25. listopadu 2004
O nutnosti zapojit soukromý kapitál do výstavby silnic, železnic, nemocnic a další infrastruktury se hovoří již několik let. Příprava samotných projektů však stále vázne. Proč? Odpověď na tuto otázku se na počátku listopadu v Praze snažili nalézt účastníci konference na téma spolupráce státu a soukromých firem v rámci Private Public Partnership (PPP). Jedním z hlavních důvodů pomalé přípravy projektů je podle účastníků konference především stále ještě nedostatečné právní prostředí v České republice. To potvrzuje i vedoucí českého vládního PPP centra Filip Drapák. „Musí se změnit zejména zákon o koncesích, zákon o rozpočtových pravidlech, zákon o zadávání veřejných zakázek a některé další odvětvové předpisy. Bez toho to prostě nepůjde,“ říká. Vláda podle něj o těchto problémech ví a potřebné návrhy novelizací intenzivně připravuje. Všechny uvedené legislativní změny chce prosadit nejpozději do konce příštího roku.
Špatná zkušenost varuje Pomalý postup při přípravě projektů PPP do jisté míry souvisí s krachem první vlaštovky spolupráce státu a soukromé firmy – výstavby dálnice D47, kterou mělo zajistit izraelské konsorcium Housing & Construction (H&C). Vláda smlouvu o realizaci projektu loni vypověděla z důvodu přílišného rizika pro stát. To však podle Filipa Drapáka neznamená, že by byl celý projekt úplně špatný. „Zásadní chybou bylo, že tehdejší vláda nevyhlásila na projekt D47 výběrové řízení. To by se už v žádném případě nemělo opakovat,“ řekl. Ani další zkušenosti státu se spolufinancováním projektů soukromou firmou nejsou jen kladné. Ke zdařilým příkladům patří například převedení správy a údržby veřejného osvětlení v Praze či stavba brněnské vodovodní sítě, kterou navíc podpořily i peníze z fondů Evropské unie. Naopak silnou kritiku sklízel projekt Internet do škol. „Se spuštěním systému rozhodně nespěcháme, nechceme udělat chybu,“ zdůraznil Filip Drapák.
Mýty kolem PPP Jedním z mýtů spojených s projekty v rámci PPP je to, že jsou levnější. To však odmítá zástupce generálního ředitele Partnerships UK Michael Gerrard. „Projekty PPP dokonce vycházejí asi o dvě procenta dráž, ale jejich výhodou je plnění stanovených termínů i plánovaných nákladů,“ říká. Česká vláda si přitom od účasti soukromých firem na veřejných projektech slibuje především lepší služby a celkové nižší náklady. Daňoví poplatníci by údajně měli ušetřit díky nízkým nákladům na údržbu. „Dnes dá stát zakázku firmě, která nabídne nejnižší cenu. Tu firmu však vůbec nezajímá, jak vysoké budou následné náklady na údržbu, a celkově se tak projekty prodražují,“ řekl Filip Drapák. Manažer finančních rizik Jiří Witzany také odmítá časté tvrzení, že soukromý kapitál zajistí investice bez zatížení veřejných rozpočtů. „Finanční perpetuum mobile neexistuje, veřejné stavby realizované cestou PPP vždy nutně vedou k více či méně skrytému zadlužení rozpočtů nebo k dalšímu zatížení daňových poplatníků,“ říká. Každá soukromá firma bude totiž investovat pouze tak, aby z toho měla zisk.
První projekty už letos Ministr financí Bohuslav Sobotka se i přes nevyřešené problémy chystá ještě do konce roku předložit vládě ke schválení pilotní projekty, na nichž se má ověřit spolupráce veřejného a soukromého sektoru při realizaci některých investičních akcí. „Návrhy na konkrétní investiční akce zatím pečlivě zkoumáme,“ odmítl ministr zveřejnit konkrétní seznam investičních akcí, které jsou ve hře. Podle údajů z ministerstva dopravy by mezi prvními projekty v rámci spolupráce PPP měla být výstavba dalšího úseku rychlostní komunikace R4 z Prahy na Strakonice, na jejíž přípravě se pracuje již několik let. „Záleží na kvalitě prvních projektů, zda se odstartuje spolupráce v rámci PPP i v České republice v masovějším měřítku,“ tvrdí ministr dopravy Milan Šimonovský. Dalším vhodným projektem by mohla být výstavba dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. „Naše ministerstvo zkoumá možnost výstavby vytipovaných úseků silnic a dálnic metodou PPP. Mezi vybranými komunikacemi je rovněž část této dálnice D3 v úseku Tábor – Soběslav – Bošilec,“ potvrdil Milan Šimonovský. Další projekty budou i z jiných resortů, jako jsou obrana, školství i zdravotnictví. Filip Drapák je však zatím odmítá specifikovat. „Také odhad celkové hodnoty prvních projektů je zatím předčasný,“ zdůraznil. Již dříve však Fond národního majetku uvedl, že by soukromé firmy mohly do zakázek státu investovat v příštích dvou letech asi 15 až 30 miliard Kč ročně. V době, kdy se celý systém rozjede a zapojí se do něj kraje a obce, by to mohlo být až 50 miliard Kč ročně. Znamená to, že spolupráce státu a firem pod zkratkou PPP by v ČR mohla tvořit asi 10 až 15 procent všech veřejných investic.
Vznikne nová asociace Zájmy státu by v rámci PPP projektů mělo zajišťovat PPP centrum. Ještě v listopadu by měla vzniknout Asociace PPP, která naopak bude hájit zájmy soukromých firem. Jejími členy se má stát více než 50 předních firem ze stavebnictví, bankovnictví, poradenství či právních služeb. Mezi zakládajícími členy jsou kromě České spořitelny také například Komerční banka, ČSOB, HVB Bank nebo Citibank. Ze stavebních společností jsou zastoupeny mimo jiné Skanska, Metrostav, Hochtief, SMP nebo ŽS Brno. Tomáš Johánek
