. Vážení nákladních vozidel je jistě důležité, ale jsem stále přesvědčen, že přetěžování se týká především vozidel přepravujících dřevo a materiály z lomů. Na tuto oblast by se měly kontroly zaměřovat především. A snad i na kamiony velkých logistických řetězců, na nichž jsou často naloženy palety se zbožím bez ohledu na jeho hmotnost.“
„Silniční dopravu čeká v nepříliš vzdálené budoucnosti zavádění mýtného. Co na to dopravci?“
„Premiér Stanislav Gross ještě jako ministr vnitra prohlásil, že by se mělo mýtné zavádět co nejrychleji. Já to samozřejmě chápu, na druhou stranu však je třeba nepodlehnout tlaku určitých skupin, které by na za-vádění mýtného chtěly pouze vydělat peníze. Mýtnému se asi nevyhneme, musí však být zavedeno co nejlevněji, protože peníze vydané na jeho zavedení budou chybět v prostředcích na výstavbu a opravy komunikací.
Především nesmí zavedení mýtného ohrozit českou silniční dopravu, která se dnes i tak potýká s obrovskými problémy. A vybrané peníze musejí jít opravdu do silniční infrastruktury, i když to představuje stále jen procenta nutných nákladů. Další věcí je to, že současný stav, kdy na našich dálnicích dochází k radikálnímu nárůstu počtu cizích kamionů, je nutno bez ohledu na stanovisko Evropské unie řešit ihned – zdražením jednodenních známek na zhruba 40 €, tak, jako to provedlo Polsko. Možná nás jednou za porušení směrnic bude EU trestat, ale škody na naší dálniční a silniční síti, které vznikají, včetně souvisejícího nárůstu nehod naší zemi nikdo nenahradí.“
„Další aktuální otázkou je budoucnost české vodní dopravy. V červnu odeslal Svaz dopravy a průmyslu, jehož jste místopředsedou, dopis tehdejšímu premiéru Vladimíru Špidlovi ohledně problémů s plavbou na Labi. Reagovala vláda nějak na tento dopis?“
„Zatím na tomto problému pracovala meziministerská komise. Problémem je však trvale negativní stanovisko ministerstva životního prostředí, které se nezměnilo ani s rekonstrukcí vlády. Nyní se budeme muset znovu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Mílem k této věci vrátit a jednat o ní. Je třeba, aby vláda jednoznačně a definitivně rozhodla, zda se budou stavět jezy a jaká je budoucnost vodní dopravy u nás. A aby to veřejnosti jasně sdělila.“
„Očekáváte, že s obnovenou vládou bude jednání jednodušší než s vládou předchozí?“
„Ze slov nového premiéra vyplynulo, že chce být razantní, racionální a progresivní. A tak chci věřit tomu, že když bude mít odpovídající informace – a já jsem ho již informovoval, že například budování a obnova dopravní infrastruktury představuje pro celou ekonomiku skutečně klíčovou věc – vláda se problémům oboru dopravy začne věnovat důkladněji.“
Pavel Toman
