11. července 2013
Česká republika byla loni pro slovinský přístav Koper šestým nejvýznamnějším trhem. Celkem pro ni odbavil 443 tisíc tun zboží, meziročně o 14 procent více. Největší měrou se na celkovém překladu podílely kontejnerizované díly pro automobilový průmysl. Vyplývá to z loňské výroční zprávy dynamicky rostoucího slovinského přístavu. Ještě více loni Koper zvyšoval výkony v rakouské relaci. Pozici hlavního rakouského námořního přístavu, kterou mu v roce 1998 odňal Rotterdam, obnovil již v roce 2010.
Nyní je pro něj Rakousko zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem na kontinentu a jeho třetinový podíl je srovnatelný s podílem domácího slovinského trhu. Rakouské zboží, zejména suché a tekuté hromadné zboží a kontejnery, se odbavuje na všech terminálech přístavu Koper. Koper loni dále posílil pozici i na ostatních trzích. Již několik let je nejdůležitějším kontejnerovým přístavem například také pro Maďarsko (loni 120 tisíc TEU), které jej využívá zejména pro dovoz elektroniky a automobilů. Třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Koperu v Evropě je Slovensko, hlavně jeho ocelářský a automobilový průmysl (dovoz dílů, vývoz hotových vozů). A postupně se zvyšuje i význam slovinského pří-stavu pro jižní Německo, především pak Bavorsko.
Nejkratší dopravní spojení
Koper se díky výhodné středomořské poloze na klíčových středoevropských trzích stále více prosazuje i v ostré konkurenci přístavů v Severním moři. Plavba námořní lodi z Číny do Koperu je totiž o osm dní kratší než do přístavů severní a severozápadní Evropy; kratší je i návazné silniční spojení do zemí střední a východní Evropy. Přístavní správa i samotná slovinská vláda se velmi snaží o další zlepšování rámcových podmínek. Společně s italskými přístavy Ravenna, Terst a Benátky a chorvatskou Rijekou přístav také na půdě sdružení přístavů severního Jadranu (North Adriatic Ports Association; NAPA) aktivně prosazuje srovnání konkurenčních podmínek se severoevropskými přístavy a rozvoj evropsky významných dopravních tras v blízkém okolí jadranských přístavů.
V prvním čtvrtletí 4,5 milionu tun
Letos v prvním čtvrtletí se překlad v přístavu zvýšil o tři procenta na 4,5 milionu tun. Nejrychleji rostl překlad konvenčního zboží (o 48 procent na 430 tisíc tun), hromadného (o 7 procent na 1,9 milionu tun) a kontejnerizovaného carga (o 4 procenta na 1,4 milionu tun). Naopak pokles přístav zaznamenal v obratu vozidel (ze 110 na 106 tisíc) a tekutého zboží. Pokles počtu přeložených kontejnerů (ze 152 na 147 tisíc) byl dán především snížením rotace prázdných kontejnerů v důsledku vyrovnávání obchodní nerovnováhy mezi Evropou a Asií. Zatímco počet prázdných kontejnerů se snížil meziročně o 23 procent, překlad plných vzrostl o jedno procento. Recese evropského hospodářství vyústila v pokles dovozu kontejnerizovaného zboží o pět procent při současném nárůstu vývozu o 14 procent.
