20. června 2015
Jak bylo avizováno před několika měsíci na stránkách Dopravních novin, rok 2015 bude pro Gdaňský přístav znamenat realizaci dalšího milníku z hlediska zvýšení překládkové kapacity kontejnerů. Začíná totiž další etapa rozšíření potenciálu kontejnerového terminálu DCT Gdańsk, který je v současnosti největší na Baltu. Oficiální slavnostní zahájení výstavby druhého nábřeží terminálu s účastí státních a samosprávných orgánů se uskutečnilo 15. května tohoto roku, přestože přípravné stavební práce pro realizaci investice byly zahájeny již mnohem dříve.
Již koncem ledna investor předal staveniště belgické společnosti N.V. BESIX – generálnímu dodavateli a projektantovi nového terminálu. V současné době práce probíhají shodně s harmonogramem. Dodavatel intenzivně připravuje území pro výstavbu – pracuje již těžká technika, byla upravena pláž, na jejímž místě vznikne nové nábřeží terminálu. Souběžně se provádějí projektové práce upřesňující hlavní projekt. Jak uvádí DCT Gdańsk, stavební práce mají trvat asi 19 měsíců, což v praxi bude znamenat, že nová investice bude zprovozněna již v příštím roce. Na její realizaci investor vyčlenil až 290 milionů €.
Mezitím už dnes, jak uvádí Institut dopravy Námořní univerzity v Antverpách, lze v případě Gdaňska mluvit o nezpochybnitelném úspěchu. Na základě provedených analýz bylo z celé oblasti Evropy vyčleněno 12 nejdůležitějších a největších námořních přístavů, které generují kontejnerový obrat na starém kontinentu. Mezi nimi se na úctyhodném osmém místě ocitly přístavy z Gdaňského zálivu (Gdaňsk a Gdyně), které celkem v roce 2014 přeložily dvě procenta celého kontejnerového objemu Evropy, když ještě před deseti lety činil tento podíl sotva 0,5 procenta. Pro připomenutí, v loňském roce se oba přístavy umístily mezi prvními třemi největšími kontejnerovými přístavy oblasti Baltského moře s celkovým výsledkem více než dva miliony TEU (2 061 177 TEU, z toho 59 procent připadalo na Gdaňsk).
Jak zdůrazňuje institut, Gdaňsk je empirickým důkazem toho, že zaoceánské kontejnerové servisy na Baltu jsou rentabilní, přestože existuje síť feederových spojů s přístavem Hamburk a jinými největšími přístavy severní Evropy. Například během posledních osmi let dynamika růstu počtu přeložených kontejnerů v absolutních číslech umístila Gdaňsk na vysoké páté místo v Evropě za pří-stavy, jako jsou Pireus, Rotterdam, Valencie nebo španělský Algeciras. V letech 2007 až 2014 objem kontejnerů v Gdaňsku překročil jeden milion TEU. Tímto v procentním měřítku Gdaňsk zaznamenal v daném období nárůst o 1151 procent a obsadil tak první místo v žebříčku nejdynamičtěji se rozvíjejících kontejnerových přístavů Evropy.
Podle prognóz tržních analytiků to není konec úspěchů Gdaňska. Investiční plány terminálu DCT byly totiž založeny na vnějších analýzách konzultačních firem. Vyplývají z nich velmi optimistické prognózy rozvoje kontejnerového provozu na Baltu. Například britský Ocean Shipping Consultants předpokládá, že do roku 2020 vzroste v této oblasti počet objednávek na převoz kontejnerů námořní cestou z asi sedmi milionů TEU v roce 2014 až na 19 milionů TEU. Pozornost si také zasluhuje skutečnost, že všechny země střední a východní Evropy mají relativně nízkou, v porovnání se západní Evropou a nemluvě už o USA a Dálném východě, úroveň kontejnerizace nákladů. Zejména globální spediční firmy vyžadují kontejnery jako bezpečnější formu dopravy pro náklad a také levnější ve všech článcích logistického řetězce. Do kontejnerů se nakládají nejenom elektronické výrobky a křehké zboží, rovněž koks a jiné náklady, donedávna nazývané hromadnými. Právě v tom, kromě celkového rozvoje hospodářství regionu, spočívá potenciál rozvoje kontejnerové dopravy na východním Baltu. Jak bude vypadat budoucnost Gdaňska z tohoto hlediska, ukážou další léta. Všechno však nasvědčuje tomu, že Gdaňský přístav má před sebou světlou budoucnost.
(pr)
