16. července 2017, Jiří Kladiva
V Evropské unii skončilo s koncem pololetí předsednictví Malty a zanechalo užitečnou upomínku: ministři dopravy členských zemí přijali nedávno v jejím hlavním městě tzv. Vallettskou deklaraci o námořní dopravě. Ta s ohledem na námořní strategii EU identifikuje největší výzvy a cíle příštího desetiletí. Patří mezi ně konkurenceschopnost a ekologická udržitelnost evropské námořní plavby.
Evropští rejdaři oceňují, že deklarace uvádí „digitalizaci jako klíčový prvek“. Požadují však globální zaměření této sektorové politiky. Pokud chceme dnes s koncem pololetí připomenout některé současné aspekty dopravní agendy EU, je to ještě v námořní dopravě probíhající ustavování poradního orgánu, a sice šedesáti-členného Evropského přístavního fóra. Je chvályhodné, že se v EU přichází na chuť konzultacím s dopravní praxí a s národními zkušenostmi.
Hlavní pozdvižení ovšem právě přichází se zveřejněním několikrát odkládaného „silničního balíčku“ EU, později zvaného jako Mobilitní iniciativa a nakonec jako sbírka předpisů s názvem Evropa v pohybu. Ke kritickým ohlasům dochází ze strany mezinárodních i národních svazů autodopravců včetně českého sdružení ČESMAD Bohemia. Mezi klíčové body totiž patří délka nasazování nákladních řidičů v mezinárodní nákladní dopravě a případné konflikty se mzdovými a sociálními předpisy. A opět se zde dostává na přetřes kabotáž a její rozsah v pojetí zahraničních řidičů. Balík se nezabývá jen prací řidičů, ale i nově pojímaným odpočinkem; ten se nemá na konci týdnů absolvovat v kabinách kamionů. Pokud jde o mýtné, pro nákladní automobily má být od roku 2023 závislé na ujeté vzdálenosti a vypouštěných emisích, pro ostatní vozidla pak od roku 2027. Mezinárodní unie silniční dopravy IRU kupříkladu vítá návrh Evropské komise pro jeho řadu pozitivních prvků. Na druhé straně však konstatuje, že jim chybí nezbytná jasnost a také jednoduchost pravidel charakterizujících trh silniční nákladní dopravy v EU. Velmi podstatné bude další projednání návrhů Komise s Evropským parlamentem, Evropskou radou a se sociálními partnery.
V rámci drážní agendy EU právě doběhla série pěti regionálních konferencí pokrývajících během druhého čtvrtletí od Budapešti přes Helsinky, La Vallettu, Berlín po Amsterodam celé území unie. Evropská komise je organizovala ve spolupráci s Evropskou drážní agenturou za účelem výměny informací a zkušeností o očekávaných změnách, jež vyplývají z technického pilíře 4. drážního balíku předpisů, jako jsou nové procesy ve schvalování drážních vozidel, bezpečnostní certifikace či schvalování pro systém ERTMS. Šlo především o lepší porozumění nadcházejícím změnám. Série byla završena závěrečnou konferencí v Bruselu před koncem pololetí. A z této doby je i tato novinka: Evropská komise dá k dispozici 12 milionů € (zhruba 320 milionů Kč) na podporu zvlášť dobře organizovaným koridorům nákladní železniční dopravy. V krátké době budou zveřejněna pravidla žádání. Záležitost je aktuální jen pro provozovate-le koridorů a prostředky se mají týkat inovací, služeb a mezinárodních činností. Důvodem je zřejmě nespokojenost s dosud dosaženými výsledky ohledně koridorů.
V letecké dopravě Evropská komise v minulých dnech novelizovala Seznam letecké bezpečnosti EU. Jde o seznam mimoevropských aerolinek, které nenaplňují mezinárodní standardy, a jsou proto předmětem provozních zákazů nebo omezení v Evropské unii. Posláním seznamu je zajistit nejvyšší úroveň letecké bezpečnosti pro evropské občany, což je vysokou prioritou Letecké strategie přijaté Komisí v prosinci 2015. Podle novely jsou především vypuštěny ze seznamu všechny aerolinky certifikované v Beninu a v Mosambiku s ohledem na další zlepšení v letecké bezpečnosti v těchto zemích. Na druhé straně byli do seznamu začleněni konkrétní letečtí dopravci z Nigérie, Grenady, Ukrajiny a Zimbabwe.
Ve vnitrozemské plavbě je aktuální realizace projektu EMMA, který EU zaměřila na řešení této dopravy ve východním Pobaltí; konkrétně jde o řeky a kanály ve Švédsku, Finsku, Polsku a Litvě. Samotná zkratka znamená oficiální název projektu o více než dvaceti slovech, kterému jde o odkrytí potenciálu vodních cest pro převod dopravy ze silnice na vodu. Do roku 2019 se ve východním Pobaltí budou prověřovat různé cesty vnitrozemské plavby, když rozjezdové financování pro tento úkol je zajištěno z programu Interreg ve výši 4,4 milionu €. Řídícím partnerem je společnost Hafen Hamburg Marketing. Stojí za připomenutí, že politikou rozvoje této dopravy v rámci celé Evropské unie se zabývá její akční program NAIADES. Evropská komise je totiž přesvědčena, že doprava po vnitrozemských vodních cestách musí být lépe využívána, aby se odlehčovalo přetíženým pozemním koridorům. Program NAIADES běží do roku 2020 a Komise pravidelně monitoruje stupeň jeho uplatňování.
A co se připravuje? Již pod předsednictvím Estonska v Radě Evropy dojde na digitalizaci: v Tallinnu uspořádá Evropská komise ve dnech 8. až 10. listopadu Digitální dopravní dny (DTD). Mají napomoci společnému vedení v digitálním rozvoji ve všech dopravních oborech, jakož i ve formulování nadpodnikové digitální dopravní strategie. Během DTD proběhne několik workshopů, přednášek a také odborných výstav. Estonci ve svém prezidenství mají usilovat paralelně s členskými státy EU o žádoucí zákonný rámec pro „společný digitální dopravní trh“.
Jiří Kladiva
