Co přinesl prosinec v dopravě

Za úspěšný pro dopravu v ČR pokládá uplynulý rok ministr dopravy

Počátek posledního měsíce loňského roku přinesl sněhovou kalamitu, jakou v tu dobu snad nepamatujeme. V západní Evropě se s velkými problémy potýkaly železnice i letiště, o silnicích ani nemluvě. Fronta zablokovaných vozidel v Nizozemsku údajně dosáhla neuvěřitelných 800 kilometrů. U nás musel být kvůli počasí přechodně uzavřen přechod Cínovec, přes Rozvadov se zase půl dne nejezdilo kvůli střetu tří kamionů, a to v předvánoční době, kdy je pro zákazníky zapotřebí každého kola. Řídit nákladní automobil vůbec, a v těchto podmínkách zvlášť, je sotva atraktivní řemeslo – jako bývalo kdysi – a bohatší svět už to pociťuje. Ve Velké Británii bude v únoru chybět údajně až 46 tisíc řidičů dálkové dopravy. Také v USA, kde loni prováděli u autodopravců anketu, co pokládají za svůj hlavní problém, označila většina z nich za problém číslo jedna nedostatek dálkových řidičů (zdražení nafty uváděli až na druhém místě). Přituhuje však, i pokud jde o kvalifikaci. Evropský chemický průmysl (působí v něm zhruba osm tisíc firem) vypracoval systém „SQAS“ pro ověřování partnerů v oblasti dopravy a logistiky z hlediska kvality a bezpečnosti. V devíti druzích činnosti (silniční doprava, železniční doprava, čisticí stanice pro cisterny, integrátoři zboží, distributoři zboží, operace balení námořního zboží, námořní lodě pro hromadné zboží, terminály skladující v tancích a říční čluny) jde o vystavení jakési legitimace pro službu na evropském trhu chemie – po ověření přísnými auditory. V silniční dopravě loni přibyl další požadavek: v případě certifikované „SQAS autodopravy“ chemický průmysl od loňska požaduje, aby podniky přezkušovaly řidiče na základě systému BBS – „Behaviour Based Safety“ (Bezpečnosti založené na chování). Jde o takzvaný interaktivní trénink, při němž instruktor řidiče z povolání (ne začátečníka) sleduje při jízdě a manévrech s cílem zhodnotit individuální silné a slabé stránky a navrhnout zlepšení řidičských kvalit. Není divu, že problematice řidičských „rychlokvašek“ a opravdu dobrých řidičů jako předpokladu skutečně kvalitní kamionáže se před koncem roku důkladně věnovala i pracovní skupina SSL pro silniční spedici. Německá dráha zvažovala přesun centrály z Berlína do Hamburku a všude se rozbalovaly dárky – i od manažersky zaměřeného Ježíška. Zmíním dvě knížky, kterými obšťastnil mne, a řeknu proč. Často čítáme o celoživotním vzdělávání i o tom, jak a proč se v praxi nedaří. Je dobré sáhnout alespoň po knize, protože jsou věci, které od dob našich studií v teorii pokročily a kterých ti informovaní i v našich sektorech umějí v konkurenci využít. Připomenu dávné optimalizační výpočty a metodu obchodního cestujícího. V knížce Pokročilé metody manažerského rozhodování (vydala Grada) jde o čtyři nové metody a jejich praktické aplikace: Teorii chaosu, Fuzzy logiku, Umělé neuronové sítě a Genetické algoritmy. Lze jimi řešit například vyhodnocování rizik, výběr zaměstnance, bonitu klienta, koupi počítače, způsob oslovení klienta a určení toho rizikového. Pod stromkem na mne z obálky hleděl i Sergio Zyman, marketingový génius (za pět let zvýšil tržní hodnotu společnosti Coca-Cola z 56 na 193 miliard USD) a překlad jeho knihy Konec marketingu, jak jsme jej dosud znali (Management Press) o tom, jak se dělá marketing, který prodává. Je to světové čtení, jehož autor na konci uvádí třicet zásad nového marketingu. Zmíním alespoň tři: Marketing je vážná podnikatelská oblast – a stále častěji se vážně míněné podnikání stává záležitostí marketingu. Odměňujte vynikající výsledky a trestejte průměrnost. A nakonec: udržujte si určitý pocit naléhavosti a pracujte s nadšením. Proč byste jinak měli ráno vstávat? Jak jsem naznačil, i u našich podniků je dobré vědět, čím se inspirují a z čeho vaří třeba konkurenti ze zahraničí. Míněno trochu jinak, než jak říkáme v mariáši: že lepší než velké hloubání je letmý pohled do soupeřova listu. Jiří Kladiva

spinner