16. září 2013
Námořní cesta Severním ledovým oceánem je v důsledku postupujícího globálního oteplování průjezdná už několik měsíců do roka, každým rokem déle a déle. To otevírá dosud netušené nové perspektivy dopravy mezi hlavním světovým exportérem – Čínou – a jeho nejvýznamnějším trhem – Evropskou unií. První praktický krok k využití potenciálu Severovýchodní námořní cesty Čína učinila 8. srpna, kdy na ní poprvé v historii vypravila obchodní loď.
Rejdařství Cosco Shipping, součást státního koncernu Cosco Group, vybralo pro cestu do Rotterdamu pod záštitou vlády multifunkční plavidlo Jong Šeng. Loď s celkovou nosností 19 461 tun by měla cestu z přístavu Dalian v provincii Liao-ning na severovýchodně Číny přes Beringův průliv, který odděluje Rusko a Aljašku, a Severní ledový oceán zvládnout za 33 dní. Na konci tohoto týdne ji již očekávají v nizozemském přístavu Rotterdam.
Klimatické změny otevírají nové, arktické plavební cesty
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil ve zprávě o stavu klimatu za hlavní událost loňského roku „bezprecedentní změny“ v oblasti Severního ledové-ho oceánu. Jeho ledová pokrývka se za posledních několik desítek let v důsledku globálního oteplování ztenčila o více než 40 procent. Vědci dlouho očekávali, že se globální oteplování nejvýrazněji projeví právě v polárních oblastech, ale poslední rychlost změn v Severním ledovém oceánu jim vyrazila dech. Zdá se, že dříve nebo později Severní ledový oceán ledovou pokrývku v letních měsících ztratí úplně. Podle nejnovějších odhadů by Severovýchodní cesta mohla být pro plavbu úplně volná už v roce 2030. Změny dokumentuje i hustota provozu na severní námořní cestě: zatímco v roce 2010 jí projela jen čtyři a loni 46 plavidel, letos již ruské úřady údajně vydaly 372 tranzitních povolení.
Nejodvážnější kousek současné námořní plavby
Dosud odrazovala od plavby Severním ledovým oceánem přes Severovýchodní cestu silná vrstva ledu, extrémní bouře a nesnesitelné mrazy. Z tohoto hlediska představuje první cesta čínské obchodní lodi velmi odvážný krok. Hospodářské výhody však zřejmě jednou musely nad možnými riziky převážit.
Obrovský hospodářský potenciál
Podle vedení Cosco Shipping má otevření Severovýchodní cesty obrovský hospodářský potenciál, ze-jména za současného stavu světového hospodářství. Tradiční cesta kontejnerových lodí z Číny přes Jihočínské moře, Malacký průliv, Indický oceán, Suezský kanál a Středozemní moře trvá asi 48 dní, a je tedy o 12 až 15 dní delší. Zkrácení doby plavby mezi asijskými a evropskými přístavy zhruba o třetinu může přinést významné úspory pohonných hmot a dalších provozních nákladů. Plavidla na severu sice zatím musí využívat služby ledoborců, ale zase jim nehrozí žádné nepříjemné střety s piráty.
„Jakmile se trasu podaří zprovoznit, zcela se změní podoba sektoru světové námořní dopravy, protože se výrazně zkrátí námořní vzdálenosti mezi čínským, evropským a americkým trhem,“ řekl v srpnu profesor námořní univerzity v Dalianu Čchi Šao-bin. V případě úspěchu by podle něj nová trasa přes Severovýchodní cestu mohla nejen nastolit novou etapu rozvoje světové námořní plavby, ale změnit také strukturu průmyslu v pobřežních regionech Číny. Čínské nadšení dokumentuje i to, že země usilovala – a úspěšně – o získání statutu pozorovatele v mezivládní organizaci Arktická rada, která jinak sdružuje země kolem polárního kruhu.
Desetinový podíl do konce dekády?
Plných 90 procent čínské zahraniční obchodní výměny (do roku 2020 by měl její objem podle čínských údajů dosáhnout 7,6 bilionu USD) se uskutečňuje po moři. Experti odhadují, že v případě úspěchu zkušební plavby by do konce dekády mohlo „severní cestou“ do Evropy směřovat 5 až 15 procent čínského zboží. K využití polárních regionů dlouhodobě vzhlížejí nejen rejdaři, ale i mezinárodní těžební společnosti. Námořní perspektivy Severního ledového oceánu však v souvislosti s postupujícími klimatickými změnami začínají být ještě blíž na dosah než možnosti těžby ropy. Kapitán ruské flotily jaderných ledoborců Atomflot Valentin Davydants odhaduje, že do roku 2021 by mohlo Severovýchodní cestou procházet 15 milionů tun zboží z Číny plus dalších 10 milionů tun ropy z ruských nalezišť při Severním ledovém oceánu. Ve srovnání se Suezským průplavem, kterým v roce 2011 proplulo téměř 18 tisíc plavidel s celkovým nákladem 929 milionů tun zboží, to sice vypadá téměř zanedbatelně, ale je to jen začátek.
Západoevropští rejdaři se zatím k možnosti rychlého využívání severní cesty kvůli všem hrozícím nebezpečím staví spíše rezervovaně, ale národohospodáři, politici i vědci pionýrskou cestu Jong Šeng pozorně sledují. Island a Skotsko již také zveřejnily první plány na výstavbu pří-stavů pro překlad zboží z arktických lodí na feedery do hlavních evropských přístavů.
(spa)
