12. dubna 2014
Podpora 319 hlavních námořních přístavů na evropském pobřeží, zjednodušení celních procedur, vznik nových pracovních míst, větší efektivita přístavu, zvýšení bezpečnosti či lepší ochrana životního prostředí – to jsou některá z aktuálních témat námořní politiky Evropské unie, s nimiž v březnu v Bruselu novináře seznámili zástupci Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu Evropské komise.
Po moři se v současnosti dopravuje 74 procent zboží, které míří do Evropy či z ní, avšak pětina z tohoto množství prochází jen třemi přístavy – Rotterdamem, Hamburkem a Antverpami. V důsledku toho dochází k přetížení těchto center a vznikají dodatečné náklady jak pro námořní dopravce, tak pro provozovatele pozemní dopravy, tedy i pro konečné spotřebitele. Navíc se očekává, že do roku 2030 doprava vzroste o dalších padesát procent. Rozvoj námořních přístavů je proto podle Evropské komise důležitým motorem evropské ekonomiky.
Nová opatření by podle Evropské komise mohla evropské ekonomice během následujících šestnácti let ušetřit až deset miliard €. Vzniknou nová krátká námořní spojení i nová pracovní místa v přístavech a v návazných oblastech.
Zjednodušování celních procedur a byrokracie
Jedním z předpokladů pro větší efektivitu přístavů je zabránění možnému zneužívání cen některými subjekty s výhradními právy v přístavech. Důležité je rovněž omezení byrokracie a administrativních formalit – na tuto oblast se zaměřují iniciativy Blue Belt a Single Windows. Například v současné době není výjimkou, že je levnější dopravit zboží ze severních přístavů na jih Evropy kamiony než podstupovat zdlouhavé a drahé procedury ve středomořských přístavech. Náklady na nejrůznější přístavní služby totiž představují významnou položku v celkových nákladech na přepravu. Podle Evropské komise mohou pro podniky využívající pobřežní plavbu k dopravě zboží zahrnovat dokonce 40 až 60 procent celkových přímých nákladů.
Výstavba evropských koridorů v rámci sítě TEN-T
V rámci financování z prostředků EU je třeba klást důraz na projekty začleněné do výstavby koridorů transevropské dopravní sítě (TEN-T) a na propojení přístavů s železniční, silniční a vnitrozemskou vodní dopravou. Na těchto činnostech by se měly podílet i samotné přístavy. Přístavy mají podle Evropské komise zásadní význam nejen pro konkurenceschopnost Evropy, ale i pro obchod a dopravu v rámci unie – každým rokem přes ně projde 37 procent objemu zboží v unii a 385 milionů cestujících.
Udržitelná námořní doprava
Patrný je také nárůst zájmu rejdařů o lodě s kapacitou 18 tisíc TEU. Pokud by se toto množství zboží naložilo na kamiony, vznikla by souvislá řada vozidel z Rotterdamu až do Paříže. Vzhledem k vysokému objemu přepravovaného zboží je námořní doprava sice podstatně ekologičtější než jiné druhy dopravy, ale přesto Evropská komise usiluje o využívání nových technologií, například zkapalněného zemního plynu (LNG) pro pohon lodí. Komplikací je však zatím chybějící infrastruktura zásobníků plynu v přístavech. A tak přestože mnozí rejdaři mají o nové palivo zájem, zatím do nových technologií neinvestují. Stejně tak přístavy, vzhledem k tomu, že aktuální poptávka je minimální, s investicemi do této infrastruktury čekají. Tuto situaci, kdy obě strany vyčkávají na první krok druhé, je proto třeba podle komise urychleně řešit.
Bezpečnost na moři
Téma bezpečnosti zahrnuje jak prevenci nezákonného jednání v pří-stavech a ochranu přístavních zařízení, tak i bezpečnost osádek a zboží na moři. Somálští piráti sice stále představují hrozbu pro námořní dopravu (od roku 2009 došlo v oblasti mezi Suezem a Hormuzským průlivem k více než 700 přepadením), ale počet útoků se během uplynulého roku výrazně snížil. Naopak stále závažnější jsou útoky v Guinejském zálivu, kde loni bylo zaznamenáno 74 incidentů a 11 únosů. Navíc zatímco somálští piráti si počínají vysoce „profesionálně“ a jde jim především o výkupné, zdejší gangy jsou brutálnější a posádky jsou v případě útoku ve větším ohrožení.
Bezpečná doprava
Další problematikou, na kterou se Evropská komise zaměřuje, je snížení počtu havárií na moři. Jen v letech 2011 až 2013 bylo v evropských vodách či u lodí pod vlajkami členských zemí EU zaznamenáno na 5300 nehod. Z nich 211 bylo velice vážných, došlo při nich ke ztrátě lodí, úmrtí nebo vážnému poškození plavidla. Bez ohledu na technický stav plavidel, legislativu a její důsledné uplatňování je však rozhodující lidský faktor.
(lan)
