12. srpna 2004
Od 1. května letošního roku, po vstupu České republiky do EU, mají české firmy novou povinnost – vykazovat údaje o svém vnitrounijním obchodu v evropském statistickém systému Intrastat. V ČR jsou sběrem dat pověřeny celní úřady a zpracování údajů je úkolem Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jak se české firmy s vykazováním v Intrastatu vyrovnávají a jak se podařilo celý systém v prvním období po vstupu rozběhnout, o tom s námi hovořil vrchní ředitel sekce statistiky cen a zahraničního obchodu ČSÚ ing. Kamil Kudlák.
„V čem spočívá význam statistického vykazování zboží v Intrastatu?“
„I po zrušení celních hranic je nutné získávat údaje o pohybu zboží mezi jednotlivými členskými státy. Sestavují se platební bilance a sleduje se hrubý domácí produkt i makroekonomické údaje tak, aby bylo zřejmé, jak se jednotlivé země podílejí na celkovém ekonomickém vývoji unie. Tyto údaje bude třeba shromažďovat do té doby, co budou exis-tovat národní banky a platební bi-lance.
Evropská unie se tak liší například od Spojených států, které představují skutečně jednotný ekonomický prostor. V Evropě zatím tak daleko nejsme, a to ani v té části EU, kde již funguje měnová unie. Získané údaje mají velký význam i pro firmy, jako podrobné informace o pohybu zboží mezi členskými zeměmi EU. Statistický systém je propojen také se systémem daňovým, neboť sledování toků zboží pomáhá zjišťovat, jak se přelévají výběry daní. I proto musel být při vytvoření jednotného celního prostoru v EU zaveden systém Intrastat, v němž se místo celních deklarací zjišťuje pohyb zboží pomocí výkazů a data o pohybu zboží se následně kontrolují s daňovými přiznáními. Kontrolují se například vratky DPH a vzájemná výměna dat s ostatními členskými zeměmi potvrzuje, zda vývozci, kteří uplatňovali nárok na daňové zvýhodnění, zboží skutečně vyvezli. Zároveň se také zjišťuje, o jaké komodity se jednalo. Proti celnímu řízení je v Intrastatu klasifikace zboží jednodušší, ale stále se jedná o dostatečně podrobné položky. Sledují se nejen hodnoty, ale i měrné jednot-ky, způsoby dopravy a druhy transakce (například zušlechťovací operace a podobně).“
„ČR je v EU již tři měsíce a celou tuto dobu vykazují podniky pohyb zboží novým způsobem. Daří se jim i vašemu úřadu cíle Intrastatu naplňovat?“
„Při hodnocení je třeba vycházet z toho, že jsme přijali velmi ambiciózní model. ČSÚ připravil v rámci nařízení EU statistiku, která v zásadě umožňuje navázat na stávající časové řady díky vykazování země původu. V České republice dokážeme získávat data nejrychleji z celé EU a v plném rozsahu je ihned publikovat, zatímco většina ostatních zemí publikuje data postupně.
Zachovali jsme kontinuitu toho, na co byli uživatelé zvyklí – rozsahu i návaznosti dat. Na druhou stranu jsme však maximálně využili možností k osvobození podniků od vykazovací povinnosti stanovováním výše statistických prahů.
Proti celnímu řízení je v Intrastatu klasifikace zboží jednodušší, ale stále se jedná o dostatečně podrobné položky. Sledují se nejen hodnoty, ale i měrné jednotky, způsoby dopravy a druhy transakce (například zušlechťovací operace a podobně). I příprava na spuštění Intrastatu probíhala velmi důkladně. Pro respondenty jsme připravili řadu informačních materiálů a na internetových stránkách byly již dlouhou dobu k dispozici potřebné příručky. Ambiciózní model se nám ve spolupráci s celními úřady v prvním období po vstupu podařilo naplnit a zatím jsme nezaznamenali zásadní potíže, které by vznikly při využívání získaných statistických údajů.“
„Firmy se tedy dokázaly do Intrastatu bez problémů zapojit?“
„Existují určité problémy, především s kvalitou sbíraných dat. Očekávali jsme to, takže se nyní zaměřujeme na zvyšování kvality. Řada podniků zatím vykazovala nedostatečně přesné údaje, a proto bylo nutné provádět řadu oprav. Některé firmy jsme dokonce museli vyřadit ze zpracování a jejich údaje nahrazovat dopočty.
