24. března 2022, čtk
24.3. - Podmínky pro kontrolu bezpečnosti dálnic, silnic první třídy a dalších vybraných silnic se zřejmě zpřísní. Například vlastníci zákonem stanovených pozemních komunikací budou muset každých pět let zajistit posouzení rizik dopravních nehod na jednotlivých úsecích. U rizikových úseků pak budou následovat podrobné prohlídky s návrhy vyššího zabezpečení. Větší kontrola by měla fungovat také při projektování a stavbě dálnic a silnic. Počítá s tím novela zákona o pozemních komunikacích, kterou uvodním v úvodním kole podpořila Sněmovna. Novela zavádí do zákona nové evropské předpisy.
Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti budou kromě komunikací zařazených do transevropské silniční sítě i veškeré dálnice a silnice první třídy vlastněné státem a dále úseky silnic druhé a třetí třídy ve vlastnictví krajů, pokud jsou zcela nebo jen zčásti financované z EU. Ministr dopravy Martin Kupka poslancům řekl, že audity bezpečnosti dnes často dělají sami investoři z vlastního zájmu, když chtějí dosáhnout v rámci investice co nejvyšší kvality. "V případě akcí dotovaných EU ty audity jsou často už v současné době nezbytnou podmínkou, protože opodstatňují zároveň příslušnou investici,“ dodal. Uvedl také, že ministerstvo tuto novinku projednalo s kraji.
"Jde o úplně novou věc, která dříve nebyla. Nyní to bude povinné," sdělil místopředseda sněmovního hospodářského výboru a stínový ministr dopravy za ANO Martin Kolovratník. Předpokládá, že na této novince nastane politická shoda mezi opozicí i koalicí. Podle něj toto opatření povede k větší bezpečnosti a nižší nehodovosti.
První posouzení komunikací se má uskutečnit v roce 2024 a opakovat se má každých pět let. Česká strana zvolila tuto nejdelší možnou lhůtu, kterou umožňuje evropský předpis, a to kvůli náročnosti posouzení, uvádí důvodová zpráva. Posuzování se má zaměřit na rizika nehod a na závažnost jejich dopadů. Změny v zákoně by měly zlepšit identifikaci rizikových míst na dálnicích a silnicích. Jednotlivé úseky by měly být následně rozděleny na části s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Ministerstvo dopravy bude vést jejich souhrnný seznam. U rizikových úseků budou muset úřady provést podrobné prohlídky a podle nich nastavit opatření ke zvýšení bezpečnosti.
Další novinkou bude institut prvotního hodnocení záměru, který bude předcházet auditům bezpečnosti dálnic a silnic a jednotlivým postupům podle stavebního zákona.
Zpřísnění podmínek pro posuzování bezpečnosti vychází z evropské směrnice. Dosud tyto podmínky platily pouze pro strategické úseky, které patří do tzv. transevropské dopravní sítě. Nyní se to rozšíří na všechny dálnice, silnice první třídy a také mimoměstské úseky ostatních silnic, které financovala EU.
Předloha má také zrušit povinnost vybavit vozidla s vojenskou poznávací značkou, registrační značkou elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značkou historického vozidla elektronickou palubní jednotkou pro placení elektronického mýtného. "Tato změna navazuje na požadavek ministerstva obrany vznesený v rámci mezirezortního připomínkového řízení. U těchto vozidel je již z jejich specifických registračních značek patrné, že užití zpoplatněných pozemních komunikací dotčenými vozidly nepodléhá úhradě mýtného," uvádí vláda v důvodové zprávě.
Další změny by se měly týkat provozovatele mýta, kterým je v Česku společnost CzechToll. Novela pro firmu zavádí povinnost vést účetnictví z mýta odděleně od ostatních aktivit. Návrh také mění dílčí podmínky pro evropskou službu elektronického mýtného, kdy její poskytovatel už nebude muset pokrývat všechny členské státy EU s mýtem, ale postačí smlouvy s pouze čtyřmi zeměmi, respektive provozovateli mýta v nich.
(čtk)
Foto: LAN
