14. října 2009
Na 160 zástupců českých podniků z oboru spedice, logistiky a dopravy
se minulý týden v Praze setkalo s třicetičlennou delegací představitelů
antverpské přístavní správy a zástupců více než desítky soukromých
firem antverpského přístavního hospodářství. Nabídku přístavu na
Šeldě pro české zákazníky na akci představili viceprimátor Antverp a
prezident přístavní správy Marc Van Peel a marketingový poradce Jean-Pierre
Verschueren. Proč by měli čeští zákazníci volit právě Antverpy? Podle
Marca Van Peela například proto, že je to multifunkční přístav, který
zvládne odbavit skutečně jakýkoli druh zboží. „Hlavně je to však
přístav, který má budoucnost,“ řekl. Jeho celková kapacita kolem
14 milionů TEU je zatím více než dostatečná, ale v přístavu je
dostatek ploch i na dlouhodobý další rozvoj. Díky aktivnímu investičnímu
režimu se vlastní přístav i navazující infrastruktura vyvíjejí podle
aktuálních požadavků uživatelů. Multifunkční přístav Antverpy jsou
největší belgický přístav a jeden z největších přístavů Evropy. Sto
kilometrů proti proudu řeky Šeldy vyrostl globální a multifunkční
přístav, který dnes nabízí spojení do 500 přístavů světa, do tří
set z nich každý týden. Historicky se vyprofiloval jako evropská jednička
pro plavbu ve směru do Afriky, Severní, Střední a Jižní Ameriky. Loni se
v Antverpách přeložilo 190 milionů tun zboží. Překlad kontejnerů
dosáhl s 8,7 milionu TEU jen něco přes šedesát procent dostupných
kapacit přístavu. Na rozdíl od řady jiných přístavů ovšem Antverpy
sázejí na rozsáhlé investice nejen do kontejnerové dopravy. Díky tomu si
belgický přístav upevňuje tradiční dobré postavení v překladu oceli
(loni 10,5 milionu tun), ovoce, kávy, dřevařských produktů (s loňskými
2,7 milionu tun potvrdil své evropské prvenství) a projektového carga.
Významný železniční přístav Antverpy jsou také druhý největší
evropský železniční přístav: každý terminál je napojen na železnici.
Celkem je v přístavu 1100 kilometrů kolejí. Každý den přístav
s vnitrozemím spojuje kolem 220 vlaků, které loni v obou směrech
přepravily na 25 milionů tun zboží. Další rozsáhlé investice do
železniční infrastruktury předpokládá rozvojový Master Plan na léta
2009 až 2016. Jean-Pierre Verschueren v této souvislosti pozval zájemce na
reprezentativní konferenci o železniční nákladní dopravě, kterou bude
přístav hostit 11. února příštího roku. České podniky současně
vyzval, aby využily liberalizovaného drážního prostředí v Belgii a
naplnily potenciál přímého železničního spojení mezi Prahou a
Antverpami. Překlad – průmysl – logistika Vedle rozsáhlých kapacit pro
překlad zboží je přístav také jedním z nejvýznamnějších evropských
center chemického a hlavně petrochemického průmyslu. Jeho součástí jsou
jak výrobní, tak i obrovské skladovací kapacity – celkem je
v přístavu 1433 nádrží. Tomu odpovídá i úroveň překladu tekutého
zboží, která loni dosáhla 39 milionů tun. Třetím pilířem aktivit
přístavního komplexu je rozsáhlý sektor logistických služeb s přidanou
hodnotou. Zázemí přístavu nabízí rekordních 5,45 milionu m2 krytých
skladových ploch, podle Jean-Pierre Verschuerena absolutně nejvíce ze všech
přístavů světa. S aktivitami federace soukromých přístavních podniků a
poskytovatelů logistických služeb Alfaport, která sdružuje celkem
400 soukromých firem s 22 tisíci zaměstnanci, české partnery v Praze
seznámil její předseda Yves van Doosselaere.
(spa)
Přístav Antverpy v prvním pololetí V prvním pololetí přístav s celkovým objemem překladu přes 77 milionů tun vykázal meziroční pokles o téměř dvacet procent. Na poklesu se podepsala jak světová hospodářská krize, tak i skutečnost, že loni ve stejném období přístav výrazně profitoval z problémů ve francouzském Le Havru. Pokles byl podle ředitele přístavní správy Eddyho Bruyninckxe v zásadě v souladu s její prognózou na konci loňského roku. „Tehdy jsme čekali pokles okolo 15 procent,“ řekl. „Ve skutečnosti jsme očekávali nižší pokles konvenčního a kusového zboží, ale v posledních několika měsících se jeho objemy stabilizovaly,“ dodal. Objem hromadného zboží se snížil o 18,5 procenta na 27,1 milionu tuny. Propad byl dán především úbytkem suchého hromadného zboží o 43,6 procenta (rud o 61,5 procenta, uhlí o 42,8 procenta a hnojiv o 48,9 procenta). Naopak objem překladu tekutého zboží zůstal s 19,2 milionu tun víceméně stabilní. Ropných derivátů – s 12,5 milionu tun velmi významné komodity – přístavem prošlo o pět procent více, přestože celkový objem surové ropy a chemikálií meziročně klesl o zhruba deset procent. Překlad kontejnerizovaného zboží se meziročně snížil o 17,7 procenta na necelých 43 milionů tun. Celkový počet kontejnerů se snížil o 18,5 procenta na 3,6 milionu. Objem konvenčního a kusového zboží se snížil o 35,5 procenta na 5,4 milionu tun. Objemy ovoce, hnojiv a chemikálií klesly pouze nepatrně, naopak výrazný byl pokles v případě oceli a dřevařských komodit. Provoz Ro/Ro zaznamenal pokles o 33,1 procenta na 1,6 milionu tun. Počet přeložených vozidel se snížil o 32,5 procenta na 341 887 kusů. Počet lodí najíždějících přístav se snížil o 17,6 procenta na 6906. Jejich tonáž klesla o 9,1 procenta.