Stále se rovněž opakují problémy s nesprávným udáváním měrných jednotek a s dodržováním termínů. V požadovaném termínu sice odevzdává údaje nadpoloviční většina firem, ale příliš velký počet respondentů dodává data až pod tlakem urgencí celních úřadů. Pro respondenty jsme připravili řadu informačních materiálů a na internetových stránkách byly již dlouhou dobu k dispozici potřebné příručky.
Úřady mohou ze zákona udělovat i sankce, a to pokutu ve výši jednoho milionu Kč za nepodané hlášení. Chtěl bych firmy upozornit, že celní orgány v některých případech již zahájily správní řízení a podniky se při nedodržování termínů odevzdávání výkazů statistiky Intra-stat reálně vystavují nebezpečí těchto sankcí. Podle mých informací v tuto chvíli probíhá správní řízení se šedesáti podniky.“
„Co pro firmy při vykazování představuje největší problém?“
„Z hlediska podniků největší komplikaci způsobuje skutečnost, že zatímco celní deklarace většinou zpracovávali celní deklaranti či specializované deklarantské firmy, tedy odborníci, zpracovávání statistiky Intrastat padá obvykle na bedra podnikových účtáren. Metodika vykazování v Intrastatu je sice oproti celním deklaracím, jejichž data mají právní platnost, zjednodušená, ale chápeme, že někdy může firmám způsobovat potíže.
V Intrastatu se jedná o statistické údaje zachycující hlavní pohyb zboží a ani požadavek na přesnost není tak rigidní jako u celních deklarací. Celkem se jedná jen o devět ukazatelů u firem nad 100 milionů Kč exportu a šest ukazatelů u menších firem. Některé z nich činí re-spondentům zřetelné problémy, zejména ukazatel statistická hodnota, který je nový. Jedná se o základní ukazatel systému, ale vykazují ho jen firmy nad 100 milionů Kč dovozu či vývozu, u nichž lze předpokládat, že mají vlastní účtárny, které je dokáží zpracovat. Jde o to, zachytit nejen fakturovanou hodnotu, která je povinná pro všechny, ale také hodnotu zahrnující obchodní náklady. Zpracování tohoto ukazatele je pochopitelně těžší, takže s ním momentálně máme největší problémy.“
„Na koho se mohou firmy obrátit v případě, že si při vyplňování statistických údajů nebudou jisty správností svého postupu?“
„V Olomouci pracuje speciální helpdesk, připravený poradit například s různými technickými dotazy ohledně softwarové podpory. Na internetu jsou k dispozici rovněž veškeré číselníky a klasifikace. Firmy by se v případě jakýchkoli nejasností měly obracet především na své územně příslušné celní úřady, kam data odevzdávají, protože na každém úřadu by měli působit minimálně dva proškolení pracovníci. Na internetu jsou uvedeny kontaktní adresy a telefony jak na ČSÚ, tak na Generální ředitelství cel. Doporučuji však, aby si firmy odpovídající materiály nejprve přečetly, neboť se na nás často obracejí se zcela elementárními dotazy. V případě nejasností je tedy třeba nejprve komunikovat s patřičnými celními úřady nebo – v případě, že se dotaz týká technických problémů se softwarem – s pracovištěm v Olomouci. Jen se složitými či nejasnými dotazy by se tazatelé měli obracet na kontaktní adresy ČSÚ.“
„Jaká je dosavadní spolupráce ČSÚ s celními úřady v rámci Intrastatu?“
„Podle mého názoru je spolupráce ČSÚ s celními úřady velmi dobrá. Celní úřady oslovily všechny své potenciální respondenty podle územní příslušnosti. Celkem se jednalo o 19 tisíc firem. Sběr údajů se i díky tomu skutečně podařil – za první měsíc chybělo hlášení jen zhruba od jednoho tisíce firem, především od těch malých a jen asi dvaceti velkých.
