30. ledna 2017
Pražská reprezentace hamburského přístavu oslavila v loňském roce své 26. narozeniny, po celou dobu stál v jejím čele „otec zakladatel“ Bohumil Průša. Ten se na konci loňského roku rozhodl přenechat řízení pobočky mladším a stáhnout se trochu do ústraní. Svět české spedice a logistiky však rozhodně neopouští a o své zkušenosti se chce i nadále dělit především s nastupující generací mladých speditérů a logistiků.
„Proč jste se vůbec rozhodl pro oblast spedice a logistiky, jaké byly vaše profesionální začátky?“
„Vystudoval jsem zahraniční obchod a s jedním spolužákem jsme přemýšleli, který obor si vybereme. Lákala nás jak spedice, tak i obchod. Výběr tehdy monopolní spediční firmy Čechofracht měl pragmatický důvod – měla nejlepší závodní kuchyni! No a 20 let spedice v rámci Čechofrachtu, to byla velmi dobrá báze pro dalších 26 let služby pro Hamburk, nejdůležitější námořní přístav pro české i slovenské hospodářství.“
„Jak jste se pak dostal do zastoupení hamburského přístavu?“
„Jako speditér pracující v námořním obchodu jsem logicky získal celou řadu kontaktů, převážně v evropských přístavech, Hamburk nevyjímaje. Když se po roce 1990 uvolnily politické a ekonomické vztahy mezi východem a západem, rozhodli se tenkrát kolegové z hamburského přístavu, že je pro ně důležité vybudovat obchodní zastoupení v tehdejším Československu. Měla to být první reprezentace ve střední a východní Evropě. Kolegové z vedení přístavu, kteří mě znali z Hamburku, mi doporučili, abych se zúčastnil výběrového řízení na toto místo. Svým programem a svou vizí, kterou jsem tehdy vedení přístavu představil, co tento region v danou dobu hlavně potřebuje, jsem hamburské kolegy přesvědčil a získal na svou stranu. Pak jsem ještě pomáhal při zakládání reprezentace v Drážďanech či Budapešti. Můj první kontakt s hamburským přístavem byl ale mnohem staršího data. V roce 1969 jsme byli se střední školou na výměnném pobytu u partnerské školy právě v Hamburku. Tehdy jsem samozřejmě nevěděl, že se pro mě stane Hamburk osudovou záležitostí. Je zajímavé, že navázané studentské kontakty vydržely desetiletí a pomohly mi v pestrém portfoliu práce pro svobodné a hanzovní město Hamburk.“
„Můžete se trochu ohlédnout za 26 lety v čele hamburské reprezentace, co se vám nejvíce povedlo?“
„Určitě se povedlo vybudovat velmi dobré renomé přístavu Hamburk jak v České republice, tak i na Slovensku. Pražská reprezentace totiž poskytuje své služby po rozdělení státu i našim zákazníkům na Slovensku. Díky geografické poloze našeho regionu se nabízí zákazníkům zajímavé využívání i ostatních evropských námořních přístavů. I přes tuto tvrdou konkurenci si přístav Hamburk udržuje léta minimálně 50procentní kvótu veškerého námořního obchodu z tohoto regionu. Na druhou stranu i spolupráce s českými a slovenskými zákazníky je tradičně velmi dobrá. Čeští a slovenští zákazníci jsou vážení partneři celého metropolitního regionu Hamburk, tedy i přístavů Lübeck a Brunsbüttel, které naše reprezentace též zastupuje.“
„Jak se za 26 let změnily podmínky k podnikání?“
„Stejně jako v jiných oborech můžeme pozorovat v tomto časovém období zpočátku evoluci, která se v posledních letech proměnila ve skutečnou technologickou revoluci. Námořní trh se svými námořními aliancemi je silně modifikován globalizací světového obchodu. Tento enormní tlak na rejdaře umožňuje přežít jen těm, kteří správně reagují na danou situaci. Tlak zákazníků na ceny je pochopitelný, nicméně dobrý servis má někde svoji cenovou hranici. Vždyť to známe z našich supermarketů. Lidé si přejí produkty za velmi nízké ceny, ale nejdůležitější je vždy najít tu optimální rovnováhu ceny a kvality. Když