7. července 2006
Naléhavá potřeba vytvořit jednotnou námořní politiku je hlavním obsahem nové tzv. Zelené knihy s názvem „Budoucí námořní politika: Evropská vize pro oceány a moře“, kterou na počátku června v Bruselu zveřejnila Evropská komise. Cílem Zelené knihy je otevřít široký dialog a zahájit tak jedno z největších připomínkových řízení v dějinách EU. Řízení bude trvat až do června příštího roku. „S tím, jak naše námořní aktivity vzrůstají a rozrůzňují se do šíře, zvyšuje se rovněž potřeba koordinace a plánování, aby se předešlo konfliktním situacím a optimalizovaly se zisky z námořního hospodářství,“ uvedl evropský komisař pro rybolov a námořní záležitosti Joe Borg. „Společné úsilí všech zemí EU by nám mělo umožnit sloučit hospodářský růst s účinnou ochranou životního prostředí v mořích a oceánech,“ dodal. Do konce příštího roku hodlá Evropská komise vyvodit závěry z připomínkového řízení k Zelené knize a připravit další kroky k formulaci definitivního znění společné evropské námořní politiky a její implementace. Zelená kniha poukazuje například na to, jak rybářské, kontejnerové a výletní lodě i ropné společnosti musejí bojovat o své místo na stále více přeplněných mořských cestách. Tato konvergence zájmů není výjimkou, ale normou, a je odrazem evropského blahobytu. Evropskými přístavy projde ročně 3,5 miliardy tun nákladu a 350 milionů osob. V přístavech je zaměstnáno kolem 350 tisíc pracovníků, kteří vytvářejí přidanou hodnotu zhruba dvacet miliard €. Námořní průmysl a služby tvoří tři až pět procent evropského hrubého domácího produktu, a to bez započtení odvětví, jako je ropný a plynárenský průmysl či rybolov. Po moři se uskutečňuje 90 procent obchodu mezi EU a zámořím a 40 procent vnitroevropského obchodu. Evropa se na světové flotile lodí podílí 40 procenty. Podle Zelené knihy jsou loděnice dobrým studijním příkladem pro to, jak se tradiční evropský námořní sektor vypořádává s rostoucím tlakem globální konkurence, zvláště z Asie. V poslední dekádě evropské loděnice ztratily 36 procent zakázek, ale o 43 procent zvýšily produktivitu. Jinak řečeno: Evropské loděnice vyrábějí lodě, které jsou vysoce nadstandardní, co se týče složitosti, bezpečnosti a míry dopadů na životní prostředí. Evropský loďařský průmysl tak má ve srovnání s asijským mnohem vyšší obrat, přestože z hlediska tonáže je produkce v Evropě nižší. Evropští stavaři lodí jsou na čele především ve výrobě osobních lodí, malých obchodních lodí a úzce specializovaných lodí. Námořní sektor je však zároveň jedním z největších evropských znečišťovatelů ovzduší, především emisemi CO2. Lodě v EU v roce 2000 vypustily do ovzduší 157 milionů tun CO2, více než celá letecká doprava v EU. Pokud nedojde ke změně, také emise NOx z lodní dopravy budou do roku 2020 vyšší než ze všech suchozemských zdrojů, tvrdí Zelená kniha. Do budoucna bude podle Evropské komise nutné zvýšit investice do výzkumu a vývoje nových technologií, které by snížily dopad na životní prostředí. Současně by se měl dále klást velký důraz na bezpečnost provozu v námořních přístavech. Komise se rovněž domnívá, že námořní konference mají negativní vliv na konkurenční prostředí námořního odvětví, a prosazuje proto jejich zrušení. (jet)