V současné době se celní úřady musí více soustředit především na kontrolu získávaných údajů. Rozhodující část sběru dat, asi 90 procent, probíhá elektronicky, což má pozitivní vliv i na kontrolu, která je již zabudována jako funkce používaného programového vybavení. Celní úřady připravily software pro pořizování a předávání dat, který mají firmy bezplatně k dispozici a mohou si ho stáhnout z internetových stránek. Zbývajících deset procent firem podává hlášení na papírových formulářích a pracovníci celních úřadů data převádějí do elektronické podoby. V konečné fázi tak datový tok probíhá pouze elektronicky.“
„Naznačují údaje z Intrastatu změny v zahraničním obchodu ČR po jejím vstupu do EU?“
„První výsledky ukázaly, že v rámci uvolnění celních hranic došlo k očekávanému efektu: silně vzrostl objem zahraničního obchodu, a to zhruba o třetinu. To je ostatně vidět i na silnicích…
Ambiciózní model se nám ve spolupráci s celními úřady v prvním období po vstupu podařilo naplnit a zatím jsme nezaznamenali zásadní potíže, které by vznikly při využívání získaných statistických údajů. Statistika tak ukazuje, jak vstup země do unie výrazně podpořil obchod. Pokud jde o zbožovou strukturu, zvýšil se podíl strojírenských výrobků a došlo k nárůstu v pohybu u spotřebního zboží, a to oběma směry.“
„Do unie nevstoupila jen ČR. Máte zprávy, jak se sběr dat v Intrastatu daří v ostatních zemích?“
„Nejvíce zpráv máme pochopitelně od našich slovenských kolegů. V porovnání s námi mají na Slovensku k dispozici data později než my, a to jen úhrn dovozu a vývozu, bez porovnání v dynamice a strukturování. Podrobnější údaje tam získávají až s měsíčním zpožděním.“
„Intrastat zatím sleduje pouze pohyb zboží, nikoli služeb. Ovšem EU v této věci přichystala změnu…“
„Služby zatím sledují jen komerční banky podle finančních toků na účtech, tedy z bankovní statistiky. Ale změna je již blízko: v EU se totiž zvýšil limit pro sledování bankovních operací. Evropský parlament rozhodl o zvýšení tohoto limitu na 12,5 tisíce € a od roku 2006 se počítá s povinným vykazováním operací až nad 50 tisíc €. Zvyšování limitů způsobuje obtížnější zachycování pohybu služeb v mezinárodním obchodě bankovními statistikami. Proto došlo k dohodě mezi Evropskou centrální bankou a evropským statistickým úřadem Eurostat o tom, jak sledování dovozu a vývozu služeb převést z bank na statistické úřady. ČSÚ v této věci reagoval jako jeden z prvních a založil útvar pro sledování statistiky dovozu a vývozu služeb. Již v příštím roce se za-čnou zavádět nové statistické výkazy. Sledování bude probíhat formou čtvrtletních výkazů a bude se zatím týkat jen vybraných druhů služeb. Některé služby bude nadále sledovat banka, jako třeba oblast cestovního ruchu nebo některé druhy dopravních služeb – leteckou a železniční. Ale například v silniční dopravě budou muset firmy již od prvního čtvrtletí podávat statistické výkazy. Jedná se o velký průlom do dosavadní praxe.“
Některé služby bude nadále sledovat banka, jako třeba oblast cestovního ruchu nebo některé druhy dopravních služeb – leteckou a železniční.
Ale například v silniční dopravě budou muset firmy již od prvního čtvrtletí podávat statistické výkazy. Jedná se o velký průlom do dosavadní praxe.
„Bude vykazování pohybu služeb stejně složité, jako je tomu u zboží?“
„Dotazník bude samozřejmě značně jednodušší, než je tomu v případě sledování pohybu zboží. Přesto však může pro některé respondenty přinést určité obtíže. Sledovat se budou pouze objemy dovozu či vývozu služeb, a to jen v základním členění, ale protože firmy tuto statistiku dosud nezpracovávaly, mohou z toho pro ně vznikat určité problémy. Relativně však bude celý systém velmi jednoduchý. Nyní vymezujeme zpravodajskou povinnost podniků, zjišťujeme, kterých se bude týkat, a tyto podniky statistický úřad osloví. Předpokládáme, že se bude jednat zhruba o pět tisíc firem. Údaje pak bude ČSÚ poskytovat ČNB pro sestavování platební bilance s tím, že v roce 2005 by ještě banka paralelně využívala údaje z účtů komerčních bank. Ale již v roce 2006 by měl být ČSÚ výhradním zdrojem pro sestavování této části platební bilance.“
Pavel Toman