mluvíme o technologické revoluci, mám na mysli především nové IT produkty, které známe z různých smart projektů, jež mají za úkol racionalizovat pracovní procesy, a to s velkým důrazem na ochranu životního prostředí. Stačí se podívat na webové stránky a sociální sítě hamburských přístavních firem, které přinášejí průběžně nové informace o těchto smart projektech. A to už jsem se zmínil o sociálních sítích, které svou rychlostí informací ovlivňují nové trendy v marketingu. Výměna dokumentů dnes probíhá převážně elektronicky, což urychlilo námořní obchod, moderní technologie ovlivňují i dopravu zboží. Kdo tento trend nezachytí, tak mu dopravní terminologií řečeno ujede vlak. Přístav Hamburk byl vždy ve svých projektech propagátorem využívání moderních technologií.“
„Pokud hovoříme o dopravě, prudký nárůst požadavků na přepravu kontejnerů po Evropě naráží na omezenou kapacitu dopravní infrastruktury. Jak to vnímáte vy jako reprezentace hamburského přístavu v Praze?“
„Infrastruktura jsou žíly obchodu, kde proudí krev. Pravdou je, že zastaralá je obecně evropská infrastruktura a rozhodně nejde jen o tu českou. Modernizace je během na dlouhou trať, u nás zejména. Přitom modernizace infrastruktury je předpokladem pro to, aby se dále rozvíjel globální obchod tak, jak si představujeme. Staví se nové obrovské lodě, které pojmou tisíce kontejnerů a výrazně šetří palivo i životní prostředí. Na druhou stranu, pokud do přístavu připluje obrovská loď s 20 tisíci kontejnery, není pro přístav technický problém takové množství kontejnerů vyložit či naložit, ale už je problém zajistit plynulý odvoz těchto kontejnerů k zákazníkovi. Tady je problém v nedostatečné kapacitě silnic i železnic v zázemí přístavů, které není schopno pojmout požadované množství kamionů či vlaků. Přístavy potřebují rychlý obrat kontejnerů, nemají zájem přístavní prostory využívat ke skladování kontejnerů. Snahou všech námořních přístavů je zlepšit kapacitu evropské infrastruktury. Pro přístav Hamburk hraje železnice klíčovou úlohu ve spojení se zázemím, Hamburk je současně největším evropským nákladním nádražím. Na železničních tratích se potkává velké množství nákladních vlaků s osobními, podle evropských předpisů mají osobní vlaky vždy přednost. Nákladní vlaky mají dlouhé prostoje, což dále snižuje kapacitu železnice. Podle expertů by se měl proto optimalizovat grafikon osobní a nákladní železniční dopravy. Česká republika představuje v současné době velmi důležitý hub pro multimodální dopravu v rámci střední a východní Evropy. Celá řada kontejnerových vlaků jezdí přes kontejnerové terminály v ČR, což klade vyšší nároky na dopravní infrastrukturu. Pro ČR jako vnitrozemský stát je nezbytné mít kvalitní napojení na evropskou dopravní síť, a to ve všech třech módech – železnice, silnice a voda. Labská vodní cesta představuje po staletí tradiční dopravní spojení Čech a Hamburku. Z evropské zkušenosti vidíme, že se dá vodní cesta modernizovat i s velkým ohledem na životní prostředí.“
„Končíte ve vedení pražské reprezentace, co bude dál? Určitě se nechystáte zcela ukončit profesní kariéru…“
„Jsem typ člověka, který potřebuje mít neustále kontakt s lidmi, ať už je to při pracovní, společenské či sportovní činnosti. Proto jsem rád, že po dohodě s hamburskými kolegy mám tu čest mít poradní hlas v marketingových aktivitách přístavu Hamburk. Dále zůstávám v představenstvu Svazu spedice ČR, chci se podílet na spolupráci s obchodními komorami a pokračovat ve spolupráci s některými vysokými školami. A ,last but not liest‘ doufám, že logistici nepřestanou sportovat, takže i na kurtech, greenu, v bílé stopě a sportovních halách na viděnou…“
Tomáš Johánek
