11. července 2013
Iniciativa Evropské komise na zvýšení konkurence v evropských námořních přístavech Seaports 2030 vzbuzuje smíšené reakce. Akční plán, který Evropská komise představila v květnu v Bruselu, předpokládá „přiměřený“ nárůst cen za přístavní služby. Jejím hlavním cílem je posílit tak nejdůležitější přístavy Evropy a jejich provozovatele současně vystavit větší konkurenci.
Provozovatelé s exkluzivními právy si už nebudou moci sami diktovat ceny. Evropská komise hodlá do budoucna zajistit zcela trans-parentní smlouvy o využití přístavních služeb a veřejná výběrová řízení. Podle evropského komisaře pro dopravu Siima Kallase je také připravena podpořit investice do lepšího spojení námořních přístavů s vnitrozemím přes silniční a železniční infrastrukturu.
První významnější kritika projektu zazněla z největšího evropského námořního přístavu – Rotterdamu. Podle rotterdamské přístavní správy sice nová koncepce obsahuje „řadu pozitivních prvků“, ale současně vzbuzuje obavy. Jak přístavní správa Port of Rotterdam Authority, tak i podnikatelský přístavní svaz Deltalinqs se především obávají toho, že záměr zřídit v každé členské zemi speciální dozorčí orgán pro přístavy povede pouze k nárůstu již beztak vysoké byrokracie. „Supervizor“ by měl podle představ Evropské komise dohlížet mimo jiné na oprávněnost výše přístavních poplatků a zkoumat, jak otevřené jsou podmínky pro vstup dalších subjektů na trh.
Z Německa zatím zaznívá naopak spíše potlesk. „Opatření, o která se Seaport 2030 opírá, jsou podle našeho názoru smysluplná. Návrhy je nyní nutné detailně projednat,“ řekl například ředitel německého dopravního fóra DVF Thomas Hailer. „Rozhodně je dobře, že návrh nepokračuje v intencích dřívějšího ,přístavního balíčku‘, protože v případě jeho realizace jsme měli vážné obavy o počty pracovních míst i o možné investice do rozvoje. Zdá se, že Evropská komise připomínky evropského přístavního hospodářství vyslyšela,“ dodal.
Návrh se dotkne čtvrtiny evropských přístavů
Návrh se dotkne 319 z celkem 1200 námořních přístavů v Evropské unii a evropské ekonomice by měl do roku 2030 přinést úsporu až 10 miliard €. Předpokládá se, že na realizaci projektu nejvíce vydělají přístavy „druhého gardu“, kterým by měl zajistit finanční nezávislost.
Nerovnováha mezi severem a jihem
Zatímco ve Středomoří se některé přístavy potýkají s poklesem zakázek, trojice velkých evropských pří-stavů má nadále napilno. Rotterdam, Hamburk a Antverpy společně odbavují pětinu veškerého evropského námořního importu. Nerovnováha v tocích zboží však způsobuje přetížení a další náklady samotným rejdařům, poskytovatelům logistických služeb a v neposlední řadě i zákazníkům. Střední a menší přístavy mohou proto očekávat zvýšenou podporu ze strany Evropské unie. „Stojíme před velkými výzvami. Intenzivně se diskutuje o problémech s kapacitou odbavení, nárůstem provozu a samozřejmě investicích do rozvoje,“ řekl k tomu Siim Kallas. Potřebu nového plánu nastínil na aktuální prognóze, podle níž by se měl překlad v evropských přístavech do roku 2030 zvýšit nejméně o polovinu. Přes přístavy se již nyní do Evropské unie dostává téměř třetina dovozu ze zbytku světa. Plán vstoupí v platnost, pokud jej schválí Evropský parlament i jednotlivé členské státy.
